pátek 27. listopadu 2015

Recenze/review - PERGAMEN – Crudus Amuera (2015)


PERGAMEN – Crudus Amuera
CD 2015, vlastní vydání

Starožitnosti nebo antikvity jsou sběratelsky zajímavé předměty, které se už delší dobu nevyrábějí ani nepoužívají a jsou tedy poměrně vzácné. Obvykle bývají ručně vyrobené a často i umělecky a historicky cenné. Někdy se pro starožitnost stanovuje minimální stáří (například 50 let), vzhledem k rychlým změnám výroby i módy se však tato hranice stále snižuje.

Krásná definice, co říkáte? A víte, co je nejlepší? Mně tyhle slova naskočila při poslechu novinky blackových PERGAMEN vlastně ihned. Když si totiž pustíte jejich „Crudus Amuera“, je to jako se vrátit o mnoho let zpátky, až někam do devadesátých let. Kapela bezezbytku ctí staré pořádky, lety prověřené postupy a dokonce při své tvorbě dbá i na takové věci, jako je parádní booklet (tentokrát v netradičním formátu s jasným podpisem mistra Jaromíra „Deathera“ Bezruče). A nejhorší je, že já jsem z toho všeho nadšený. Ano, hudba je to jednoduchá, jdoucí až někam k prazákladům stylu, ale zároveň krásně studená. Nelze tak posuzovat počítáním počtu kmitů na hmatníku, spíše se jedná až o doomové navozování nálady. Pamatujete na první desky ROOT, MASTER´S HAMMER, ale třeba i na norskou a švédskou klasiku? Nic ortodoxního a surového, spíše se jedná o „hraní si“ s temnými náladami.


Samotnou kapitolou jsou texty, které ve spojení s hudbou a tmavě žluto-krvavě černým coverem, plně dotvářejí to, co se na desce odehrává. Přijdou mi lehce inspirované samotným Allanem Edgarem Poem, případně stylem páně Lovercrafta. Pojednávají o temných stránkách lidské mysli a nepostrádají jistou, až hororovou atmosféru. Pro mnohé možná budou šokující, mně vyhovují a rád jsem se do nich s chutí ponořil. Mají svoji sílu a jsou zajímavé. Každopádně, hlavní prim má hudba a ta je opravdu starosvětská. Člověk si přijde, jako by se přehraboval ve starých spisech. Jednou jsem v antikvariátě objevil pořádně zatuchlou Knihu o životě a smrti od Axela Muntheho. Při poslechu „Crudis Amueara“ mi to všechno zapadlo pěkně dohromady. Znovu jsem tuhle ohmatanou knížku vyhledal, dal jsem se opět do jejího čtení a hudba PERGAMEN pak vynikla o to lépe. Někdy jsou ty pocity a prolínání s muzikou opravdu zajímavé, co říkáte milí přátelé?


Myslím, že nemá cenu rozebírat jednotlivé skladby jednu po druhé. Bylo by to zbytečné, všechny jednak plynou v podobném duchu (to je možná snad jen moje jediná výtka k desce), ale hlavně bych doporučoval album poslouchat v celku. Neznám nic lepšího, než když si člověk dá nohy nahoru, zatemní okna, otevře knihu a doplní lehce hladinku alkoholu v krvi. K tomu jako „kulisu“ „Crudus Amuera“ a myslím, že není co řešit. Líbí se mi, jak melodie lehce, s určitou samozřejmostí plynou. Současná doba není příliš black metalu (a obzvláště v tomto provedení) nakloněna a ocení ji asi jen podobně „postižení“ pánové ve středním věku, ale to myslím moc nevadí. PERGAMEN hrají po svém, mají svůj výraz i obličej a je jen na posluchačích, zda na jejich temnou hru přistoupí. Mně se to, co pánové vytvořili a vyvrhli na světlo boží, líbí. A zajímavé je, že vlastně ani nevím proč. Možná je za tím určitá černá aura, možná nějaká kletba. Kdo ví?

Sumarizace:

Česká black metalová kapela PERGAMEN nám letos přináší album, které je plné smutných a chladných melodií. Nahrávka je takovým velmi příjemným výletem do minulosti. Muzika je zde poctivá, upřímná a studená, jako samotná smrt. Melodie jsou sice klasické, tradiční, ale nepostrádají tolik potřebný drive a sílu. Devadesátá léta opět ožívají. Kapela jakoby navazovala na to nejlepší, co bylo v českém (norské a švédském) black metalu kdysi nahráno. Velmi pěkný, perfektně zpracovaný je obal desky. Pochválit musím i zvuk a české texty, které jsou krásně nihilistické. Celkově pak nahrávka působí, až na pár připomínek, velmi příjemným dojmem. Možná bych občas ocenil větší špínu, ale jinak se jedná o „starodávné“ CD, které správně blackově hoří. „Crudus Amuera“ je blackové album, které je studené, jako ruka mrtvoly!


Asphyx says:

Czech black metal band PERGAMEN brings us this year an album, full of sad and cool tunes. The recording is a very pleasant trip into the past. The music is honest, frank and cold as death itself. Although the melodies are classical, traditional, they don't miss so much needed drive and strength. The 90th come to life. The band seems to build on the best of Czech (Norwegian and Swedish) black metal. The cover of the plate is made very nice and perfect . I have to praise both, sound and Czech lyrics, that are beautifully nihilistic. The whole recording gives a very pleasant impression, except a few comments,. Maybe I appreciated more dirt sometimes, but otherwise this is an "old-fashioned" CD, that burns Black. "Crudus Amuera" is a black metal album that is cold like a hand of a dead body!



Seznam skladeb:

Trůn plovoucí na krvi
A propast otevřela své dno
Katechismus rouhání
Vzkříšení černého plamene
Cesta k ojedinělým krásám
Krvavý kal
Zlomená páteř lidstva
Ve vrstvách času
Rituální znásilnění hnijících dogmat
Na dosah tmavých bran

Čas: 33:46



Sestava/band:



Beny - vocal & guitar Zbyndis- drums

http://eshop.pergamen.org/