středa 8. dubna 2015

Recenze/review - SICKENING – The Beyond (2015)


SICKENING – The Beyond
CD 2015, Amputated Vein Records

Krev není voda a přesto se k ní někdy tak chováme. Také se říká, že lidé jsou krutější a vynalézavější v tom, způsobit někomu bolest, než zvířata. Pod obě tyto věty se dá s klidem podepsat. Příkladem budiž naše v podstatě dokonalá schopnost se navzájem neustále vyhlazovat. Opět se procházíme po bojištích, sledujeme pomalu umírající, kterým není pomoci, šlapeme do rudých kaluží, smíchaných s bahnem, zakrýváme si uší před nářkem umírajících. Je to v podstatě pokaždé stejné, mění se jen místo a čas. Zajímavé je, co ve mně některá alba evokují. Právě recenzovaní italští brutalisté SICKENING přitom volí témata svých textů spíše z filmů, z hororů. Možná u mě navodil válečnou náladu obal, který je tentokrát velmi emotivní a zapamatovatelný. Pojďme ale k muzice. Ta je naléhavá, krutá, nekompromisní. Pánové se zhlédli v CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION, ale i třeba v takových DEVOURMENT. Těch vlivů je samozřejmě hodně a jsou nepřehlédnutelné, ale nijak mi to tentokrát není proti srsti. Italové mě okouzlili svým přístupem, nadšením a absolutním nasazením.

Album, které je třetím dlouhohrajícím v pořadí, mě jednoduše překvapilo. V brutálním death metalu si vybírám pro sebe jen ty nejkrvavější a nejchutnější kousky a tady to bylo vzájemné „souznění“ hned od počátku. Hudba je zde sice krutá a zpočátku zdánlivě monotónní, ale věřte nebo ne, časem se mi začala vařit krev v žilách sama od sebe. Tedy, musela mi zrovna hrát v přehrávači deska s názvem „The Beyond“ a k obědu jsem nutně musel pojídat syrovější steak. Po chvíli jsem ucítil kolem hi-fi věže pach spáleného masa, hnilobu a zaschlé krůpěje červené, životně důležité tekutiny. Přemýšlel jsem, podupával nohou a spolu s kapelou se těšil na každý nový song. Mozek se začínal vařit spolu s ohřívanou flákotou a do ticha pokoje se ozývaly šílené stěny z kytarových riffů. Soused začal do rytmu bušit do zdi a řvát něco o tom, že se to nedá poslouchat. Je nahluchlý a poměrně tupý. Když album dohrálo, pustil si nejkrvavější ze zpráv v naší vaší televizi a hltal po soustech další utrpení od usmívajících se reportérů.


Ty příběhy, které některé desky provází, jsou zvláštní samy o sobě. Vím moc dobře, že SICKENING nejsou ničím výjimeční, jiní, progresivní. Nevadí mi to. Beru muziku, tak jak přijde, nechávám ji na sebe působit, vstřebávám ji. Nechci být kritikem, chci si užívat. Návštěva jatek a přilehlé kafilérie sice není z nejveselejších, ale o tom brutální death metal zkrátka je. Je to podobný extrém jako třeba adrenalinové sporty nebo soužití s hysterickou ženou. Je to absolutní výmlat, očista mozku, trepanace lebky. Ochutnejte a uvidíte sami! Zažijete podobný pocit, který mívají lidé u hororových filmů. Budete s napětím čekat, odkud vyskočí další oživlá mrtvola a po několika dnech strávených spolu s kapelou, vám bude dělat problém neohlížet se v temných chodbách svého domu. Je to sice celé o strachu, šoku a lekání, ale je to zároveň velmi lákavé. Svět pro vás získá lehce nachový nádech a starosti, které si každý taháme po většinu času na hřbetech, budou náhle malicherné.


SICKENING nám letos předložili tradičně pojatou, velmi krvavou, nekompromisní desku, plnou klasických riffů, tlaku a smrti. Pokud vám tyto věci stačí ke „štěstí“, myslím, že byste mohli být spokojeni. Více nechtějte a nehledejte. Já vlastně ani nevím, proč zrovna tahle parta řezníků dokázala mé uši přitáhnout k CD přehrávači. Vždyť pitvání zaživa, prořízlé tepny, hrátky se střevy, prohmatávání mozku za plného vědomí a podobné taškařice můžeme dnes zažít na každém kroku mraky. Tento rok vzniklo ve Florencii velmi „příjemné“, dobře poslouchatelné dílo, které je hlavně velmi zručným řemeslem. Říkám to pořád, když se umně sladí brutalita s temnotou a krví, nemůže to dopadnout špatně. Tedy pokud to vezme kapela za dobrý konec provazu. A to se tady stalo. Krutá, syrová deska!


Asphyx says:

SICKENING give us this year the traditionally, very bloody, uncompromising album, full of classic riffs, pressure and death. This very "pleasant", well listenable work was created this year in Italy. I say it all the time when the brutallity harmonize with darkness and blood, it can't get wrong. So if the band catch it for a good end of the rope. And it happened here. Italians charmed me with his approach, enthusiasm and absolute dedication. Cruel, raw album!


Seznam skladeb:

01. Into the unknown
02. Crucified by preconception
03. The passage
04. Condemned blind
05. The slow pace of suffering
06. ...And then new light
07. The prophecies of Eibon
08. Beyond the threshold
09. Descent into the abys


Čas: 36:34

Sestava/band:



Claudio Miniati – zpěv
Alessandro Materassi – kytara
Edoardo de Nardi - basa
Marco Taiti - bicí