Recenze/review - MORGOTH – Ungod (2015) ~ DEADLY STORM zine

MORGOTH – Ungod

CD 2015, Century Media Records

„Morgoth je jméno v sindarštině a znamená „Černý (Temný) nepřítel“; Bauglir je také sindarské jméno znamenající „Tyran“ nebo „Utiskovatel“. Morgoth Bauglir je vlastně epitet. Jeho jméno poprvé zmíněno v Ainulindalë je Melkor, což v quenijštině znamená „Ten, který povstává v moci“. Měl také jméno ve Valarinu, které však není nikde zmíněno. Sindarský ekvivalent k Melkorovi je Belegûr, nebylo však nikde použito. Stejně jako Sauron měl mnoho dalších titulů: Pán Temnoty, Temná moc (síla) severu a Velký nepřítel.“ (zdroj Wikipedia)

MORGOTH je také legendární death metalová kapela z Německa. Její příběh je našinci zajisté známý. Je velmi zajímavý. Tahle smečka zasáhla nejen české fanoušky už v dávných dobách svými alby „Cursed“ (1991) a „Odium“ (1993). Následovala deska „Feel Sorry for the Fanatic“ (1996), která kapelu katapultovala až někam k elektronice. Fanoušci tenkrát nebyli připraveni a tak bylo tohle následně rozpadlé monstrum na dlouhých 19 let uloženo k ledu (pokud budeme nahlížet na produkci Němců z pohledu řadových alb). Tedy, před pár lety se začalo znovu mluvit o oživení mrtvoly a dočkali jsme se několika koncertů, záznamu z nich, kompilace a loňského singlu „God is Evil“, který dával tušit, že MORGOTH uvažují hudebně o návratu do dob své největší slávy. Jenže pak přišla zpráva, která působila jako blesk z čistého nebe. Hlavní persóna s nezaměnitelným hlasem a obrovská osobnost Marc Grewe opouští německé uskupení a jde si svou cestou. Byl jsem tedy velmi napjatý, cože to vlastně naši západní sousedé stvoří. Nový vokalista Karsten „Jagger“ Jäger byl oznámen poměrně brzy a já byl najednou dost zdrcen. Jeho působení v domovských DISBELIEF mi nahánělo trošku hrůzu.

Po všech těch peripetiích se můžeme na novinku německých death metalistů dívat několika způsoby. Buď budeme svým kamarádům vykládat něco o tom, že bez Marca to není ono (a samozřejmě svým způsobem není!) nebo také můžeme vehementně nadávat na to, že když už se s tím pánové párali takhle dlouho, mohla to být větší bomba. Pokusil jsem se od historie, představ, vzpomínek a ostatních záležitostí, které se kolem MORGOTH vznáší, oprostit a nahlížel jsem na novou desku okem nezaujatým (pokud to tedy vůbec u podobných kapel lze). „Ungod“ není rozhodně špatným albem. Nápady jsou zde sice velmi podobné, jako na „Odium“ a „Cursed“, ale to bych připisoval hráčskému rukopisu Haralda i Sebastiana. Občas jsem zavzpomínal i na rok 1991 a „asphyxovské“ dílo „The Rack“ (hlavně zpěv). Jako celek je nahrávka velmi dobře poslouchatelná a pěkně evokuje dobu z počátku devadesátých let. Karstenův vokál, který se zdál být zpočátku největší slabinou se nakonec ukázal jako slušný a rozhodně mě neruší. Jeho podobnost s Martinem van Drunenem je sice v určitých momentech až zarážející, ale to mi nijak nevadí. Pořád je to old school death metal, kterému nechybí šťáva, síla a přesvědčivost.

Osobně si nejvíc užívám klidnější polohu, kde se vkrádá mezi mě a přehrávač zvláštní chlad (song „Ungod“ nebo závěrečná „The Dark Sleep“). V rychlejších momentech album už tolik silné není, ale k nějakému průšvihu rozhodně nedochází. Postupem času jsem se dokonce přistihl, že některé motivy nemůžu vůbec vyhnat z hlavy a i když jsem chtěl být původně velmi kritický a celý počin odsoudit, nakonec si desku užívám. Není to nic převratného, MORGOTH sázejí spíš na jistotu, ale na rovinu, chce vůbec po pánech někdo nějakou změnu? Já tedy rozhodně ne. Jsem rád, že mám před sebou starou dobrou německou mašinu, která sílu rozhodně neztratila. Legendární blonďák, kterého na dávných obalech alb nešlo přehlédnout, sice trošku chybí, ale s tím stejně nic nenaděláme.

Přiznám se bez mučení, že jsem čekal ostudu, nedobrou, špatnou desku. Jsem tedy nakonec velmi mile překvapen. Pokud tedy máte rádi období dvou prvních alb téhle legendy a někde doma sušíte staré kazety, koupí novinky rozhodně neprohloupíte. Doba je sice už dávno někde jinde, ale ta poctivost, energie a uvěřitelnost je zde cítit na každém kroku. Zajímavé je, že jsem si po nějakém čase na Marca ani nevzpomenul (já vím, jsem kacíř, ale mě zkrátka baví novinku poslouchat). Cítím tlak, nápor a to je pro mě o hodně důležitější než novátorský přístup. Velmi solidní death metalové album, které je plné studeně kruté nálady!

Asphyx says:

The record is good for listening as a whole and it calls up the period from the early 90^th. Karsten's vocals, that seemed to be the biggest weakness, appeared like decent and I like it at last. Its similarity with Martin van Drunen is surprising in some moments, but it doesn't bother me. It's still old school death metal, that doesn't miss energy, strength and conviction. So if you like the period of the first two albums of this legend, you can definitely buy this news. It's nothing revolutionary, Morgoth are betting more on sureness, but tell me, is here anybody who wants any change? Very solid death metal album that is full of cool cruel mood!

Seznam skladeb:

1. House Of Blood
2. Voice Of Slumber
3. Snakestate
4. Black Enemy
5. Descent Into Hell
6. Ungod
7. Nemesis
8. God Is Evil
9. Traitor
10. Prison In Flesh
11. The Dark Sleep
12. "Dies As Deceiver"
13. "Battalions Of Strangers" (Fischer-Z Cover)

Čas: 46:23