úterý 9. prosince 2014

Recenze/review - ABYSMAL DAWN – Obsolescence (2014)


ABYSMAL DAWN – Obsolescence
CD 2014, Relapse Records

Viděli jste někdy vlky, jak zabíjejí svoji kořist? Perfektně sehraná smečka má přesně rozdělené svoje role. Vůdce to celé řídí, ostatní nahánějí oběť a ta když už nemůže, tak je jí prokousnuto hrdlo. Zajímavé je pak, jakým způsobem se hoduje. Nejdřív se nají ti nejsilnější, s největšími zásluhami a pak ti další. Je to možná kruté, ale taková už příroda bývá. Zákon o přežití funguje i v death metalu. Jsou kapely, které jsou vůdci, posouvají celý styl o pár kroků dál a urvou si největší kus masa. Mezi ně by se dali s klidem zařadit třeba takoví DEEDS OF FLESH nebo třeba oblíbení SUFFOCATION. Každý sice třeba jejich hudbu nemusí, ale i tak musí uznat jejich zásluhy a sklonit se na koncertech před jejich umem. Potom následuje obrovská plejáda zástupců smrtícího kovu, kteří žijí a asi budou žít celý život v jejich stínu. Jedněmi z nich jsou ABYSMAL DAWN. Jejich zručnost v lovu je samozřejmě velmi dobrá, vše mají dobře secvičené, naučené, zahrané, vyprodukované. Vůdci se ale nikdy nestanou. Chybí jim ten pověstný kousek něčeho, který by je pasoval do první ligy nesmrtelných.

Kalifornští drtiči kostí přichází letos se svým čtvrtým albem. A je to stejné vlastně jako vždycky. Nalezneme zde nepřeberné množství riffů ve stylu americké školy (MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE, HATE ETERNAL, DEICIDE, IMMOLATION, KATAKLYSM) s vlivy evropských smrtonošů (kupříkladu SINISTER, BLOODBATH). ABYSMAL DAWN opět nahráli desku, která obsahuje všechny potřebné ingredience k tomu, abyste je měli alespoň trošku rádi. Mně osobně vadí a asi si nikdy nezvyknu na vokál Charlese Elliota. Ten mi přijde obyčejný a sráží jinak vcelku poslouchatelnou hudbu o nějaký řád níže. Nechápu, proč si na nahrávání nenajmou někoho, kdo by měl alespoň trošku variabilnější a zajímavější zpěv. Co se týká samotné hudby, tak ta odpovídá přesně představám o současné moderní death metalové kapele (pokud si tedy odmyslím smečky, které do tohoto stylu míchají různé core vlivy, ty jsou samozřejmě ještě víc in). Zruční muzikanti jsou samozřejmě schopni opět dodat kvalitní produkt. Jenže podobný přístup mi nestačí. Já po dobrých deskách požaduji, aby mě smetly, rozsekaly a abych si je pamatoval alespoň nějaký čas. S ABYSMAL DAWN se mi to bohužel opět nesplnilo.


Když jsem „Obsolescence“ pouštěl jednomu svému známému, tak ten prohlásil, že jejich riffy jsou „intrikánské“. Má svým způsobem pravdu. Mezi krkolomnými postupy se poměrně často ztrácím a nějak nevím, co si s nimi počít. Pořád se snažím najít něco, co bych si pro sebe vylouhoval a vstřebal. Podobné poslechy jsou mi proti srsti. Přijde mi pak, že se snažím nahrávku do hlavy doslova narvat silou a to je špatně. ABYSMAL DAWN samozřejmě umí ze svých rukou vysypat dobrý nápad. Jenže ten je následně umlácen neskutečným množstvím vaty a balastu. Mě ani tak nevadí, že jsem všechno tohle někde už slyšel, ale spíš to, že to nemá pověstný drive. Sem tam sice na povrch vyleze něco, co lahodí mým uším, jinak je ale deska pouze lehkým nadprůměrem. V zahraničních médiích se ujal krásný termín generic metal. Viděl bych to stejně. Podobné desky (včetně zvuku) musí být nahrávány snad způsobem „copy and paste“. Škoda, potenciál jednotlivých muzikantů je zde velký, jen zůstal nevyužitý. Tady by zasloužili za uši vytahat producent Mike Bear a John Haddad, který stojí za mixem a masteringem. Oni jsou těmi, kdo měl kapelu donutit k lepším výkonům.


„Obsolescence“ je typickou sterilní deskou dnešní doby. Všechno je zahráno, jako by se všichni zúčastnění báli, co na to fanoušci. Hlavně nikde moc nešokovat, nedej Satan snad objevovat něco nového. To už mám raději kapely, které se hrdě hlásí k old school death metalu a hrají ho s pořádným nadšením. Přijdu si jako na setkání s nějakou blondýnou, která má veškerý svůj zevnějšek krásně plasticky upraven, ale když promluví, říkáte si, že podobné typy musí vyrábět sériově někde na lince v továrně. Kde je syrové maso? Kde tlak a energie? Tady to nezachrání ani tradičně dobrý (i když už taky pořád „stejný“) cover od Para Olofssona. Death metalové album, které vám mohou s klidem přibalit k nákupu v supermarketu.

Asphyx says:

New album ABYSMAL DAWN is played in copy and paste way. This is a classical modern product of today. You can get this CD with shopping in supermarket. Where is raw meat? Where are press and energy? „Obsolescence“ is sterile like some today’s women with plastic face. Ordinary sound, boring vocal of Charles Elliot. I don’t like modern generic death metal.


Seznam skladeb: 
  1. Human Obsolescence
  2. Perfecting Slavery (feat. Christian Muenzner)
  3. Inanimate
  4. Devouring The Essence Of God (feat. Bobby Koelble)
  5. One Percent Incomplete
  6. Loathed In Life / Praised In Death
  7. By My Demons
  8. Laborem Liberat Te
  9. The Inevitable Return To Darkness
  10. Night's Blood (Dissection cover) (bonus)

Čas: 48:00

Sestava:
Charles Eliot – kytara, zpěv
Scott Fuller - bicí
Elisio Garcia - basa

Hosté:
Christian Muenzner – kytarové sólo
Bobby Koelble – kytarové sólo