DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 6. února 2015

Home » » Recenze/review - OBSCURE INFINITY – Perpetual Descending into Nothingness (2015)

Recenze/review - OBSCURE INFINITY – Perpetual Descending into Nothingness (2015)



OBSCURE INFINITY – Perpetual Descending into Nothingness
CD 2015, F.D.A. Rekotz

Historia magistra vitae. Dějiny jsou učitelkou života. Staré latinské přísloví mluví jasně a určitě platí ve spoustě oblastí lidského zájmu. Je ale také nutné rovnou dodat, že spousta zástupců našeho pokolení opakuje pořád dokola i ty nejzávažnější chyby, kterých je člověk, jako člen prý nejvyspělejšího druhu, schopen. Kdybychom byli nějakým nezúčastněným pozorovatelem a sledovali to naše hemžení a snažení odněkud z povzdálí, mnohokrát bychom si ukroutili hlavu údivem. V hudbě je to trošku jiné. Ta se dle některých náboženství dotýká jak imaginárního nebe, tak vcelku pochopitelného a hmatatelného pekla. Je tak svým způsobem vyčleněna z dějin. OBSCURE INFINITY znám už od jejich alba „Putrefying Illusions“, kdy jsem tyhle německé zástupce old school death metalu chválil jako velmi zručné vyslance samotného rohatého. Letos mohu v jejich obráceném blahořečení s klidem pokračovat. Opět nahráli desku, která se v undergroundu neztratí, je plná zajímavých řezajících melodií a nepostrádá chytlavé (někdy až smutné) momenty.

OBSCURE INFINITY si na nic nehrají, rovnou přiznávají svoji příslušnost ke starým smrtícím archívům a tak máme možnost se opět setkat s death metalem v podobě, jaký ho hráli třeba takoví DEATH, PESTILENCE, ale i švédští maniaci GRAVE, DISMEMBER. Zkrátka, staroba, plíseň a atmosféra otevřených hrobů na vás dýchne z každého zákoutí téhle desky. Svým přístupem mi Němci připomínají své současné kolegy VAMPIRE, kteří také volili lehce „čistší“ cestu. Oceňuji chlad, všudypřítomný strach, špínu, tmu. Přijdu si, jako bych byl najednou velmi starý a čekal už jen na odchod z tohoto světa. Potkávám se s kolegy, ve stejném věku, jak sedíme před vraty do samotného pekla. Pořád ještě nevíme, zda nás přijmou či nikoliv, ale už samotné čekání nás naplňuje temnou radostí. Jsme prokletí a ještě se nám to líbí. Jsme uhranuti starým death metalem. Čerpáme energii ze samotné historie zla.


Zvuk je zastřený, ošklivý a určitě vyděsí nejednoho milovníka moderních postupů. Nevadí to, retro vlna se vrací stejně, jako to dělá bumerang. Jsou v téhle oblasti kapely, které si na „špatnost“ a staré časy jenom hrají a působí vyšeptale, ale pak jsou smečky, kterým to věřím. OBSCURE INFINITY patří mezi ty, které uchopili tisíckrát zahrané postupy po svém, dodali kus prohnilého srdce a vy tak máte možnost na 42 minut zavřít oči, transformovat se do devadesátých (a osmdesátých) let minulého století a naplno si užívat totální underground. Můžete se spolu s německými průvodci procházet nekonečnou spletí členitých chodeb podzemí, vstřebávat hebké doteky stoletých pavučin, pohlédnout do smějících se tváří lebek i ochutnat mokvající vodu z kanalizačních stok. Budete žít jako krysy, naučíte se věčnému setrvání ve tmě a připravíte se na studenou samotu.


„Perpetual Descending into Nothingness“ je poctivé, krutě nářezové album. Mohlo by nadchnout a potěšit nejednoho death metalového archeologa, vyznavače tmy i postaršího smrtonoše. Osobně jsem si dával novinku od OBSCURE INFINITY nejraději ve večerních hodinách, kdy na mě už přicházela dřímota. Právě v těch chvílích, kdy se probouzejí zombie, slušní lidé už dávno spí a městem se začíná ozývat jen tichý šramot nemrtvých, vyznívala tahle deska nejlépe. Probouzeli jsme se spolu s duchy zemřelých, toulali se po ulicích a modlili se svorně pod poblikávajícími světly lamp. Mnohdy nás obestírala jen tma, smrt a death metal. Letošní underground je obohacen o další morbidní dílo zkázy. Je kruté, zlé, smutné, jakoby žalující nad špatnostmi celé dlouhé lidské historie. Sahá až někam do dávných dob, probouzí ty nejtemnější pudy a smrdí sírou na sto honů. Old school death metal vhodný jako kulisa pro exhumování starých hrobů!


Asphyx says:

OBSCURE INFINITY doesn't play for nothing and they directly confess their allegiance to the old archives deadly. Old age, mildew and open graves atmosphere you can feel from every nooks this CD. The sound is muffled, ugly and cold. after their procedures, they added a piece of rotten heart. Album is cruel, evil, sad, complaining about wickedness throughout the long human history. Old school death metal suitable like coulisse for the exhumation of old graves!


Seznam skladeb:


1. Intro- Entering the Hall of Eternity
2. Sorcery of the Black Souls
3. Expiration of the Lost
4. The Uttermost Descend
5. A Forlorn Wanderer
6. Into the Undertow
7. Descending into Nothingness
8. From Odium to Disease
9. Beyond Spheres and Time



Čas: 41:57

Sestava/band:


Pascal - Bass
Stefan - Guitars
Jules - Vocals
Thomas - Drums
Sascha - Guitars


Share this games :

TWITTER