úterý 23. prosince 2014

Recenze/review - HIDEOUS DIVINITY – Cobra Verde (2014)


HIDEOUS DIVINITY – Cobra Verde
CD 2014, Unique Leader Records

Poslední dobou pozoruji, že někteří lidé začínají být chladní stejně jako obrazovky, do kterých neustále zírají. Když na ně promluvíte, jsou duchem nepřítomní, ztraceni ve virtuálním světě. Běhávají rychle domů z práce, protože v tramvaji nemívají dokonalý signál a když jim chcete něco říct, musíte jim napsat přinejmenším email. Papouškují dokola názory z internetových diskuzí a nejsou schopni přežívat v syrové realitě dneška. Poslouchají papundeklovou muziku a když jednou za uherský rok vyrazí na koncert, tak ho vidí jen přes objektiv svého fotoaparátu. Já mám raději poctivý, obyčejný svět, ve kterém si z nás sice ten blahosklonný pánbůh někdy dělá velmi krutou srandu, ale alespoň mám pocit, že žiju doopravdy. U hudby to mám hodně podobně. Rád vyhledávám kapely, které ještě nezapomněly na to, že jejich „výsledkem“ by mělo být hlavně předávání emocí a ne jen bezduché preludování složitých a nudných pasáží. HIDEOUS DIVINITY jsou smečkou z Norska, hrající technicky pojatý death metal. A to spíše temnějším, nebál bych se říct až záhrobním způsobem.

Letos nám HIDEOUS DIVINITY přinášejí v pořadí druhé dlouhohrající album ve stylu amerického death metalu, protknutého ale třeba i polskou školou. S přimhouřením obou očí jsem občas zaslechl odkazy na IMMOLATION, DEEDS OF FLESH, MISERY INDEX, HOUR OF PENANCE (kytarista Enrico v nich také hrával), ale i BEHEMOTH a dokonce snad i VADER. Album je ošetřeno velice dobrým, řezajícím zvukem (Stefano Morabito) a zajímavým obalem od Andrzeje Kuzioly. Hudba je pak velmi dynamická, svěže pojatá. Rozhodně se nejedná o žádnou starobu, ale o moderně pojatý death metal. A to teď myslím jeho technickou větev a ne ty navzájem si podobné „progresivní“ kapely, které dnešní doba produkuje po stovkách. HIDEOUS DIVINITY mají v sobě jakési tajemství, kus něčeho, co mě nutí se k nim neustále vracet a objevovat nové a nové zákoutí jejich muziky. Některé motivy jsou spletité, možná pro někoho na první poslech odrazující, ale věřte tomu, že časem dozrají ve velmi chutnou ostrou krmi.


V některých momentech mi možná přijdou Norové lehce rozpačití a lehounce pokulhávající za svými vzory, ale zase na druhou stranu to dodává celé nahrávce tu správnou černou a špinavou duši. Je sice pravda, že někdy jsem se trošku ztrácel (byl jsem za to na sebe dokonce naštvaný), ale postupem času jsem si novinku „Cobra Verde“ oblíbil. Nezastírám, že třeba vokální projev bych si dovedl představit trošku jiný, ale to by zase HIDEOUS DIVINITY ztratili svůj obličej. Hodně se mi líbí přístup celé kapely, která technické finesy předvádí s citem a nemám tak pocit dnes tolik časté bezútěšné exhibice. Hraje se zde nekompromisně, krutě a určitě se nejedná o hudbu pro nějaké rozmazlené slečinky nebo v úvodu zmiňované internetové mudrlanty. Tady se cedí krev ve velkém a celá deska si žádá celé chlapy (a ženy – smích). Rád se uchyluji k hudbě z „Cobra Verde“ ve chvílích, kdy si potřebuji hlavou prohnat nějaké očisťující prostředky. Unaven realitou všedního dne si rád sedávám za zvuku tohoto alba a rozjímám o beznadějné krutosti současného světa.


HIDEOUS DIVINITY na svém druhém počinu jasně ukazují, že se s nimi musí do budoucna počítat. Rozhodně se mi jejich novinka líbí víc než poslední počin HOUR OF PENANCE (tomu srovnání se zkrátka nedá ubránit). CD v sobě obsahuje něco, co mě neustále přitahuje, dělá mi dobře a nutí mě nad skladbami přemýšlet. Technický a progresivně pojatý death metal není zrovna mým nejoblíbenějším šálkem kávy, ale pokud bych si měl vybrat v letošním roce nějaké desky, které mě z tohoto ranku zaujaly, „Cobra Verde“ by byla rozhodně mezi prvními deseti. Je to vlastně hrozně těžké popsat. Mám to s každou kapelou, jako při seznamování se novými lidmi. Buď mi sednou nebo ne. A s HIDEOUS DIVINITY to bylo nejdříve lehké oťukávání, první společný večírek a nakonec můj velký respekt. Myslím, že tahle smečka je velkým příslibem do dalších roků. Letošní smršť je toho jasným důkazem. „Cobra Verde“ se opravdu hodně povedlo. Je kruté, technické tak akorát a ještě si ho budete pamatovat. Takhle nějak by se mělo zabíjet za použití technického death metalu. Velmi silné album!


Asphyx says:

Cobra Verde” is a technical death metal of the highest quality. HIDEOUS DIVINITY are playing cruel, with clear idea about killer riffs. Blood is flowing. Very good sound and carefully constructed motives. I think, this album is one of the best from this style this year. I found everything here, I was satisfied. Very good ideas, interesting atmosphere and cruel reality of today´s world. Great album!

Seznam skladeb:

1. In My Land I Was A Snake
2. The Somber Empire
3. Cobra Verde
4. Salt In Martyr's Tear
5. Sinister And Demented
6. Desolation Within
7. Alonest Of The Alone
8. Adjinakou
9. The Last And Only Son (Ripping Corpse cover)

Čas: 43:48

Sestava:



Enrico „H.“ Di Lorenco – zpěv
Enrico Schettino – kytara
Giulio Galati – bicí
Stefano Franschini – basa
Antonio Poletti - kytara