neděle 14. února 2016

Recenze/review - ABYSMAL GRIEF - Strange Rites of Evil (2015)



ABYSMAL GRIEF - Strange Rites of Evil
CD 2015, Terror from Hell Records

Odkazy dávných předků, zetlelých v opuštěných hrobech jsou stále živé. Pořád jsou kapely, které ctí kdysi položené základy BLACK SABBATH a jejich klonů. Italští ABYSMAL GRIEF pocházejí ze slunné Itálie. V jejich hudbě ale žádné světlo není. Tihle pánové jakoby se ploužili někde v postranních stínech prázdných katedrál. Hudba, vytažená až odněkud z osmdesátých let, je krásně pomalá, temná, doomová.  Okultní témata, hororové vsuvky, zemité klávesy. Tohle všechno dělá z posledního alba velmi magickou záležitost. Co na tom, že je to v podstatě jen vylouhovaný vzorek riffů a nálad ze starých časů. Myslím, že žádnému příznivci temnoty to vadit nebude. Posluchač musí přistupovat k jejich tvorbě opatrně, postupně, nechávat ji na sebe jen tak v klidu působit. Žádné stažení mp3 narychlo a chvilkové přeskakování songů zde nefunguje.



Přiznám se, že na podobnou hudbu musím mít náladu, klid a hlavně chuť. Někdy mi přijde nové album nudné a nezáživné. To ve chvílích, kdy jsem ve stresu a musím něco rychle udělat. Nedokážu jej poslouchat jen jako kulisu. Musím se zcela poddat, poklonit se. Funguje u mě postup se zataženými závěsy na oknech, které plápolají do tiché noci. Tady, nad městem vidíme všechno z určitého nadhledu. Do noci zní jednotlivé tóny, kroutí se jako klubko háďat a já se najednou ocitám na starodávné okultní seanci. Ne, neumím jen opsat promo materiály a zasvěceně hovořit o tom, komu, jak a čím je kapela podobná. Poslech je pro mě obřadem, obětováním svědomí na oltář věčnosti. Jsem ponořen po lokty v plesnivém doom metalovém a rockovém (ano, ABYSMAL GRIEF jdou až někam k 70 létům) archívu. Zvuk tomu dodává jen na uvěřitelnosti. Je to dlouhé, stále stejné, na hranici toho, co jsem ještě schopen vstřebat, ale také hrozně návykové a magicky přitažlivé. Mám pocit, jako bych sledoval někoho, kdo umírá v pomalých křečích. Starý černobílý film, plný utrpení, který se, stejně jako my, nakonec rozpadne v prach. Až na věky v pekle, amen!



"Strange Rites of Evil" je doom metalové album, které připomíná odříkávání staré modlitby. Italští ABYSMAL GRIEF se v něm modlí ke starým opuštěným hřbitovům, k peklu, k samotné smrti. Hudba je zde velmi naléhavá, temná, doslova černě smutná. Pokud máte rádi okultní záležitosti, myslím, že budete spokojeni stejně jako já. Při poslechu této nahrávky je smrt tak blízko! CD je jako rituál, uspořádaný k černé mši. Také cítíte tu beznadějnou atmosféru, tu náladu plnou tmy a záhrobí? ABYSMAL GRIEF jsou na posledním albu tajemní a magičtí, jako opuštněný kostel. Novinka se s klidem může přehrávat na pohřbech padlých mnichů. Magická doom metalová záležitost. Excelentní okultní obřad!

Tracklist:
  1. Nomen Omen
  2. Strange Rites of Evil
  3. Cemetery
  4. Child of Darkness
  5. Radix Malorum
  6. Dressed in Black Cloaks
Čas/ time: 47:12

Sestava/ band:

  • Regen Graves – guitars, synths
  • Labes C. Necrotytus - vocals, keyboards
  • Lord Alastair – bass
  • Lord of Fog – drums 

Asphyx says:

"Strange Rites of Evil" is a doom metal album that recalls chanting of old prayers. Italian ABYSMAL GRIEF  pray there to the old lonely cemeteries, to Hell, to Death itself. The music here is very urgent, dark, literally black sad. If you like the occult, I think you will be happy as me. When listening to this recording is the death so close! CD is like a ritual, organized to the Black Mass. Do you also feel the hopeless atmosphere, the mood full of darkness and the beyondABYSMAL GRIEF are on their last album mysterious and magicallike a lonely church. The news  can be calmly played at funerals of fallen monks. Magic doom metal thing. Excellent occult ceremony!