úterý 18. listopadu 2014

Recenze/review - BLOODBATH – Grand Morbid Funeral (2014)


BLOODBATH – Grand Morbid Funeral
CD 2014, Peaceville Records

Hromada lebek, vyrovnaných do úhledné pyramidy. Praskající zpuchřelé stehenní kosti. Pavučiny, protkané stříbrnými odlesky posledních zbytků světla. Jsem ukrytý ve stínu a sleduji řádění legendárních BLOODBATH. Návrat po šesti letech jsem vyhlížel s netrpělivostí, neklidný a se studeným chvěním v zátylku. Mám tyhle švédské klasiky moc rád. Byl jsem překvapený ze zprávy o novém zpěvákovi Nicku Holmesovi z PARADISE LOST. Přemítal jsem o tom, jestli zvládne tento rozervaný Brit utáhnout desku kapely, která se dost vymyká tomu, jak dnes zpívá. Ale už v prvních momentech byly mé pochybnosti rozmetány po stěnách mého pokoje. Nick sice posouvá hudbu Švédů směrem k raným albům své domovské kapely, ale to vůbec nevadí. Jeho hlas je mocný a chvílemi se dotýká i šílenství. Pro mě velmi milé překvapení. Peter Tägtgren ani Mikael Åkerfeldt mi nijak nechybí.

Celkově pak BLOODBATH stojí pevně v základech. Chřestí se o sto šest, běsní se melodicky, chladně, řezavě. Zabíjí se ve stylu staré dobré švédské školy (ENTOMBED, DISMEMBER, NIHILIST) a přidává se pořádný kousek americké temnoty (MORBID ANGEL, AUTOPSY). Chvílemi vzpomínám i na letošní desku VALLENFYRE. Zvuk je severský, klasický a ničím nový, ale tak je to správně, tak to má být (smích). Z celé desky cítím obrovskou energii. Pro nás, fanoušky starých postupů, je tohle album jako stvořené. Nezapomíná se na melodie, ani na pečlivě vystavěná sóla. Nesmím zapomenout ani na pěkný obal (Néstor Ávalos), ani na parádní zpracování bookletu. Je to opravdu krásný sběratelský kousek. Je vidět, že si s tím kapela i label dali velkou práci. Hudba mi připomíná vypalování mozku tekutým dusíkem. Švédi sice nepřinášejí nic nového, ale myslím, že to nebylo ani účelem. Formu, v jaké se kapela nachází, by jim mohla závidět kdejaká dnešní mladá skupina. Protínají se zde zkušenosti mistrů ve svém oboru s nadšením a poctivým jiskřením, které mám u dobrých nahrávek tolik rád.


„Grand Morbid Funeral“ je jako dobré řemeslné dílo. To by dnes bylo ale málo a tak BLOODBATH přidali ještě obrovský kus energie. Jednotlivé songy si opravdu užívám, pamatuji si je a těším se na každé další nasazení sluchátek na uši. Je to jako procházka šerými katakombami. Výlet do švédského podzemí. Pánové nemusí už nikomu nic dokazovat, a i když se určitě vyrojí stovky recenzí pojednávající o tom, že měli nahrát úplně jinou desku s úplně jinou hudbou, tak to nic nemění na tom, že letošní počin je přesně tím, co jsem si od seveřanů přál. Někdy se k sepsání několika řádek a mého příběhu o desce dostanu třeba až po měsíci poslechu, ale tentokrát to ze mě vyšlo hned, jako krev, když vytryskne z prořízlé rány. Letošní album je pro mě jako rána kladivem přímo do obličeje, bez slitování. Ten moment překvapení a určitého „šoku“, který jsem po vložení CD do přehrávače utrpěl, mě natolik smetl, že nejsem schopen příliš uvažovat. Raději zaklekávám do bloků, pouštím znovu play a pak už je to jen na BLOODBATH.


Postupy jsou na novince staré, klasické, mnohokrát ověřené v praxi. Album bych tak doporučil dříve narozeným fanouškům a pak všem, kdo se rádi rochní v samotné historii death metalu. Staroba je tady cítit na každém kroku a je mi jasné, že to mnohé odradí. Až spolu s kapelou vylezete na tu obrovskou hromadu lebek a budete na nás nehodné shlížet z té bílé hory, pak určitě pochopíte, že smrt je všude kolem. Beru do ruky sekyru a přidávám se ke kapele. Dnešní šichta bude dlouhá. Musíme spolu rozbít všechny nahromaděné kosti, rozemlít je na bílý prášek a ten pak znovu pohřbít. Svět se sice ve smrtícím kovu dnes točí zcela jiným směrem, ale jsem moc rád, že ještě existují smečky, které dokážou rozmetat veškeré pochybnosti o tom, že je švédský death metal mrtvý. Beru CD znovu do ruky, utírám z něj krev a zařazuji ho na přední pozice ve své sbírce letošního extrémního roku. Klasická švédská a chladná death metalová deska, která mi připomíná severskou bouři! 

Asphyx says:

Bloodbath is back with Nick Holmes behind the microphone after six years. His voice falls perfectly into the band and gets the record even more cold. The album is very cool, classic, Swedish and contains a lot of riffs that I remember. Return is very successful and record became right one of my most played. Classic Swedish and cold album, that reminds me to the northern storm!


Seznam skladeb:

1. Let the Stillborn come to Me
2. Total Death Exhumed
3. Anne
4. Church of Vastitas
5. Famine of God's word
6. Mental abortion
7. Beyond Cremation
8. His Infernal Necropsy
9. Unite in Pain
10. My Torturer
11. Grand Morbid Funeral


Čas: 46:31


Sestava:

Nick Holmes - zpěv
Anders Blakkheim Nyström - kytara
Per Sodomizer Eriksson - kytara
Jonas Renkse - basa
Martin Axe Axenrot - bicí