úterý 17. března 2015

Minirecenze/minireview - ENSLAVED - In Times (2015)


ENSLAVED - In Times
CD 2015, Nuclear Blast

ENSLAVED se postupem času stali přesně tou kapelou, která se motá v nekonečném kruhu. Kdysi smečka, která svými alby dovedla rozdmýchat doutnající nejen black metalovou scénu, najednou seká navzájem si velmi podobná alba. Zajímavé je, že u některých dávných legend mi podobný přístup vůbec nevadí. Jenže to jsou staré kapely, od kterých nic nového ani neočekávám. Jsou silné v kramflecích a dokáží ještě překvapit. S ENSLAVED to mám bohužel trošku jinak. Letošní deska je pro mě takovým malým zklamáním. Přijde mi, že jsme všechno tohle už u Norů slyšeli. Sem tam sice na povrch vyleze nějaký zajímavější motiv, melodie, ale ta je ihned stržena do obyčejnosti a tentokrát bych se nebál ani slova průměrnosti (na ENSLAVED). Bez tří minut hodina je na mě už příliš. Chtělo by to asi příště nějakého jiného producenta nebo alespoň opustit dnes již tradiční plastový zvuk, který mají snad všechna alba z poslední doby od Nuclear Blast. Netvrdím, že ortodoxní fanoušci kapely nebudou spokojeni, ale já si raději pustím nějaké jejich starší album. Zajímavé je, že předchozí počin mě bavil a to přímo hodně. 

Novinka je už ale i na mě, který jsem poměrně tolerantní, příliš vylouhovaným čajem. Chybí mi víc energie, postrádám nějakou pecku, odjištěný riff, něco, co by mě nějakým způsobem k přehrávači připoutalo. Takhle si CD jen tak v pozadí hraje a klidně by mohlo dělat kulisu v nějaké čajovně. Po gaučích by polehávaly komíhající se postavy, všude by voněla jedna slavná rostlina a děvčata by měla vlasy jen ze samých dredů. "In Times" je jako takové pohlazení, jemný dotek. Divný mi přijde i zpěv, který je nevýrazný a stále stejný. Nějak moc nevím, co si s deskou počít. A tak ji raději nebudu poslouchat a vlastně ani doporučovat. Kdyby po mě někdo chtěl dvě slova, která vyjadřují novinku nejvýrazněji, zvolil bych - teplá a monotónní. Škoda, snad příště. Pokud tedy ještě budu mít chuť.





Asphyx says:

ENSLAVED become exactly the band that is spinning in an endless circle. The news is for me, a quite tolerant man, stale tea. I miss more energy I miss some stunner, armed riff, something that will bind me to the CD playerI don't like the singing, it is dull and still the same. I don't really know what to do with the album. Unfortunately, maybe next time. If I'll still have a fancy for.