sobota 27. února 2016

Minirecenze/minireview - THULNAR - Nightfall in Theros (2015)



THULNAR - Nightfall in Theros
EP 2015, Redefining Darkness Records


Abych pravdu řekl, tak jsem nikdy nebyl příznivce symfonického black metalu. Dokonce bych si troufal tvrdit, že z mých úst uslyšíte spíše posměšná slova. Zase tolik kapel, které by mě k tomuto stylu přitáhly, tak není. Proto vám vřele doporučuji, abyste dnešní recenzi brali opravdu s velkým nadhledem. Ano, také by se dalo směle říct, že mám na podobné halekačky a rádoby tvrdé pózy alergii. Vždyť si to vezměte, třeba dnes zmiňovaní THULNAR. To je jako kdybyste narvali pytel samými sladkostmi, zasypali je cukrem a ještě podávali se sirupem. Ježíši Kriste, je toto vůbec možné? Už jenom ten obal, ty pózy na fotkách a fantasy témata. To je něco hrozného, opravdu. Vezměte si to nejhorší z MANOWAR, přisypejte několik deka POWERWOLF a proložte to pár ostřejšími riffy DIMMU BORGIR (to aby se dostálo image drsňáků). Jo a nezapomeňte tomu dát nálepku symphonic black metal.

Tak a teď mě několik černočerných, krutěpřísných a záhadných fanynek proklelo, propíchalo špendlíkem panenku, která mě má znázorňovat a nakonec bouchlo pěstičkou do ubrečeného polštáře. Ne, ne, ne a ještě jednou ne. Já jednoduše podobnou hudbu nedokážu vůbec poslouchat. Fantasy mi nevadí, ale pořád čekám, kdy ke mě zezadu přistoupí růžový jednorožec a přikáže mi, abych se sehnul pro mýdlo. A nebude mi nic platné, že mám ohnivý meč a tenhle rok jsem se zařekl, že si konečně koupím nového poníka. Tady už se nejedná ani o hudbu, to je spíš komerční záležitost. Už vidím ty uplakané tváře pubescentek, které čekají, až konečně přijede princ. No a protože jsou tvrďačky, tak musí mít minimálně dlouhé vlasy a kožený kabátek. Realita je ale jiná, milé dámy. Tihle muzikanti spí asi opravdu jen "v teple". Uff. 

Omlouvám se, ale podle mě THULNAR letos vydali pouze pár neskutečně komerčních skladeb, které snad nemají s metalem už nic společného. Bohužel, i bombastické pokusy o vznešenost obsahují samá hluchá místa. Pro sebe jsem si na této desce nenašel vůbec nic. Tohle je svět, kde pro mě opravdu není místo. Je na mě moc růžový, patetický, umělý. Připomíná mi růžovou cukrovou vatu, se kterou se za chvilku začnete dusit. Bohužel, podle mě se jedná přesně o ten druh nahrávky, kterou už nechci nikdy slyšet. Dostal bych jinak totiž cukrovku. 




Asphyx says:

I´m very sorry but I think that TULNAR published only a few very commercial songs this year which have nothing to do with metal. Unfortunately, even the bombastic attempts at grandness include only deaf passages. For me there is nothing on this album. This is a world where is no place for me. It is too pink, pathetic and plastic for me. It reminds me of pink cotton candy which makes you choke. Unfortunately, for me this is exactly the type of record which I don´t want to hear again, ever. I would give me a diabetes.