úterý 19. května 2015

Recenze/review - ENTRAILS - Obliteration (2015)


ENTRAILS – Obliteration
CD 2015, Metal Blade Records

Tato recenze je volně inspirována filmem Spalovač mrtvol.

Dáš si rakvičku nebo věneček?“

Natahuji do nosu vůni své podzemní kobky. Moje chřípí se chvěje. Těla, ležící kolem mě v úhledném kruhu se usmívají. Nebo mi to tak alespoň přijde. Spousta mých myšlenek je asi pro obyčejné smrtelníky nepřijatelná, ale kdo mi řekne a podepíše se krví pod to, co je ještě normální a co úchylné? Kdysi jsem si pouštěl ke své práci vážnou muziku. Jenže říkali, že je to klišé. Svým způsobem bylo. Hledal jsem tedy mezi hudbou nějakou, která mě dovede navnadit a zpříjemnit mi můj krutý úděl. Našel jsem. Švédský death metal se zdál být více než vhodný. Je také studený, nepostrádá energii a naději. Tu potřebuji nejvíce. Jsem pohlcen, ztracen, jsem převaděčem do země stínů. Novinku ENTRAILS jsem si ihned oblíbil, byli mi jako vážení členové cechu severského smrtícího kovu vřele doporučeni samotným rohatým.

Co abych tě drahá, oběsil.“

Tančím po dokonale uklizených dlaždicích, kroutím se do rytmu klasického death metalu, občas se přečísnu svým věrným hřebenem, sem tam někoho ze svých svěřenců pohladím. Riffy jsou chladné, jako tváře pozůstalých, kteří sem občas zavítají. Dívají se na mě podezřele, jsou vtíraví, narušují tu překrásnou atmosféru výparů formaldehydu. ENTRAILS patří mezi staré skupiny, nedávno znovuzrozené. Vždycky vydávali dobrá alba, nikdy nesešli z pravé cesty. Jsou stejní jako já, věrní a poctiví ve smrti. Jejich tvorba je sice stále „stejná“, ničím nešokují, ale alespoň jsou mi jistotou, pevným bodem ve vesmíru. Záchytnou stanicí plnou rozdrcených umrlčích obličejů, světem bez svědomí. Letos jsou opět tradiční, nekompromisní ve své práci i hudbě. Nepřekvapivost dohánějí nadšením, poctivým řemeslem, parádním mrazivým zvukem. Netřeba si zoufat nad nedostatkem progrese. Zde se hraje pro nás, pro mě, pro všechny nemrtvé.


Karel Kopfkingl: „Nikdo nebude trpět. Spasím je všecky.“

Můj svět je jiný než ten váš, protknutý sluncem. U mě jen tak paprsky poskládané ze svazků světla neuvidíte. Znám jenom tmu, zimu a smrt. Umírám pokaždé se svými svěřenci, doprovázím je na jejich poslední cestě. Jsem průvodcem, vyslancem ze země stínů. ENTRAILS jsou mi velmi dobrými pomocníky. Nebojí se vzít do ruky své elektrikou prodchnuté nástroje a rozdrtit stehenní kost takovým způsobem, že vás z toho zvuku bude mrazit až v zádech. Chřestí se o závod, odjišťují se imaginární granáty plné energie, utíká se v rytmu severské čtverylky. Těch nálad, pocitů a obrazů, které při poslechu mívám, je nespočetné množství. Pokud máte, stejně jako já, rádi „classic old school swedish death metal“, budete na vrcholu blaha. Jestli ne, tak raději táhněte do pekla.


Nic není v životě jisté jenom smrt.“

Ano, je tomu zajisté tak. Smrt je jako axiom, jasně daná věc, nevyhnutelnost. Máme z ní strach, odpočítáváme si každou minutu, jsme prokletí nekonečnou věčností. Jsou kapely, které se dokážou k téhle dámě s kosou přiblížit, definovat ji, předat její poselství. ENTRAILS jsou jedněmi z vyvolených. Pomocí dávno známých a ověřených postupů umí v mé hlavě a uších vyvolat pocity srovnatelné snad jen s pradávnými pohřby nevěřících. Kolem se procházejí stíny z obrazů nás samých, dávno zemřelých, rytmus je zběsilý a chladný zároveň. Ano, takto to mám rád, tady jsem na vrcholu svého death metalového Olympu. Klasika, ale zahraná s přehledem a grácií. Zase je na nějakou dobu co poslouchat. Jsem nadšen z prolínání nářezu a pomalých, naléhavých melodií. Užívám si hlasy z onoho světa. Na téhle desce může klidně být nálepka švédské kvality a nápis: “Vyrobeno v záhrobí!“ Kult!


Asphyx says:

ENTRAILS are one of the chosen. By using well known methods they can cause feelings in my head and ears comparing perhaps with the ancient funerals of pagans. There are lots of moods, feelings and images that I get when I'm listening. If you love, like me, "classic old school swedish death metal", you'll be beatific. If not, go into the hell. The classic, played with insight and experience. I am excited from beating and slow, urgent tones. I enjoy the voices from the other world. This album can have a label of Swedish quality and the sign: "Made in the grave!" Kult!


Seznam skladeb:

01. No Cross Left Unturned
02. Epitome of Death
03. Beyond the Flesh
04. The Grotesque
05. Obliterate
06. Skulls
07. Midnight Coffin
08. Bonestorm
09. Abyss of Corpses
10. Re-Animation of the Dead


Čas: 41:56

Sestava/band:


Jimmy Lundqvist - Guitars
Joakim Svensson - Vocals/Bass
Pontus Samuelsson - Guitars
Adde Mitroulis - Drums