úterý 16. června 2015

Recenze/review - FROSTHELM – The Endless Winter (2015)


FROSTHELM – The Endless Winter
CD 2015, Black Work (Alkemy Brothers)

Rozkopat, zničit, spálit, rozsekat, rozdrtit, vyhladit. To jsou slova, která mě napadají při poslechu black/thrashových FROSTHELM. Ti hrají přesně ten druh hudby, kterou když si pustíte, tak máte sto chutí vzít do ruky palici a jít rozbourat nejbližší dům. Američané hrají rychle, agresivně, s obrovským zápalem. Jejich tvorba se dotýká takových veličin v oboru, jako jsou třeba slavní AURA NOIR, NOCTURNAL, NAGLFAR, DISSECTION, DISASTER, SKELETONWITCH. Zkrátka, tentokrát se s tím nikdo rozhodně nepáře a i když jsem příznivcem spíše kapel hrajících smrtící kov, tak tady mě fascinuje ta obrovská energie a síla, která se z desky vylévá na všechny strany. Připomíná vyhřezlý vřed, prýštící lávu, tryskající ropu. Hnis, nafta, magma. Kombinace, ke které může dojít snad jen u metalu. Nemůžu si pomoct, ale vidím před sebou při poslechu odjištěný granát, odpálenou stěnu v kamenolomu, startovací raketu. A k tomu hromady zpuchřelých kostí. Černý a špinavý je metal na „The Endless Winter“. Deska je pro mě poměrně překvapením, neměl jsem o téhle kapele, hrající teprve od roku 2009 žádné ponětí. Není divu, mají na svém kontě teprve první dlouhohrající (letošní) album a EP z roku 2013.

Přijdu si jako na setkání německých thrasherů, kteří to pro tentokrát dali dohromady s norskými blackery. Utvořili smrtící alianci, která má za úkol jediné. Všechno zničit. Líbí se mi, že se nejedná jen o bohapusté riffování, ale dočkáme se i chladivějších, klidnějších chvilek (snad sahajících až někam k IMMORTAL). Hudba zde připomíná spáleniště, procházku mezi ohořelými ostatky domů a lidí. Z nebe zase jednou prší rudá krev a vše spalují nekonečné plameny poctivého metalového řemesla. Celá scenérie může evokovat záběry z večerních zpráv (místo válečného konfliktu dosaďte dle libosti). Schválně, zkuste si desku přehrát tak desetkrát po sobě, dejte si k tomu kilo chilli do krku a uvidíte, co se vám začne míhat před očima. Tady se nic neřeší, „zbytečná“ technika zůstává v klidu a používají se jen samé surové a syrové zbraně. Všechno je ohlodané až na kost, oproštěno od zbytečností. Zůstala jen hustotou napěchovaná klasika. Mám to takhle moc rád a desku doporučuji všem, kdo jsou v pátek znaveni svým zaměstnáním. Garantuji vám, že než dojedete domů, budete mít hlavu uklizenou jako podlahu v operačních sálech. Jen nebudete potřebovat žádný čisticí prostředek. Stačí vám FROSTHELM.


V protialkoholické léčebně by ze mě asi neměli radost, ale mě po několika riffech vytane na mysli orosená plechovka oblíbeného piva, nohy podupávající do rytmu, postupné zvyšování frekvence záškubů krční páteře a pak už je to zase tady. Odjíždím do hor na chalupu, beru do ruky sekyrku a dávám volume až na dílek s nápisem bolest. Štípám dříví, mezitím pařím jako o život a po chvilce zjišťuji, že tolik práce jsem na jeden zátah už dlouho neudělal. Opouštím svoje tělo, vznáším se náhle v jednom zaplivaném undergroundovém klubu, zdravím se s kamarády a i když stár a už s určitými zábranami, pouštím se do nekonečného mosh-pitu. Tohle je přesně ten druh hudby, kterou si musím dávat do hlavy pořád dokola, až do úplného zemdlení. Kapelu jsem si objevil zcela sám, jednoho krásného deštivého večera, kdy jsem surfoval po internetu jako odjištěný vagón plný kostí. Pak už to znáte. Nejdřív všemocné youtube, potom mp3 v mizerné kvalitě a nakonec originál CD, válející se několik týdnů u hi-fi věže. Muzika je zde sice jednoduchá, zdánlivě obyčejná, ale časem vyzraje, jako dobře uleželá mrtvola.


S vzteklými psy jsem se setkal zaplať - Satan jen párkrát v životě. Jednou to bylo hodně na hraně, kdy jsem kdysi bránil svého věrného čtyřnohého přítele. Dodnes mám před sebou ty vyceněné zuby, sliny u mordy a zběsilost v očích. Při „The Endless Winter“ si na ten krvavě zlý zážitek vždycky vzpomenu. Šílenství má mnoho podob a abych pravdu řekl, tak ta hudební mi vyhovují nejvíce. Máte u nich jistotu, že po přehrání pomine. Tedy, zrovna u FROSTHELM to zrovna moc neplatí. Tohle album má v sobě totiž pro mě zvláštní magické kouzlo, které mě nutí se k němu pořád vracet. Určitě to máte podobně nastavené. Před vámi leží hromada i o hodně „lepších“ alb, ale vy nakonec stejně sáhnete po té stejné nahrávce. Dost ale řečí, myslím, že obrázek jste si už udělali sami. Jestliže tedy nemáte chuť nic řešit, chcete si trošku odpočinout a vymlátit pořádně mozek z hlavy, mohu vám tyhle maniaky jen a jen doporučit. Black/thrashový masakr té nejvyšší kvality!


Asphyx says:

I feel like in a meeting with German thrashers ,who have teamed up this time with Norwegian black metallers. They formed a deadly alliance that is singly responsible for the destruction of everything. This is exactly the kind of music that you have to continuously play over and over, until you become fatigued. Although the music is simple, seemingly ordinary but it matures over time as well just like a carefully matured corpse. Therefore, if you do not want to solve anything and you want to just relax a little bit and want to really thrash out your brains, I can only and only then  recommend you these maniacs. Black/thrash massacre of the highest quality!
  

Seznam skladeb:

01. Glacial Eon
02. Storm Of Teeth
03. Forlorn Tides
04. Tomb Of Sordid Ruin
05. Beneath Dead Horizons
06. Endless Winter
07. Hell Between Us
08. The Dragon
09. Silent And Dark, The Everlasting Sky


Čas: 34:18


Sestava/band:

Dakota – Guitar
Brian – Drums
Tyler – Vocals
Jim - Bass