středa 17. prosince 2014

Recenze/review - CORPSEFUCKING ART – Quel cimitero accanto alla villa (2014)


CORPSEFUCKING ART – Quel cimitero accanto alla villa
CD 2014, Sevared Records

Kdyby existovala nějaká kniha různých způsobů mučení vězňů, byla by asi tlustší než samotná Bible. S přihlédnutím do surové historie a se současným vzestupem zla by se dalo říct, že lidé dokážou být o hodně horší než zvířata. Málokterá šelma zabíjí jen z rozmaru nebo kvůli tomu, že má jejich protivník jinou barvu vlajky. Proč to ale píšu? Je to takové připodobnění, odraz toho, co se dnes odehrává. Určitě nikoho nehodnotím a nevydávám plamenná prohlášení. Jsem jen mnohdy zděšený divák. Podobně jako já jsou na tom i italští brutal death metalisté CORPSEFUCKING ART. Ti dokonce do tradičních smrtících témat přidávají hodně černý humor. Deska tak nepostrádá nadhled a má pořádný švih.

Co se týče samotné muziky, tak se pořád pohybujeme ve škatulce, vytvořené slavnějšími CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, AVULSED, IMMOLATION, INCANTATION apod. Možná se to bude zdát jenom mně, ale občas jsem zaslechl i pořádnou inspiraci švédskou školou (ENTOMBED, GRAVE, DISMEMBER, INTERMENT). Celé album od začátku do konce hezky odsýpá, nepostrádá pořádně nářezovou atmosféru a při některých textech jsem se musel hodně smát. Tedy, ono to vlastně moc k smíchu není, ale pokud máte rádi drsnější humor, mohli byste se určitě popadat za břicho jako já. Tihle šílenci ale rozhodně nejsou jen nějakou obyčejnou parodií. Jejich nápady, stavba skladeb i vokalista s klidem obstojí na dnešní brutal death metalové scéně. Možná bych si dokonce dovolil tvrdit, že v některých ohledech s klidem předčí své slavnější vzory. Líbí se mi ten nadhled, CORPSEFUCKING ART nejsou nikdy „zbytečně“ ortodoxní. Když je potřeba, na chvilku zvolní, jindy zase pořádně prásknou do koní. Záleží na tom, co si který song žádá. Temnotě a energii je podřízeno úplně vše.




Úžasný je cover od Chrise Moyena. Tady bych se na chvilku zastavil. Mám moc rád černobílé obaly a tady bych se na to zombie zátiší dovedl koukat dlouhé hodiny. Zvuk je také klasický, dobře čitelný a svým způsobem i náležitě špinavý. Stojí za ním Hombrelobo Studio z Říma a odvedlo velmi dobrou práci. Marně jsem zezačátku přemýšlel, kdeže jsem viděl titulek desky. Pomocnou ruku mi podal všemocný internet. Jedná se o původní italský název filmu od Lucio Fulciho „House by the Cemetery“ (u nás vydáno jako „Dům u hřbitova“ – 1981). Česká filmová databáze uvádí toto dílo slovy „Hlava doktora Freudsteina vypadá jako dozlatova opečené sele. Je totiž již dávno mrtvý…“ Tak a teď je vám doufám jasné, co se bude na desce odehrávat (smích).




Jakožto fanoušek, pisálek musím hodnotit „Quel cimitero accanto alla villa“ vysoko. Těmhle italským hrobníkům totiž tepe v hrudích srdce v úplně stejném rytmu jako mě. Neodehrává se zde žádné bohapusté mlácení slámy, ale vše je poctivě promyšlené, krutě tlačící a nepostrádám zde onu pověstnou jiskru, která ve mně zažehla pořádný oheň. V tomhle domě u hřbitova se sice dějí šílené věci, krev cáká všude kolem a sousedi si už dlouho povídají něco o tom, že zdejší obyvatelé jsou „nějací divní“, ale tenhle nářez je pro mě natolik nakažlivý, že mám chuť si pustit nějaký pořádný krvavý film. Svět lepším neuděláme, ale srandu si z něj dělat můžeme, ne? Schválně, zkuste si letošní CORPSEFUCKING ART pustit a uvidíte, že vám bude líp než při sledování nekonečně tupých seriálů (smích). Brutálně temná deska s atmosférou připomínající klasické horory osmdesátých let.

Asphyx says:
Classic brutal death metal with atmosphere from 80´s years horrors films. Maniacal rytms, voice from hell and cutting riffs. Yes, this is echoes from the other world. Good bloody texts, cover from madness and very hard sound. I recommend!


Seznam skladeb:

  1. Sympathy For The Zombie
  2. Cemetery By The House
  3. Night Of The Chicken Dead
  4. Cat In The Brain
  5. Blood Everest
  6. Centrifuged, Washed And Strangled
  7. The Mask Of Mr. Daisy
  8. The Song With No Name
  9. Voracious Tomatoes
  10. The Meaning Of Deat

Čas: 28:16

 

Sestava:


Andrea Cipolla – kytara
Marco De Ritis – basa
Eddie Vagenius – bicí
Marco Aromatario – kytara
Claudio „Blade“ Carmenini - zpěv