úterý 3. listopadu 2015

Recenze/review - HOODED MENACE - Darkness Drips Forth (2015)


HOODED MENACE - Darkness Drips Forth
CD 2015, Relapse Records

Zaklaplo za mnou víko. Chvíli jsem si myslel, že je to jen legrace. Pak se ozval tichý smích. Sklepení to je hluboké, temné a šíleně studené. Venku právě ze stromů padají poslední listy, válí se chuchvalce mlhy a pod nehty se zadírá první mráz. Trávím zde již několik hodin, mé oči už pochopily tmu a postupně rozeznaly mé nové přátele. Ze zdi na mě donekonečna civí mnoho očí pavouka křižáka, který je opravdu hodně překvapený, že mu někdo ruší jeho klid. O červech toho moc říci nemohu, protože ti se jen svíjejí, tentokrát přesně do rytmu nové desky HOODED MENACE, kterou jsem si prozřetelně vzal s sebou s telefonem. Signál byl přerušen okolním zdivem a zeminou, ale smrt mi zůstala v uších. Pokryt opadávajícím stropem, zasypán kousky plesnivé historie, jsem mrzl a pomalu usínal. Vyčerpán nekonečným řevem a prosbami jsem propadl beznaději. Stejně jako při poslechu finských nihilistů.

Promítám si na zeď poslední šťastné okamžiky na světle a zoufám si. Zajímavé je, že v celém tom smutnění a hladovém odříkání se nachází jakási čistá krása. Slyším zvony, prosévám mezi prsty vzpomínky, nostalgicky vytahuji z mysli na povrch zážitky z undergroundu v devadesátých letech. Do této doby HOODED MENACE patří, stejně jako já. Spolu se vracíme v čase, teleportujeme se na staré hřbitovy, tančíme nekonečné ploužáky se samotnou smrtí. Je mi tu moc dobře, i když smutně. V porovnání s minulými deskami ale stejně bolestivě. Chce to mít tu správnou beznadějnou náladu, dobře zvolené prostředí a klid. Potom vše nádherně zapadne do sebe, stejně jako dobře udělaná rakev na nebožtíka. Tentokrát jsem nejvíc ocenil podzimní prodloužený víkend na horách, u zatopených kamen, s vůní dřeva a kouře v místnosti. Vše doplněno dobrým pivem, lehkým chladem v zádech a sluchátky na uších. Rozjímání pod opadávajícími kaštany nad chalupou pak nastalo okamžitě. Netřeba dalších slov.


Nejvíc se mi u HOODED MENACE líbí určitá schopnost pomalého navozování smutku a absolutně vyvážený poměr death metalu a doomu. Pokud bychom dnes hledali kapelu, která je totální definicí syrovosti, museli bychom se poohlédnout ve Finsku. Pánové mají ještě jednu dovednost. Dokáží mě ukolébat do zvláštního stavu mysli, kdy jsem oproštěn od okolního světa. Najednou si přijdu jako Bludný Holanďan, navěky odsouzený k tuláctví. Nohy se mi samy ladí do kroku, pořádám dlouhé procházky mezi krvácejícím listím a pomalu hnijící zemí. Mezi songy občas zakráká krkavec, připravený přivolat zimu. Loknu si čistého alkoholu a cítím, jak se mi tvoří vodní pára u úst. Z lesů a poválených luk se ke mně neustále vrací vítr, ten nezbytný kamarád každého poutníka. Nechce se mi vůbec hodnotit, kritizovat hudbu, ta je dokonalá ve své podstatě, i když ničím objevná, napadají mě jen věty plné ledových slov, podzimu a čistoty.


Finští HOODED MENACE jsou zde opět se svojí definicí smutku. Je plná deathu, doomu a umírání. Severským nihilistům se povedlo opět posunout svoji tvorbu do temnějších a studenějších zákoutí. Celé album je tvořeno dlouhými, pomalými a studenými melodiemi. Spínám ruce a modlím se k nebi, aby už tu byla zima. Kráčím nekonečnými pláněmi, vzpomínám na smrt a potkávám nemrtvé. HOODED MENACE mě opět provedli záhrobím. Nahrávka je svým způsobem hodně chytlavá, nakažlivá, způsobuje zimnici. Poslech připomíná nářek pozůstalých, truchlících nad nebožtíkem. Death doomová deska, která vám probodne srdce kusem ledu. Nemám víc slov, raději ji poslouchám. Amen!

Asphyx says:

The Finns HOODED MENACE are back with their definition of sadness. It’s full of death, doom and dying. They moved their creation sucessfull into the darker and colder nooks. This album is made with long, slow and cool melodies. I pick up my hands and I pray to the sky to be the winter. I’m going through endless heath, I think about the Death and I’m meeting undeads. HOODED MENACE showed me around the beyond. The recording is very catching, infective, it causes fever. The listening is like crying of survivors mourning over the dead. Death doom album, that sticks your heard with a piece of ice. I don’t have more words, I prefer listening. Amen!    

Skladby:

01. Blood For The Burning Oath/Dungeons of the Disembodied
02. Elysium Of Dripping Death
03. Ashen With Solemn Decay
04. Beyond Deserted Flesh 

Čas: 42:47


Sestava/band:

Lasse - vocals (studio), guitar / Pekka - drums / Teemu - guitar / Markus - vocals (live), bass