úterý 17. února 2015

Minirecenze/minireview - U.D.O. - Decadent (2015)


U.D.O. - Decadent
CD 2015, AFM Records

Železný dědek UDO se zdá být nezničitelný. Německý důchodce nás zásobuje nepřebernou smrští alb, která si jsou navzájem velmi podobná. Většinou atakují hodinu a tak jsou jeho desky velmi vhodné pro poslouchání kupříkladu v autě. Nabroušené riffy, řezavý hlas a klasické motivy. Obyčejný heavík, dalo by se říct. Ostré pasáže se střídají s chytlavými refrény a každý fanoušek, který se kdysi chytil u základních alb ACCEPT, musí být spokojen. UDO má nezaměnitelný hlas (i když dnes už o hodně slabší než dřív). Je jasným poznávacím znamením kapely, která nese jeho jméno. Novinka se mi zdá trošku klidnější, než předchozí počiny, ale není divu, v dubnu oslaví 63 narozeniny a řekněte mi, kdo podobný táhne heavy metalovou károu takovou dobu? Letošní deska nijak nevybočuje z toho, co pánové poslední roky nahrávají. Ničím nepřekvapí, ale vlastně ani nezklame. Možná jen ten obal, ten se mi moc nelíbí. V téhle "moderní" podobě mi UDO příliš nesedne. Mám ho raději v zemitějších polohách, stejně jako hlas, který mi nejvíc vyhovuje, když tolik "neječí". Každá skladba je postavena na jednoduchém motivu, který je většinou zakončen mocným refrénem. Tady bych viděl trošku problém. Pár songů má velmi silnou melodii, ale několik jich působí už trošku obyčejně. Je z nich sice cítit poctivé rockové srdce, ale občas jsou některé "halekačky" až moc podbízivé. Nechybí ani pomalejší kousky a tak myslím, že budou spokojeny i ženy - "drsňačky". Album si klidně dovedu představit jako kulisu na srazu motorkářů. Dobrá deska, která ničím nepřekvapí. A tak je to vlastně dobře.




Asphyx says:

Iron old-timer UDO seems to be indestructible. The German pensioner supplies us with inexhaustible shrinks of albums, that are very similar to each other. The sharp passages alternate with catchy choruses and every fan should be satisfied. I can easily imagine the album as a backdrop on the meeting of motorbikers.