pondělí 14. prosince 2015

Recenze/review - ÆVANGELIST – Enthrall to the Void of Bliss (2015)


ÆVANGELIST – Enthrall to the Void of Bliss
CD 2015, 20 Buck Spin

Vždycky si říkám, jakou neskutečnou sílu má déšť. Procházím se podzimní krajinou a doufám, že začne zase pršet. Zažene to většinu lidí domů a já si mohu s klidem vychutnat samotu lesních pěšin. Nejraději mám, když na moji hlavu dopadají krůpěje kapek, odražených od okolních stromů. Voda z nich voní smolou, hnilobou a strachem. Zajímavé je, že ve mně podobné zážitky nenavozují depresivní stavy, ani mě neděsí. Na tváři se mi rozlévá lehký úsměv. Dávám si s chutí do uší ty nejsmutnější CD, co mám a doufám, že najdu konečně svůj cíl. Hledám místo, někde v lesích, které je prostoupeno stíny. ÆVANGELIST jsou mi velmi dobrými průvodci. Nejedná se tentokrát ani tak o hudbu v klasickém pojetí, ale spíše o snůšku různých zvuků, odkazujících až někam k depresivnímu black metalu a doomu. Není to nijak rozhodující, škatulky a zařazení nejsou důležité, hlavní je nálada a pocity.

„Enthrall to the Void of Bliss“ určitě není albem pro každého. Není lehké ho uchopit a někdy jsem míval problém jej vůbec vstřebat. Kupříkladu doma jsem na něj neměl chuť vůbec. Kolem se totiž rozléhal smích dětí a ševel všedního dne. Lepší to bylo v ranních hodinách, cestou do práce, ale nejlépe stejně všechna ta špína, smutek a beznaděj vynikli v podzimní krajině. Problém jsem míval snad jen s neskutečnou délkou, opakováním motivů a až nepříjemným zvukem. Je to samozřejmě účelem, ale i tak jsem si někdy říkal, na co jsem se to zase dal? Smutek je jedna věc, ale nekonečné deptání různými zvuky druhá. Mám raději jednoduchost a sílu, ale i tak musím přísahat na to, že letošní novinka ÆVANGELIST v sobě určitou energii má. Je těžko uchopitelná a přístupná, ale je tam. Schválně, zkuste si navodit podobnou atmosféru a uslyšíte sami. A pokud se vám přesto album nebude líbit, nezoufejte, rozhodně nebudete sami.


CD připomíná právě otevřenou Pandořinu skřínku. Je také plné bědování, rozjitřených emocí a strachu. Na povrch vyplouvají ty nejtemnější stránky lidské mysli a svět je hodně zlé místo k žití. S klidem bych si dovedl představit, že by podobná hudba zněla na chodbách psychiatrických léčeben. Je mi někdy opravdu úzko, jindy si říkám něco o čisté nenávisti a házím CD rozčileně do kouta s přesvědčením, že jen nechci už nikdy slyšet. Jenže moje počínání je tentokrát nevyzpytatelné. Deska pro mě má určitou zvláštní přitažlivost. Jako bych se chtěl znovu a znovu dívat do svého nitra. Možná právě proto jsem se vůbec rozhodl napsat pár těchto slov. A že je to tentokrát opravdu hodně těžké. Pocity, získané při poslechu, nejsou z nejpříjemnějších a je hodně těžké je vůbec vyjádřit slovy. Plně jsem chápal odmítavé články na různých serverech o muzice a i nenávistné výkřiky v diskuzích. Sám bych se klidně někdy rád připojil. Přesto je každý další poslech velmi lákavý.



ÆVANGELIST na svém novém albu zhudebnili čisté lidské utrpení. Není moc kapel, které by dokázaly zahrát tak odpudivou, depresivní a šílenou hudbu. Měl bych tisíc důvodů, proč album s odporem vyhodit, ale přes všechny mé připomínky se mi zdá velmi přitažlivé. Je jako pytel plný zoufalství, nemocí, hnusu a špíny, který někdo protrhl a všechno to zlo vylézá pomalu ven. Hudbu zde nelze nijak označit, případně přiřadit do stávajících škatulek. „Enthrall to the Void of Bliss“ se vymyká obvyklým klišé, je jiné, zákeřné, zběsilé a narušené, jako nemocný lidský mozek. Na poslech jsem měl náladu jen občas a nikdy jsem album neposlouchal v uzavřených místnostech. Raději jsem trávil dlouhé procházky podzimní přírodou a sledoval, jak krajina pomalu umírá. Šílená nahrávka, plná smutku a chorobných pocitů.

Asphyx says:

ÆVANGELIST compose the pure human misery on their new album. There are not a lot of band which can play lurid, depressing and crazy music. I can name thousands of reasons why you should throw this album away, however despite all of my comments I kind of like this album and it´s attractive. It´s like a bag full of despair, illnesses, disgust and dirt which has been ripped open and evil comes outside slowly.  I can´t compare this music to nowadays genres. “Enthrall to the Void of Bliss” is something special and it goes opposite to ordinary clichés, this is different, crazy, furious and disturbed like an ill human brain. I wanted to listen to it only a few times and I have never listened to this album in closed rooms. I liked it more when I went out on a long walk around the autumn nature and I was looking how the nature is slowly dying. A crazy record full of sadness and sick feelings.


Seznam skladeb:

1. Arcanæ Manifestia
2. Cloister Of The Temple Of Death
3. Gatekeeper’s Scroll
4. Alchemy
5. Levitating Stones
6. Emanation
7. Meditation Of Transcendental Evil


Čas: 56:23

 

Sestava/band:


Matron Thron – kytara, bicí, syntetizátory
Ascans – zpěv, saxofon, piano, ostatní