pondělí 2. března 2015

Report, foto, video - DROWNED, RAVENCULT, NARCHOST – club Exit-us – Prague – 1.3. 2015

Drowned
Pomalu končí zima, v supermarketech už začínají plesnivět velikonoční zajíčci a na plakátech po celé Plzni je upoutávka na křesťanské zpívání s JirkouZmožkem. Mám to sice mezi tyhle věřící ovečky jen kousek, ale kupodivu jsem nakonec zvolil okultní obřad v našem hlavním městě. Sice jsem už několik týdnů pořádně nespal, celý víkend dělal řidiče po celé republice, ale co by člověk pro trochu toho death/black/thrashe neudělal, že ano?

Ravencult
Povolal jsem tedy svého kolegu, řidiče a jednoho z mála fotografů Michala (thank you brother!), který nekazí koncertní fotky různými rybími oky a podobnými (efekty) nesmysly a svorně jsme vyrazili ku Praze. Hlavní město nás přivítalo tradičním smradem, šerosvitem a podivnou atmosférou, která krásně navozovala nadcházející death blackové obětování.

Narchost
Navigace nás nakonec do klubu navedla dobře, i když tentokrát byla opravdu hodně „drzá“. Vstupujeme do Exitu a já se ihned hrnu k výčepu. Mám tak bolavé celé tělo, že oceňuji několik rychlých a chutných piv (nepasterizovaný Staropramen a kolegyně si pochvalovala černou Barboru od Ostravaru). Celkový dojem z klubu mám velmi pozitivní, líbí se mi oddělení na chlastací, kuřáckou část a koncertní, podzemní sál, kde jsou cigarety zakázány. Pro mě ideální stav. Lehce negativní připomínku bych měl snad jen v pozdějšímu začátku, což bylo pro nás z daleka trošku hendikap.

Drowned
Co se týká zvuku, tak jediným problémem byla jen přílišná hlasitost. Ať jsem se přemísťoval, jak chtěl, všude to řvalo, až mi to málem uši utrhlo. Návštěvnost tipuji na cca 60 kousků platících, ale berte mě s velkou rezervou. 

Uveden do koncertní nálady se rozhlížím kolem a pomalu se dostávám do té správné nálady. Unaveně, ale nadšeně rozprávím s ostatními, užívám si tu atmosféru. Ani nevím proč, ale vždycky před první kapelou cítím takové zvláštní šimrání v žaludku, lehké napětí a těšení se.

Ravencult
Pak už jenom seběhneme dolů, zaujmeme strategické pozice, před první kapelou odjišťujeme imaginární mozkové šrapnely a jdeme na to.

Jako černý předvoj posloužila pražská kapela NARCHOST. Neznal jsem je a tak jsem byl zvědavý, co pánové předvedou. Promo materiály hovořily o black/thrash metalu. Z ukázek na internetu mě pánové příliš nepřesvědčili. Naživo pak hráli sice vcelku dobře, ale mají před sebou ještě spoustu práce, aby se dostali mezi ty „dobré“ kapely. Některé songy by zasloužily zkrátit, nedovedly příliš dlouho udržet moji pozornost. Díky své délce vyznívaly poněkud plytce a nevýrazně. Bylo to takové nemastné, neslané. Chyběla mi zloba, špína a nenávist, která by k hranému stylu měla patřit. Snaha byla, jen vycházela často vniveč. Ale tak, takhle na předskokany to docela šlo. Rád bych povzbudil víc, ale tentokrát se budu držet raději zpátky. Snad příště.

Narchost
Pak šli na řadu řečtí black metalisté RAVENCULT. Kapela požívá veškeré undergroundové vážnosti a předvedla nám vystoupení, často odkazující k takovým smečkám, jako jsou WATAIN, AURA NOIR, HELLHAMMER, CELTIC FROST, NIFELHEIM, (zaslechl jsem i odkazy na BATHORY) a podobné, do blacku a špinavého thrashe hozené kapely. Od prvního tónu bylo jasně slyšet, že pánové nejsou žádná ořezávátka, že svoji černou práci myslí smrtelně vážně a že nám nedají koncert jen tak zadarmo. Bylo to divoké, náležitě temné a nenávistně „odmítavé“. U podobné hudby hodně záleží na tom, aby kapela zněla přesvědčivě, jinak by mohlo dojít až k trapnosti. Nic podobného se ale v neděli nekonalo. Naopak, bylo to hodně surové a našlapané vystoupení (což náležitě ocenil i celý kotel pod pódiem). Přesně takhle to mám rád a tak jsem odcházel nakonec ze „sklepení“ pro další pivo velmi spokojený. 



DROWNED hrají od roku 1992 a teprve až letos nahráli první dlouhohrající desku (recenze zde). Mám doma některá jejich historická dema, ale kapelu jsem bohužel nikdy neviděl naživo. Oni byli také tím hlavním lákadlem, které mě donutilo ještě nějaký ten den pořádně nespat a užít si je naživo. A že to stálo za to. Ten nedělní večer, prvního března, se v Praze rozpoutalo pravé death/doom/black peklo. Okultnímu večírku chyběla snad jen nějaká obětovaná slečna. Jinak byly splněny všechny náležitosti. Rouhalo se, běsnilo, vyvolávali se nemrtví, obraceli se kříže, plivalo do svěcené vody. Kolem mě se pod pódiem volně procházeli pánové BELZEBUB, CHÁRON a bylo možné zahlédnout i stín samotného LUCIFERA. 


Několik metrů v podzemí, v temném klubu, se odehrávalo absolutní zlo. Kytaristovi Tlmnnovi (také ex NECROS CHRISTOS) jsem visel doslova na hmatníku. Tenhle pán je hlavním tahounem celé smečky a jediným pozůstalým z původní sestavy. Ostatní také nezaostávali a dohromady kapela působila dojmem, že se snad samovznítí. Bylo to temné, mocné, kruté a bolavé. Začala se mi vařit shnilá krev v žilách, drkotat plomby v zubních jamkách a mozek dosahoval teploty varu. Zbývalo snad jen, aby mi začala ze stigmat prýštit krev. Jinak tomuhle vystoupení nechybělo vůbec nic. Dokonalý okultní obřad! Smrt a temnota!

Ravencult
Cesta do Plzně je dlouhá a tak jsme hned vyrazili. Tedy. Já byl vlastně do auta odveden. Sice střízlivý, ale pořád pohlcený tmou. Oči se mi rozjasňovaly pomalu, postupně a černá barva ze zorniček zmizela vlastně až druhý den. Teprve ať teď, když sepisuji svých pár postřehů, získává můj pohled tu krásnou modrou barvu, ve které se za dob mého mládí a ztepilosti děvčata tolikrát ztrácela:).

Drowned
Měl jsem trošku neklidnou noc, ve které se mi znovu vracel ve snech prožitý koncert. Jen s tím rozdílem, že se mi tam nějak pomateně dostal Jiří Zmožek a zazpíval nám také (třeba zde). Mezi songy s námi rozmlouval, pronesl několik modliteb a obrátil nás na křesťanství. Po probuzení jsem se musel dlouho ujišťovat, že to není pravda. V neděli to byl zkrátka silný okultní zážitek, který mi pořádně zamíchal myšlenky v hlavě. Návštěvy rozhodně nelituju a na tenhle večer, po okraj napěchovaný tmou, budu ještě dlouho vzpomínat. 

Mr. Asphyx and Ravencult