sobota 10. ledna 2015

Recenze/review - DESECRAVITY – Orphic Signs (2014)


DESECRAVITY – Orphic Signs
CD 2014, Willowtip Records

Jedno nepsané pravidlo říká, že do mrtvol se nekope. Jenže vysvětlete to lidem, když mezi nimi bují čím dál tím víc agresivity. Jestliže si před pár lety chlapi dali před hospodou pár facek, tak dnes si rovnou řežou hlavu. Psychologové to vysvětlují závislostí na různých počítačových hrách, televizi a já nevím čím. Přitom se máme dobře jako nikdy v historii a nebýt uměle vyvolaných válek pro peníze, tak jsme spokojení jako pověstná prasata v žitě. Lidem ale neporučíš. Možná za to může pradávná agresivita lovců bojujících o svoji kořist, která nejde v moderní společnosti dost dobře nahradit. Nevím. S čím jsem si ale absolutně jistý, je to, že pokud mě začne všechno okolo štvát, tak beru místo basebalové pálky do ruky raději nějaké dobré agresivní death metalové dílo. Druhý počin japonských samurajů DESECRAVITY se zdá být pro podobné poetické chvilky více než vhodný. Pánové se s ničím nepářou a jejich hudba je krutá jako oči zbytečných vrahů. Nekompromisní riffy kopají jako vzpouzející se kůň, vokál je hodně zlý a technika zde použitá dodává celé desce ještě větší tlak.

Zprvu na mě sice celý tenhle pozdrav z pitevny působil jako setkání s dobře seřízenými stroji na zabíjení v nějaké opuštěné továrně, postrádal jsem syrového ducha a pocit, že ještě hrají lidé, ale časem jsem si zvykl. Mé uši jsou otrlé a japonští válečníci mě nakonec vcelku přesvědčili. Kakofonie zdánlivě nesourodých a zmatených zvuků připomíná v určitých chvílích souputníky ORIGIN, HATE ETERNAL, SUFFOCATION, DEIVOS, chvílemi snad i DYING FETUS a ostatní techničtěji laděné party. Ekvilibristika je na prvním místě a vy máte (stejně jako vždy) dvě možnosti. Buď na tuhle spletitou a složitou hru přistoupíte a pokusíte se jednotlivé motivy rozuzlit nebo zbaběle utečete pryč. Se mnou to měli DESECRAVITY tentokrát těžké. Mám sice brutální death metal rád, ale spíš v jeho starší a temnější podobě. Tady to na mě byl někdy až moc velký chaos, pravděpodobně určený jen pro pár vyvolených a pak pro zástupy muzikantů, kteří si navzájem měří, kolik jsou schopni narvat riffů do jedné minuty. Z dlouho slyšeného zmatku na mě nakonec ale přeci jen vystoupila chladná a odmítavá duše poctivé death metalové práce.


Dovedu si představit, že DESECRAVITY budou v dnešní době vynášeni na samý piedestal minimálně letošního technicko brutálního roku, ale na mě jsou někdy možná až moc chladní. Trojice maniaků ze země vycházejícího slunce hraje sice s velkými zkušenostmi v rukou, s obrovskou porcí nadšení, ale pro mě postrádají kousek něčeho živého, co by mi je v mých očích alespoň trošku zlidštilo. Fanouškové extrémních preludií ale budou pravděpodobně na vrcholu blaha a dojde k nejedné strojově navozené extázi. Zvuk je totiž dokonalý, hudební výkony taktéž a vokalista také vládne poměrně mocným hlasem. Slabší jedinci utečou v panice pryč a zůstaneme jen my otrlí. Sice si někdy nebudeme s některými skladbami vědět trošku rady, ale před kolegy a kamarády budeme tvrdit něco o super desce. Ona to je samozřejmě svým způsobem pravda a mé neustálé stěžování si na hudbu bez duše je stejně jen prázdným házením střev na zeď, ale to mi nebrání se postavit k „Orphic Signs“ lehce odtažitě.


Orphic Signs“ je klasickým, velmi dobrým, perfektním a svým způsobem dokonalým produktem dnešní doby. Skvěle zapadne mezi dnešní „moderní“ posluchače a troufám si předpovídat velké úspěchy. Já se samozřejmě v mnoha ohledech připojuji, oceňuji taktéž, velebím technickou zdatnost, schopnost složit zajímavý a „nový“ motiv. Klaním se před produkcí, obalem i celkovým dojmem. Jen budu mít na tuhle desku (stejně jako na ostatní z tohoto ranku), chuť asi jen občas. Možná je to mojí prací, kdy každý den slyším hrát v podobném taktu desítky strojů, nevím, ale na mě je to chvílemi až moc chladné. Mám raději pocit, že mi někdo chce vyrvat střeva z břicha a operovat mě bez narkózy, než jen setkání s „počítačovou“ hudbou. Když jsem novinku poslouchal řekněme třeba dva dny po sobě, neustále jsem se nemohl zbavit dojmu, že se musím zvednout a všechno to restartovat, stejně jako celý svět. Ve svém stylu se jedná rozhodně o velmi dobrou desku, ke které bych měl jen jednu malou výtku. Hrají na ni ještě lidé? Kvalitní technický brutal death metal z robotického Japonska.


Asphyx says:

I would like to listen and support older brutal death metal. I prefer the darkness and the next world before technical finesse. DESECRAVITY are very good musicians, the CD has a great production and interesting cover. But I have sometimes the feeling, there aren't people playing here, only perfectly adjusted machines. Fans of the style will be very satisfied, I sometimes miss the soul. The album is very dehumanization, cold and uncompromising. There are days I'm very satisfied with the listening, but also moments, when I don't develop the taste for "Orphic Signs". Quality technical brutal death metal from robotic Japan.


Seznam skladeb:

1. Deviltry
2. Bloody Terpsichorean Art
3. Depth Of Misery
4. Pandemonium
5. Black Palingenesis
6. False Oath
7. The Serpent Of Ishtar Gate
8. Stigmata

Čas: 34:02

Sestava:



Shogo Tokita – kytara, zpěv
Daisuke Ichiboshi – basa
Yuchi Kudo - bicí