DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 19. ledna 2015

Home » » Recenze/review - DECIMATION – Reign of Ungodly Creation (2014)

Recenze/review - DECIMATION – Reign of Ungodly Creation (2014)


DECIMATION – Reign of Ungodly Creation
CD 2014, Comatose Music

Uřezané uši, skalpované vlasy, vypíchané oči. Okolo pobíhají party zfetovaných dětí se samopaly Kalašnikov a hledají další oběť. V jejich pohledu je pohrdání, radost z krve a smrt. Měly by sedět v lavicích a šprtat násobilku. Místo toho jsou zkoušeny z počtů usekaných končetin. Lidská morbidita nezná mezí a je dobré na ni neustále upozorňovat. Sice pořád machrujeme, jak jsme inteligentní a ve svých rukách otáčíme svítící výkřiky nejmodernějších technologií, ale v některých věcech jsme stále nepřekonali obyčejné vlky. Nepřísluší mi to hodnotit, spíše konstatuji, ale někdy už jen nevěřícně kroutím hlavou. Podobně na tom jsou turečtí příslušníci cechu brutálního DECIMATION. Mají hodně podobný pohled na svět jako já, jen na rozdíl ode mě umí hrát (smích). Také díky tomu prošli mým pomyslným sítem kapel, které jsem ochoten pustit přes svůj práh a dokonce mě zaujali natolik, že jsem se rozhodl sepsat pár řádků.

Kapela letos vydává svoje v pořadí třetí album a opět je plné klasických melodií, protkaných technikou. Velmi výrazný a „jiný“ je zvuk (Sasha Borovykh) celé nahrávky. Ta syrovost a tlak ji odlišuje od stovky dalších smeček. Pánové do toho sice mlátí úplně stejně jako třeba SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH, CANNIBAL CORPSE, CENOTAPH, DEICIDE, MORBID ANGEL, staří PESTILENCE, sem tam NILE, DEFEATED SANITY, INSISION a podobné morbidně laděné party. Jsou to ale spíš střípky, různá protknutí a ozvěny, které můžeme v tvorbě DECIMATION vystopovat. Rozhodně bych je nepovažoval jen za obyčejnou kopírku. Desce přidává na uvěřitelnosti všude přítomná nálada zmaru a nebál bych se použít ani slovo temnota. Určitá produkční „špinavost“ dodává všemu ještě větší grády a pokud jsou použity techničtější postupy, mají rozhodně své pevné místo v celkovém konceptu skladby. Vše je tak pěkně přehledné, nikde se neztrácíte ve zbytečných exhibicích a preludiích.


Je to již druhé album v pořadí, vydané u Comatose Music a tak není žádný problém si je obstarat. Horší je to s prvotinou „Entering the Celestial Ruins“ (200), kterou sice seženete na internetu v zatracovaném formátu, ale s fyzickým nosičem byl docela problém. Nejlepší je asi napsat samotné kapele. Nechal jsem na sebe novinku „Reign of Ungodly Creation“ postupně působit. Dávkoval jsem ji jako nějakou návykovou látku bez předpisu. Přiznám se, že se mi nakonec stala takovou příjemnou drogou. Mnohokrát jsem se rozhodoval, cože za brutálního si nasadím ten který den do hlavy a DECIMATION nakonec vítězili i nad slavnějšími jmény. Přičítal bych to určité sympatické “nedokonalosti“ a krutosti, kterou z celé nahrávky cítím. Rád jsem se díval i na cover od Dana Seagraveho. Jediné, co jsem příliš nepobral, jsou texty. Už samotné sáhodlouhé názvy mě poměrně odrazovaly. Jak ale všichni dobře víme, slova nejsou u brutálního death metalu zrovna na prvním místě (smích).


V dnešní době, kdy je trh s brutálním death metalem absolutně přesycen se snaží „větší“ labely uchytit i v ne příliš typických destinacích. Turecko se díky DECIMATION pro mě náhle ocitlo na morbidní mapě Evropy. Měli to u mě o hodně těžší, než slavné „prosáklé“ kapely, dokonce jsem nad doporučením kamaráda chvíli jen rozvážně pokyvoval hlavou a neměl se k poslechu. Dělal jsem chybu. Stal se ze mě najednou fanoušek kapely, jejich novou desku si vychutnávám plnými doušky a je mi vcelku jedno, že „tohle všechno už tady bylo“. Na tohle já nehraju. Moc dobře vím, že podobné kapely nebudou mít asi zrovna u nás na ostrých hrotech jehel ustláno, ale pokud těch mých pár slov přispěje k tomu, že se DECIMATION alespoň trošku zviditelní v brutálních kruzích, budu jen rád. Zaslouží si to. Nevím, jaké je to hrát brutální death metal v Turecku, ale hrají ho tam zatraceně dobře. Syrová, krutá a uvěřitelná deska, která je plná zmaru a temnoty. Skvěle!


Asphyx says:

The Turkish respons to technical brutal death metal is succeeded. DECIMATION plays very believable, hardly, cruel and without mercy. Their music is sophisticated and includes big number of energy. I like the sound and production of this album. The band was unknown territory for me, but now I´am fan of DECIMATION. I don´t know how to play brutal death metal in Turkey, but DECIMATION plays this damn well! An raw album, full of wrack and darkness. Very well!


Seznam skladeb:

1. Noncelestical Orisons Cataclised In The Passage Of Ninib
2. Supreme Wisdom Of Blasphemy In The Reign Of Ungodly Creation
3. Mystic Transformation IN Encrypted Scrolls Of A Grievous Sermon
4. Aberrant Ablution By Filthy Excrements Of A Grotesque Crassamentum
5. Psalm Carnage In The Ghoulish Chapel Of Gehenna
6. Ghoulish Requiem For A Macabre Deamonarch
7. Prophetic Despise Under The Pendulum Of A Sarilegious Throne
8. Devilish Domain Vortex In The Gloom Of Wicked Ziggurat
9. Veracity In Relics


Čas: 37:15

Sestava:



Emre – kytara
Erkin – kytara
Goremaster - bicí


Share this games :

TWITTER