pátek 24. listopadu 2017

Rozhovor - BLOOD - Texty se věnují lidské brutalitě, nehumánnímu zacházení (během válek a inkvizice) a vůbec tomu peklu, ve kterém žijeme.


Rozhovor s legendární německou death grindovou kapelou BLOOD.

Odpovídal Destroyer Eisen a Martin Witchskinner.

Přeložila Markéta, děkujeme!


Ave BLOOD! Poslouchám vaši letošní novinku „Inferno“ už nějaký čas a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze? 

Děkujeme za tato krásná slova. Reakce na naše album z této scény jsou skvělé! Ani jsme tolik krásných recenzí a postů nečekali. A pořád jsme s tím, jak jsme album udělali, spokojeni.


Hráli jste už některé songy z novinky na koncertě? Jak fungují na fanoušky? Máte už nějaký potencionální hit? Osobně bych si tipnul druhou skladbu „Decimation“.

Jo, „Decimation“ má zabijáckou „melodickou linku“, ale hráli jsme ho letos jen na pár koncertech. A hráli jsme jen 2 nové písně: The Summoning a Breed of the Jackal a ty se teda hodně líbí, ale bylo by ještě víc zabijácké, kdyby lidi ty písně víc znali.

Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Inferno“? Jak vlastně tvoří/skládají BLOOD?

Všechny písně (mimo ty staré) jsme dávali dohromady od roku 2015. Psaní písní je pro nás časově velice náročná záležitost, protože je moc často nezkoušíme, hlavně je nezkoušíme se všemi 5 členy kapely. Je to škoda, ale takhle prostě BLOOD funguje. 


Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Martin Witchskinner: Já jsem dělal všechny texty na novém albu. Když jsem se znovu připojil k BLOOD, tak jsem sám sobě slíbil, že budu všechny texty dělat já. Takhle je jednodušší si spojit hudbu s textem. No, texty se věnují například lidské brutalitě, nehumánnímu zacházení (během válek a inkvizice) a vůbec tomu peklu, ve kterém žijeme. Další texty jsou o fiktivních hororových příbězích jako z filmu The Evil Dead nebo o satanských záležitostech…texty mají být pusté, temné a měly by také dobře znít. Užívejte a vstupte do temného království BLOOD!


Kdo je autor obalu novinky „Inferno“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali? 

Pracovali jsme na tom s Chrisem „Thorncrossem“ Moyenem už na začátku 90. let a chtěli jsme tak i pokračovat s novým albem, protože jsme měli skoro stejnou sestavu. On pro nás vytvořil motiv, až když jsme věděli, že se album bude jmenovat „Inferno“. Odvedl skvělou práci!

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, surový a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu? 

Nahrávali jsme v „Kohlekeller Studio“. Po tolika letech, žádná stará studia už neexistují a my jsme hledali nějaké nové studio, které by nebylo moc daleko a které by mělo zkušenosti s Death/Grind hudbou. A tak, protože v tomto studiu nahrávali také BENIGHTED a ABORTED, jsme si toto studio vybrali také. A byla to dobrá volba. Mají skvělé techniky a ti, kteří nám vše mixovali, věděli o toto stylu absolutně všechno – víc, než kdokoli jiný v minulosti. Všechny nápady se pak spojily jen pro zvuk. Ve studiu jsme trávili velice málo času, protože jsme neměli žádný label, který by vše financoval, ale nahráli jsme album během 4 dní (+2 dny mixu). 


Hrajete od roku 1986. To je na kapelu pěkně dlouhá doba. Dalo by se říct, že jste se stali legendou. Jaké byly vaše začátky? Jak vlastně skupina vznikla a co byl první impuls k tomu, začít hrát death grind metal? 

Já a moji kamarádi jsme byli naprostí metalisti v minulosti a tak jsme se prostě sami sebe zeptali, jestli bychom zvládli hrát nějaký nářez. První songy, co jsme dávali dohromady, byly jen o randálu – nikdo neuměl ani držet jakýkoli nástroj, ale strašně nás to bavilo a tak jsme pokračovali. Během pár let jsme se zlepšovali a měli jsme možnost pořídit si lepší vybavení a zkušebnu. Začali jsme hrát tuto muziku, protože byla našim srdcím nejbližší. 


Letos na jaře jste mě totálně rozsekali na festivalu NICE TO EAT YOU DEATHFEST. Přiznám se, že jsem očekával pány v letech, kteří koncert jen tak odehrají, aby se neřeklo. Byl to ale totální masakr. Jak jste si festival užili vy? Co říkáš na české fanoušky? 

To byla paráda a to jsme vlastně nevěděli, co od fanoušků můžeme čekat, protože ostatní kapely byly mladší, rychlejší a drsnější. Ale snažili jsme se, odvedli jsme, co nejlepší výkon jsme mohli, abychom ukázali, co BLOOD v roce 2017 dokáže a fanoušky to bavilo. Potkali jsme skvělé lidi a zase jsme si potvrdili, že je pro nás Česká republika speciální a máte tady asi nejlepší fanoušky na světě. Vrátíme se v březnu 2018 na 3 koncerty s našimi kamarády FLESHLESS. Jsou to staří známí.


Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

Během let se všechno změnilo. Na začátku jsme měli spoustu času, investovali jsme svůj volný čas do kapely, ale později jsme se stali rodiči, máme práci a další aktivity mimo kapelu. To je důvod, proč nemůžeme hrát tolik koncertů, ale to je v pohodě, protože na koncerty pořád jezdíme….Jo, dnešní svět je digitální a to znamená, že lidé mohou poslouchat hudbu kdykoli a kdekoli. A lidé nemají čas, trávit tolik času nad jedním singlem, jako tomu bylo v minulosti. To je na jednu stranu škoda, ale na druhou stranu to pomáhá s promováním lidí, kteří vydávají alba sami, bez labelů, jako to dělám my. Je to vlastně nevýhodné pro menší labely, ale to je život. 


Často také slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost z Německa? Pro nás jste velká země se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny, které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly? 

Vypadá to, že v České republice je ta situace lepší, než v Německu. Tady je spousta malých klubů, které se zavírají, protože tam nikdo nechodí. My raději hrajeme v malých klubech, ale vypadá to, že organizátoři potřebují 1-2 větší kapely, aby to nalákalo větší publikum. Není to snadné – zvlášť, pokud jde o peníze. Jestli jsi organizátor, tak musíš být skalní fanoušek, protože o penězích to tady není!


Pátral jsem ve starých rozhovorech, dokonce si vytáhl i tištěné časopisy a nikde jsem nenašel, kdo je vlastně autorem loga BLOOD? 

Měli jsme staré logo, které jsem dělal na začátku já. Ale nebylo to nic moc. Ventilator udělal tohle logo v roce 1987 po tom, co se k nám přidal. Chtěl něco, co vypadalo jako „značka“ – a tak to dopadlo takhle.

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Teď je to prostě umění a já taky poslouchám hudbu online – je to prostě sakra jednoduchý. Ale metalová scéna je reálnější a old school, takže spousta fanoušků si CDčka pořizuje ve fyzické podobě. Nepotřebujeme vydělávat veliké peníze, takže jsme s touto evolucí docela spokojeni. 


Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily? 

Poslední EMBALMER jsou skvělí, DISMA to naprosto zabili, CARDIAC ARREST válí s každým novým albem a také poslední FLESHLESS mini jsou úžasní.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky? 

Známe spoustu českých kapel: FLESHLESS, MALIGNANT, TUMÖR, CARNAL DIAFRAGMA, CEREBRAL TURBULENCY, CONTRASTIC, DEFLORACE, DISFIGURED CORPSE, HERMAPHRODIT, KRABATHOR, SPASM a další.


Co chystají BLOOD v nejbližších měsících? 

Hrát skvělé koncerty a představit fanouškům některé z našich nových písní z alba Inferno. Chceme se dobře bavit a začít psát písně, na které lidé nebudou muset čekat 14 let. 

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Děkujeme za zájem a podporu – zdravíme české death/grind fanoušky!


Interview - BLOOD - Lyrics deal with manmade brutality, inhuman acts of cruelty (war, inquisition) and the hell we basically live in.


Interview with legendary death grind maniacs from Germany - BLOOD.

Answered Destroyer Eisen and Martin Witchskinner.

Translated by Markéta, děkujeme!


Ave BLOOD! I have been listening to your new album “Inferno” for some time now and I still discover something new in it, some new pieces of darkness. I have to say that I thought that your album will be great but this completely killed me. The album is great. How are your reactions from your fans and what about reviews?

Thanks for your kind words. The reaction of the scene is overwhelming! We didn't expect so many great reviews and posts. We are still very very pleased with the way we did it.


Have you already played your new songs live? How do those songs work with fans? Do you have a potential hit already? For me, it would probably be the song “Decimation”.

Yeah, Decimation has a killer “melody line”, but we only played a very few shows this year. We only played 2 of the new songs live: The Summoning and Breed of the Jackal, which went out fucking awesome live, but will be more killer, if people will know the songs more and more.

How did you compose new material for “Inferno”? How BLOOD compose/create?

All songs (besides the old ones) we created since 2015. Writing new songs is a time problem for us, because don't rehearse that often, especially not with all 5 members. That's a shame, but the only way Blood can go on.


Who is the author of your lyrics and what are the lyrics about? Where do you find inspiration? 

Martin Witchskinner: The lyrics of the new songs are all done by me, Martin Witchskinner. When i rejoined Blood I made myself a promise, doing all future lyrics all by myself. This way it's easier to connect the lyrical content with the music. Well, lyrics f. ex. deal with manmade brutality, inhuman acts of cruelty (war, inquisition) and the hell we basically live in. Others cover fictional horrorstories, like from movies as The Evil Dead or utterly satanic themed stuff.. Lyrics are meant to be bleak, dark and finally should have a good sounding to it. Enjoy and enter the dark realm of BLOOD!


Who is the author of the cover of the new album “Inferno”? I really like the art work. How did you choose the motive?

We worked with Chris “Thorncross” Moyen back in the early 90s and wanted to continue this way with the new album, because we have almost the same line-up. He drew this new motive for us, after we knew the title of the album “Inferno”. He did a phantastic job!

The sound of the whole album is great. It is dark, raw and sharp at the same time. In what studio did you record? Were you able as a band to have some comments about the final sound and mastering?

We recorded at “Kohlekeller Studio”. After so many years, all old studios no longer exist, so we were looking for a Studio that is not so far away from us and that is experienced with Death/Grind. So as also Benighted and Aborted recorded their stuff there, we also choose this studio and it was the right choice. The techniques were awesome and the mixing masters knew everything about this style – much more than anyone else in the past. So all ideas came together for this sound. We were so shorten with our time in the Studio, because we had no label to finance it, but we made the recording in only 4 days (+ 2 days for the mix).


You have been playing since 1986. That is a long time for a band. We can say that you are legends. How were your beginnings? How did you found your band and what was the first impulse to play death grind metal?

I and some friends were total metal heads back in that time and just asked ourselves, if we could play some noisy shit at ourselves. The very first tunes were absolutely noise – no one could handle an instrument, but we had lots of fun, so we continued. During the years we became better and had the chance to get better equipment and a rehearsal room. We started this sort of music, because it is for what our heart beats.


This summer, you absolutely killed me on the NICE TO EAT YOU DEATHFEST festival. I have to admit that I expected older men who will just play the concert, just to be there. But your performance was an absolute massacre. How did you enjoy the festival? How do you feel about Czech fans?

We had a killer time there and didn't know, what to expect from the fans, because all other bands are much younger, faster and tighter, but we tried our best to play for what Blood stays in 2017 and people enjoyed it a lot. We met great people and as always, Czech republic is very special for us and have some of the best fans in the world. We'll return in March 2018 for 3 shows along with our friends of Fleshless. They are great mates since so many years.


Now, you are almost like a veterans. Try to compare your beginnings and now – has the time changed? I mean the attitude of fans, labels, promoters and so on. I often hear people saying “it is not the same as it used to be”. How do you feel about that?

Everything changed during the years. At the beginning we had lots of time and invested all spare time into the band, but later some of us became parents, have stable jobs and other activities besides the band. That is the reason we cannot play that many shows, but it's OK, because we can go on and on… Yeah, today the world became digital, that means you can listen to everything everywhere, but people had no time to spend with one single release a bit longer, like it was in the past. That's a shame on hand, on the other hand it helps a lot to promote a self release, like we do at the moment. It's almost a bad thing for many (small) labels, but so is life.


I often hear people talking on concerts in the Czech Republic that there is not a lot of people on concerts. I would like to know how is it in Germany. For us, you are a big country with many bands, promoters. There are often abroad bands who have concerts in your country and those bands do not play in the Czech Republic. Do people go on death metal concerts? Do you prefer clubs or bigger festivals?

In Czech Republic the situation seems to be much better than in Germany. Here many many small clubs closed, because of the lack of visitors. We personally prefer small clubs, but it seams an organizer needs one or 2 bigger bands to get a bigger crowd. The situation is not easy – especially not if you like to earn much money. If you an organizer you also need to be a die hard fan!


I have been looking through your interviews, I even took out some magazines and I have not find any information about who is the author of BLOOD logo?

We had an old logo done by me at the very beginning, but that was not very good. Ventilator did this logo back in 1987, after he joined us. He wanted something that looks like a “brand mark” - and so it is. 

Nowadays, most people download music online and they only use its digital form. How do you feel about this issue as a musician?

It's the state of art at the moment and to be honest, I also listen to music online – it's so fucking easy. But the metal scene is much more true and old school, that still many fans try to buy physical stuff. We don't need to earn much money with it, so we are OK with this evolution.



Are there any albums which has caught your attention recently?

The latest Embalmer album is killer, Disma destroys everything, Cardiac Arrest rules more and more with their newer stuff and also the latest Fleshless mini is awesome.

Do you know and listen any Czech bands?

We know many czech bands, like Fleshless, Malignant Tumör, Ingrowing, Carnal Diafragma, Cerebral Turbulency, Contrastic, Deflorace, Disfigured Corpse, Hermaphrodit, Krabathor, Spasm and many many more.


What are BLOOD´s plans for the next few months?

To play some very cool shows and to introduce the fans some of the new songs from the Inferno album, have a great time and start writing new songs, that people don't need to wait another 14 years until the next release.

Thank you for the interview and I wish you many sold albums, hundreds of crazy fans and tons of great ideas. 

Thanks for your interest and the support – all hail to all true Czech Death/Grind fans!


čtvrtek 23. listopadu 2017

Recenze/review - PERKULATORY - Chronic Caffeine Dependence (2017)


PERKULATORY - Chronic Caffeine Dependence
CD 2017, vlastní vydání

Nepořádali jsme protesty, nepřivazovali se řetězem k vratům. Jen jsme stáli a pozorovali, jak ničí naší překrásnou oázu smrti. Starodávný hřbitov, s křížem uprostřed, malou márnicí a pečlivě udržovanými hroby. Teď tu jezdí bagry a ničí všechny naše vzpomínky. Svět už nebude nikdy jako dřív. 

Ještě než se tak stane, tak strávím posledních pár nocí mezi hřbitovními zdmi. Mám rád starý švédský death metal a ten mi zde bude hrát po celou dobu. Přidám pořádně volume a budu se houpat s rýčem v ruce do rytmu PERKULATORY. Švédské smečky, která uchopila hudbu svých předků velmi dobrým způsobem. Pokud rádi kopete hroby za zvuku třeba takových ENTOMBED, DISMEMBER, GRAVE, ale i třeba GOD DETHRONED, budete určitě spokojeni jako já.



PERKULATORY dnes již samozřejmě hrají muziku spíše pro pamětníky, pro všechny nemrtvé i ty fanoušky, kteří ještě hledají v death metalu alespoň nějaké melodie, chlad a prašivinu dávno nevětraných hrobů. Je to nářez, ale rozumně pojatý, se zapamatovatelnými motivy i drtivým účinkem. Z "Chronic Caffeine Dependence" je cítit nadšení a touha se také u metalu bavit. Což jsou věci, na které se poslední roky tak trošku zapomíná. PERKULATORY na to jdou zkrátka přes humor, kafe a death metal. Základem je ale solidní švédský masakrující death metal. Ještě než nám náš hřbitov vybetonují a postaví zde padesátý supermarket ve městě, tak si to pořádně užijeme, co říkáte? Já rozhodně. Velmi dobré album!


sumarizace:

První album PERKULATORY je velmi dobrou poctou švédskému death metalu. Songy byly složeny s nadšením a hnilobou v srdci. Staré hroby jsou opět otevřeny, kříže obráceny směrem dolů a exhumovány staré death metalové postupy. Novinka byla zahrána ve stínu rozpadlých náhrobků s maniakálním nadšením. Kosti zase praskají, lebky se smějí do tmy a já si užívám old school death metal toho nejryzejšího provedení. Líbí se vám na hudbě poctivost, opravdovost a reálný základ? Milujete zvuk a pořádky devadesátých let? Potom jste zde správně. Album má velký drive i feeling. Víka od rakví opět praskají! Tohle CD je nutností pro každého poctivého fanouška. Švédský death metal, který připomíná seknutí sekerou přímo do vaší hlavy! Skvělá severská záležitost!

Asphyx says:

The first album of PERKULATORY is a very good  tribute to the Swedish death metal. The songs were composed with ardour and rot in the heart. Old graves are opened again, the Cross is turned downwards and the old death metal methods are exhumed. The news was played in the shadow of broken tombstones with manic enthusiasm. Bones are cracking again, skulls are laughing in the darkness, and I'm enjoying the old school death metal of purest version. Do you like the music of honesty, sincerity and a real basis? Do you like the sound and the orders of the nineties? Then you are right. The album has great drive and feeling. Lids from the coffins are bursting again! This CD is a must for every honest fan. Swedish death metal, that resembles a chop with an axe directly into your head! Great Nordic thing!

tracklist:
1. Scalding Coffee Enema 03:17
2. Latte Art (With a Chainsaw) 02:21
3. Decafitated 02:52
4. Mocca Master 03:52
5. Pleasure of Percolation 03:08
6. Mincemeatalization 03:00
7. The Haunted Maxwell House Hotel 03:57

středa 22. listopadu 2017

Recenze/review - NEKROHOLOCAUST - Hymns of Ruthless Pestilence (2017)


NEKROHOLOCAUST - Hymns of Ruthless Pestilence
CD 2017, Brutal Mind

Vždycky mě fascinoval proces zahnívání masa. Když se krásně čerstvá vlákna do ruda zbarvené hmoty postupně scvrkávají a mění svůj tvar i konzistenci. Krev odteče do země a zůstane jen němá výčitka. Kam se poděla duše? Kdo to ví?

K surovému brutálnímu death metalu, tak jak ho hrají filipínští NEKROHOLOCAUST, se můžete postavit dvěma způsoby. Buď si všechnu tu syrovou hnilobu užijete a nebo budete mluvit o monotónním a stereotypním monolitu. Přiznám se, že zpočátku mi trošku vadil zvuk. Po nějaké době jsem se ale nechal na tuhle krvavou hostinu pozvat a v závěru si dokonce i pochutnal. 


"Hymns of Ruthless Pestilence" působí na posluchače už od počátku zcela nekompromisním dojmem. Žádné kudrlinky, vyhrávky, preludia. Jde se rovnou na věc, řeže se ihned do živého. Je to drtička, mlátička, nehumánní brutální death metal, který má jediný účel, zničit vás. Občas se ve všem tom hlomozu ztrácím, některé primitivní pasáže bych s klidem vypustil a vokalistovi by určitě slušela větší variabilita. Někomu bude vadit i zvuk bicích. Všechno je to samozřejmě pravda. Jenže ono album jako celek zkrátka funguje. NEKROHOLOCAUST vás budou máčet v kyselině, rozdrtí vaše kosti, vymažou vás z povrchu zemského. A ještě slušně poděkujete. Takže přátelé, je jen na vás, zda na krvavou hru filipínských brutalistů přistoupíte. Nekompromisní krutý a syrový death metalový masakr!


sumarizace:

Nové album NEKROHOLOCAUST je nahrávkou, která je plná death metalového násilí. Je ranou mezi oči, nekompromisním materiálem, který vás rozdrtí. Kombinace krutých riffů, skvělého zvuku a obrovského tlaku dělá z novinky velmi bolestivou brutal death metalovou desku. Tohle je klasický, brutální death metal, který vám vymáchá obličej v kaluži plné krve. Žádné ústupky, žádný oddych. Jen kruté riffy, ostrý hlas a odpadající kusy vašeho těla. "Hymns of Ruthless Pestilence" řeže jako motorová pila, která nejde zastavit. Naporcovat, pověsit na háky a po odkapání zahodit na hromadu! Všichni fanoušci klasického brutálního death metalu by měli zbystřit svoji pozornost. Na Filipínách byla uvařena hodně krvavá kaše. Nahrávka působí jako srážka s pořádně rozjetým vlakem. Doporučuji všem hudebním patologům, všem fanouškům smrtícího masakru. Brutální death metalové album, které zabíjí na potkání! Skvělá morbidní práce!

Asphyx says:

The new album by NEKROHOLOCAUST is full of death metal violence. It´s a hit between eyes, uncompromising material which will smash you. This combination of cruel riffs, amazing sound and huge pressure makes this album a very hurtful brutal death album. This is a classic brutal death metal which will soak your face in a puddle of blood. No concessions, no rest. Just cruel riffs, sharp voice and falling pieces of your body. "Hymns of Ruthless Pestilence" cuts like a power saw which is impossible to turn off. Carve it, hang it on hooks and discard it on a cluster after draining. All of those fans of the classic brutal death metal should pay attention. There has been cooked a very bloody mash in the Philippines. The album feels like a fast train accident. I would suggest it to all musical pathologists, all fans of death massacre. Brutal death metal album which kills everything, everywhere! Amazing morbid work!

tracklist:
1. Glorification of Barbarity (Intro)
2. Self-inflicted Genital Mutilation
3. Excrutiating Savage Butchery
4. Hideous Atrocities
5. Seeds of Nihilism instrumental
6. Interlude
7. Pseudocommando
8. Hyms of Ruthless Pestilence
9. Psychopathic Hallucinations of Morbid Perversities

band:
Jap - Vocals
Jamir - Drums
Jodd - Bass

úterý 21. listopadu 2017

Recenze/review - DESECRATOR - To the Gallows (2017)


DESECRATOR - To the Gallows
CD 2017, Dinner for Wolves

Oblíbená kratochvíle věřících v jednoho všemohoucího boha. Zatloukání hřebů do jednotlivých částí těla. Krvácím z rukou i ze sepnutých nohou. Ukřižovaný, ponížený, zesměšněný. Všem zase jednou vadilo,  že jsem jiný, odlišný, že nejdu s davem. Seberu poslední síly, utrhnu své údy z kříže a s velkým vynaložením sil se pustím do svého posledního mosh-pitu.

Mám důvod, musím. Do uší mi totiž právě zní nové album australských thrasherů DESECRATOR. Kapely, která ctí stejnou hudbu, jakou hráli a hrají třeba takoví DEATH ANGEL, TESTAMENT, SACRED REICH, ANTHRAX a MORTAL SIN. Melodie se zde potkává s nářezem a já jsem navýsost spokojený.




Mám rád, když není thrash metal jen bohapustá rubanice, ale kapela také u své tvorby přemýšlí. DESECRATOR jsou dle mého skromného úsudku velmi talentovaní muzikanti. Jsou schopni napsat skladbu, kterou si budete pamatovat, dokáží vměstnat do svých nápadů spoustu emocí, nálad. Novinka "To the Gallows" nepostrádá jiskru, drive a tolik potřebný feeling. Australané mají ve svém středu také zpěváka Rileyho, který má zajímavý a originální hlas. Sedím, podupávám si nohou do rytmu, zvedám se, pařím. Pro mě osobně jsou toto věci, které odlišují dobré desky od špatných. DESECRATOR mě umí nakopnout, zarazit mi do hlavy další sadu pořádně ostrých hřebů. "To the Gallows" je podle mě neskutečně povedeným albem a také mým doporučením pro všechny fanoušky melodického thrash metalu. No a co, že jsme jiní? Máme svoji hudbu a ta nám dává obrovskou sílu! Skvělá nahrávka!


sumarizace:

Australští DESECRATOR letos vydali zásek, který splňuje veškeré mé požadavky na poctivou kopající desku. Kapela působí jako sopka, chrchlající v dávkách žhavou lávu. "To the Gallows" je albem, na kterém skupina v mnohém překonala své vzory. Je ostré, šílené, s válečnou tématikou, která dělá téhle smečce velmi dobře. Skladby mají jasnou vizi, opravdu skvěle se poslouchají a působí jako odhalené tesáky nějaké pěkně rozzuřené šelmy. Ano, tohle je thrash metal!

"To the Gallows" je perfektně zvukově ošetřené, s obalem, který přesně vystihuje to, co se na desce odehrává. Je to thrash metalová válka, masakr, šílenství, mosh-pit, ale také zároveň jasně definovatelné a propracované myšlenky. DESECRATOR zkrátka umí a na novince to jen potvrzují. Líbí se mi vztek, síla, energie, líbí se mi i sóla a líbí se mi hlavně nápady, které musí zaujmout snad každého poctivého thrashera. Vynikající thrash metal, který připomíná tlakovou nádobu těsně před prasknutím. Po téhle desce zůstává jen spálená země! Thrash!

Asphyx says:


Australian band DESECRATOR released an album this year which meets all my requirements for fair kicking record. This band is like a volcano, screaming batches of lava. This album called "To the Gallows" overcomes band´s idols. It is sharp, crazy, with war topics which really fits this band. Their songs have a clear vision, they are easy to listen and feel like teeth of an angry best. Yes, this is thrash metal!

"To the Gallows" has a great sharp sound, the cover shows exactly what you can hear on the record. It is a thrash metal war, massacre, madness, mosh-pit but also clearly defined and developed thoughts. DESECRATOR know how to play and their new album is the proof. I like the anger, power, energy, I like their solos and ideas which catch attention of any real thrash fan. Excellent thrash metal which feels like a pressure container right before cracking. There is nothing but burned earth after this album! Thrash!

Tracklist:
01.To The Gallows
02.Desert For Days
03.Red Steel Nation
04.As I Die
05.Serpents Return
06.Hellhound
07.Thrash Is A Verb
08.Down To Hell
09.Brainscan
10.Balancing On A Blade


band:
RILEY STRONG - VOCALS/GUITAR | ANTHONY J FINCH - GUITAR | GERAD BIESBOER - BASS | JARED ROBERTS - DRUMS

Asphyxovy zápisky - Třicet let metalového šílenství

Jakub Asphyx a pra-matka metalu!
Asphyxovy zápisky - Třicet let metalového šílenství

Když se mě jako malého zeptali, čím bych chtěl jednou být, neodpovídal jsem klasicky, že popelářem. Měl jsem jasno, chtěl jsem kovat železo. Děda v Jizerkách foukal sklo a pohled do ohně mě fascinoval. Čítával jsem dobrodružné knížky a mistr kovářský v nich byl vždy váženou osobou, někým, koho měli všichni rádi. A potom taky obouval koně, které mám celý život rád.

Jenže prej se dobře učíš, půjdeš na školu. Byl jsem zvyklý poslouchat a tak jsem nekonečná léta trávil v knihách, na přednáškách, s tucty intelektuálů kolem sebe. Železo mi ale chybělo. Nebo vlastně ne, nahrazoval jej metal. Hudba, kterou mi odpoledne mých třináctých narozenin poprvé přinesl bratranec. Judas Priest. První setkání s muzikou plnou kovu. 

Ani tenkrát nevěděl, co způsobil. Zůstal jsem téhle hudbě věrný třicet let. Dnes slavím vlastně kulatiny. Prošel jsem si heavík, dlouhou dobu thrash, prolezl si doom metal, otřel se o black, abych nakonec skončil v death metalu. Krásných třicet let. S pár přestávkami, když se mi narodily děti, když jsem dva roky prochlastal, protože mě opustili mí nejbližší. 

Pokaždé, když mi bylo smutno, když jsem skládal důležitou zkoušku ve škole, když jsem čekal v porodnici, až se mi narodí ty dvě mé radosti, když jsem šel druhý den na operaci - pořád jsem poslouchal hudbu. Pokaždé podle nálady, stále jsem si pro sebe objevoval další a další kousky obrovského obrazu, kterému říkáme metal. 

Skvělé na tomhle prokletí je, že se nikdy nenudíte. Od různých fůzí s rappem, přes vážnou muziku, rock, až po nesnesitelné pazvuky i elektroniku, pořád si můžete podle nálady dávkovat až nebývale pestrou muziku. Zlé jazyky tvrdí, že metal je vyčerpán. Asi tomu tak bude, ale já si už nějak nedovedu představit, že bych poslouchal něco jiného. Jasně, občas mě nadchne nějaký interpret mimo obor, ale je to jen takové nadechnutí, které trvá chvíli. Po čase mi začne chybět rozžhavené železo.

Vím moc dobře, že metal je dnes už pro starý. Vím taky, že nemá cenu nikoho přesvědčovat, nutit mu svůj názor. Občas se pousměji postoji mladších kolegů, ale zároveň jim závidím, že mají ještě spoustu let před sebou. Tuhle hudbu si musíte objevit sami, nikdo vám ji nemůže vnutit. Musí se poslouchat srdcem, jinak to nemá cenu. Nebo alespoň takhle to cítím.

Řeknu vám přátelé, že některé úseky ve svém soukromém životě bych klidně vymazal, ale z třiceti let metalového šílenství ani minutu. Nejlepší stejně je, když čekáte na novou desku svých oblíbenců, nemůžete se dočkat a ignorujete názory internetové veřejnosti. Naschvál chcete poprvé slyšet až originál CD a na páteční večer, kdy se budete moci konečně zavřít do pokoje a vypnout celej svět okolo, se těšíte jako na první přijímání. Jen vy a hudba, pořád to na mě funguje, stále cítím vzájemně předanou energii. 

Na koncertech už občas se svým šedým vousem a stříbrem ve vlasech asi působím jako stará relikvie. Stávám bokem, fotím si na památku, sepíšu pár řádek. Ale hlavně - pivo v ruce, další energie, síla, co vám budu povídat, vždyť to znáte. I kdybych měl být posledním z mohykánů (a že to občas tak vypadá), když to jen trošku půjde, věnuji svůj čas a peníze vždy rád svým oblíbeným smečkám.

Víte co bylo kromě skvělých kapel, desek a koncertů na těch 30 letech nejlepší? Setkávání s lidmi. Pořád to funguje. Hele, ty máš na tričku jméno kapely XY, mě se jejich první dvě desky líbily, ale pak...někam přijedeš, potkáš podobně prokleté fanoušky, dáte pivko a už o sobě víte, znáte se, máte společnou řeč. 

Ale jo, i v metalu se nejdou debilové a malé či velké svině. Tahají do něj politiku, závist, nutí ostatním svoji jedinou pravdu. Vím o nich, ale záměrně je vytěsňuji, nechci si od nich nechat kazit zážitky. Proč bych měl zaplatit vstupné, cestu a druhý den se nevyspat a ještě se k tomu bavit a podporovat (s) magory? Zaplať Satan, zase tolik takových lidí jsem nepotkal. Nebo se jim spíš vyhýbám.

Dnes mi občas někteří na koncertech vykají (nedělejte to, metalisti si co já pamatuju, vždycky tykali!), tělo se mi regeneruje o hodně déle než dřív a s holkama už můžu jen povídat (žena by mě jinak dala do klatby). V práci mě mají trošku za exota, co chodí na porady v tričkách death metalových kapel a je ten co má pořád sluchátka na uších. Kdo nezažil, nepochopí. Je to vlastně i jedno. Mám svůj svět, plnej kytar, CD, koncertů a teď i recenzí, rozhovorů, reportů.

Už dlouho jsem vám, mí milí čtenáři neděkoval. Dnes by se to hodilo. Blog úspěšně vstoupil do třetího roku. Od jara máme denní čtenost krásné tři tisíce, s žádostmi o recenze se dveře netrhnou a o rozhovory nás žádají kapely, kterým se dodnes klaníme. Je hrozně příjemné podporovat metal i tímto způsobem. Musím poděkovat holkám Markétě a Duzl za překlady, Michalovi za podporu a skvělé fotky. Samozřejmě hlavně manželce a prckům, protože táta občas místo toho, aby byl s rodinou, tak dělá metal. Víte, jsme "jen" fanoušci jako vy! A to je hrozně moc! Děkuji!

Ptáte se mě občas na Příběhy mrtvého muže. Jsem moc rád, že se líbí. Už jsem je chtěl sice pomalu ukončit, ale dám jim ještě rok. Pak plynule přejdu na vysokou školu do Plzně. Zažívali jsme tam s kamarády takové taškařice, že si myslím také zaslouží pár slov. Měla by to být větší legrace.

Ve světle třiceti let metalového šílenství jsou mé vlastní narozeniny trošku ve stínu, i když vím, že rodina mi je vystrojí zase nezapomenutelné. Budu se cítit jako spokojený táta, manžel a milenec v jedné osobě, budu šťastný, protože jsem zdravý a mám kolem sebe skvělé lidi. Večer, až všichni odejdou nebo usnou, tak půjdu a pustím si staré Judas Priest. Ano, ty první, co jsem dostal, dnes už z CD a ne z kazety. Otevřu si pivo, dám nohy nahoru a nechám myšlenky, aby se rozletěly do vzpomínek.

Nevím, jaký by ze mě byl kovář, nevím, kam by mě zavál život, kdybych se jím vyučil. Asi bych teď neseděl v Plzni u počítače a nepsal tyto věty. Ale kdo ví?

Třicet let metalového šílenství bych si klidně prožil znovu. Se vším dobrým i zlým, co k tomu patřilo. Někdy mám pocit, že jsem z téhle hudby stvořený, utkaný, já jsem tou hudbou. Víte co je nejlepší? Už teď se těším na dalších třicet let. Možná budu poslední, kdo bude metal uctívat, ale budu. Musím. Je mojí součástí, podstatou a hlavně obrovskou radostí. Děkuji za pozornost. Ať vaše kroky provází jen samá dobrá muzika.

pondělí 20. listopadu 2017

DEADLY STORM FESTIVAL 12 vypukne 17. 3. 2018


17.3. 2018 již po dvanácté v Plzni povstanou zombie, aby zničily tento svět. Tentokrát na novém místě v Šeříkovce. Přijďte jako minulé ročníky podpořit jedinečný undergroundový festival!

Dvě pódia, dobré pivo i zvuk. Kapely nejen z českého podzemí. K tomu jako vždy příjemná nálada. Metal býval vždy o setkávání, o pořádné pařbě pod pódiem, o úsměvech od ucha k uchu. Dodržíme tradici a budeme se snažit, abyste odcházeli spokojeni. Underground nesmí zemřít! Přijď si užít metal a vezmi své známé! Budeme se na vás těšit!

17.3. 2018, The zombies in Pilsen will rise for the twelfth time to destroy this world. This time in a new location in "Šeříkovka". Come as last year to support a unique underground festival! Two stages, good beer and sound. Bands not only from Czech underground. And pleasant mood as always. Metal used to be all about meeting people, about a party under the podium and about smiles from ear to ear.

We will keep the tradition and we will try to make you satisfied. Underground can't die! Come and enjoy metal and take your friends with you! We look forward to seeing you!

datum/date: sobota 17. 3. 2018
místo/place: Šeříkovka - http://www.serikovka.cz/

info:

facebook událost/event: