čtvrtek 10. března 2016

Report, photos, video - EUROPE DESECRATION TOUR 2016 – NECROWRETCH, INFERNAL EXECRATOR, NAURRAKAR – club Exit-US, Prague – 9. 3. 2016

Necrowretch
V reportu jsou doplněny úryvky básně Havran od Allana Edgara Poea. Celý večer se totiž odehrával v úplně stejném duchu a náladě, jako je zmiňovaná báseň.

Až bude duch tvůj černým snem
pod šedým spáti kamenem,
z celého davu nevnikne žádný
v taj hrobu chladný.

Poslední dobou mám rád tmu. Na světle si přijdu moc na očích. Jsem ze své podstaty spíše plachý, i když optimista. Velké množství lidí nashromážděných v prostoru mě děsí. Čím dál tím víc si užívám menší, undergroundové koncerty. Člověk má blíž ke kapele a nemusí se nikde mačkat. Skupině NECROWRETCH, která pro mě byla ten večer největším lákadlem, jsem propadl už někdy v roce 2008 s jejich černými prašivými demonahrávkami. Francouzský kult pro kacířské labužníky, to jsou NECROWRETCH. Datum dlouho známé dopředu, potvrzené „přátelstvím“ (na facebooku) a několika emaily s hlavním protagonistou Vladem. Triko jsem si objednal pro jistotu přímo z Francie, v mé velikosti většinou ihned všechno kapely vyprodají. Zbývalo vyřešit, jak se do Prahy uprostřed týdne dostanu.

Michal byl sice nachcípaný, ale měl nějaké jednání v hlavním městě a tak mě vzal (díky moc bratře náčelníku!). Byla to super cesta (osvěžená hodinovým čekáním v šumícím supermarketu), jako vždy, plná vtípků, pohody a veselých historek. A samozřejmě jsme si taky trošku zanadávali, to se musí!

Infernal Execrator
Zahalil jsem se do kapuce, jako mnich hledající svaté ostatky. Jen s tím rozdílem, že jsem nešel do chrámu božího, ale na okultní seanci black deathových špinavců do klubu Exit-US. Bůh, jako velký šéf všeho bytí, od nás ten den odvrátil svoji tvář. Nemohl se asi dívat, jak se rouháme všem nesmyslným dogmatům.

Exit-US je pro podobné seance více než vhodný. Tenhle klub se sklepním koncertním prostorem mám rád. Pokaždé, když jdu dolů po schodech od výčepu, cítím se jako bych sestupoval do katakomb. Úzká nudle s nižším stropem, která připomíná samotnou přijímací síň do pekla. Alespoň ten večer tomu tak bylo (nebo jsem byl tak vnitřně naladěn). Pivo zde točí Bráník. Mám trošku problém s tím ho zpočátku vstřebat, nejsem na něj zvyklý, ale nakonec to vcelku jde, i když má takový ten divný nádražní "vocas". Žádný zázrak, ale vypít se dá. Atmosféra jinak pohodová, lidé vstřícní. Nemá to sice takovou tu úžasnou atmosféru Modré Vopice, ale jinak v pohodě a klidu. Oddáváme se čerpání undergroundové nálady, sosání dalších piv a pak už jen čekáme na muziku. Nahoře u výčepu je zima jak Rusku. Jdeme na to!

NAURRAKAR byli ve středu předkapelou přesně podle mého gusta. Setkali jsme se spolu již několikrát, ale tentokrát to bylo poprvé, kdy mě jejich hudba oslovila. Na pódiu se odehrávala pocta klasickému studenému black metalu ve stylu MARDUK, IMMORTAL. Předčítalo se ze starých severských pergamenů a citovalo se z nich s přehledem a oddaností stylu. Možná mi chyběl alespoň nějaký přesah, kousek něčeho, co by mě vytrhlo z norské (a švédské) školy, ale celkově to neznělo špatně. Jako předskokani odvedli NAURRAKAR solidní práci. Ke konci už možná trošku stereotypní, ale rozhodně dobrou. Na věci následující jsem tak odcházel naladěn přesně tím správným temným směrem.

Naurrakar
Buď v samotě té mlčenliv,
to opuštěnost není,
neb duchové mrtvých jako dřív,
dokud byls živ, budou v tvém snění,
kol tebe budou, vůle jich
stín hodí na tě: Budiž tich!

INFERNAL EXECRATOR nastoupili na pódium a otevřeli mi staré mokvající rány. Tolik nihilismu, špíny, hniloby, hnusu, rouhání a ortodoxního přístupu jsem už hodně dlouho neslyšel. Singapurská maniakální mašina nás vzala na výlet do prehistorie death/black metalu. Připadal jsem si jako při průjezdu Domem hrůzy. Peklo bylo doslova hmatatelné a černé jako jazyk houpajícího se oběšence. Pánové předvedli šílený výstup. Tolik zběsilosti, nenávisti, hudebního zla, jsem už dlouho neslyšel. Ta obrovská lavina, stěna z lebek všech nepřátel, mě doslova zavalila. Kombinace toho nejprašivějšího deathu, blacku a thrashových sól. Absolutní nasazení. Byl jsem u vytržení. Až mi bude zase jednou někdo tvrdit, že zažil inferno a nebyl ve středu dole pod pódiem, tak mu to věřit nebudu. Svět byl při tomto vystoupení obrácený na ruby a zlo mělo zase jednou pořádně navrch. Zapálili jsme spolu s kapelou všechny kříže v okolí, plivli do tváře všem falešným kněžím a vykopali nejeden starý hrob. Masakr, vyhlazení lidské mysli, šílenství, to byli INFERNAL EXECRATOR. Skvělá, překapaná tma!

Infernal Execrator
Jdu si ihned s kamarády koupit CD a fotíme se s kapelou. Opět se mi potvrzuje pravidlo, že čím víc pekelná hudba, tím větší pohodáři. Vysmátí Singapurci, nadšení fans, co si víc můžeme všichni přát. Byla to přesně ta chvilka, kdy mě pocit "být v undergroundu" neskutečně bavil.

Noc, byť i jasná, svraští obočí
a hvězdy se svých trůnů seskočí,
z těch trůnů Nebes, kde zastkvějí
se podobné mrtvých nadějí.
Jich rudé kruhy bez paprsků všech
tvé mdlobě budou děsný žeh
a zimnicí, jíž budou chtít
se pro vždy na tě zavěsit.

NECROWRETCH. Francouzští tmáři, death blacková úderka složená z té nejnesvětější čtveřice. Inferno, sodoma, prokletí, rouhání a také jedny z mých nejposlouchanějších alb za poslední roky. Tohle už pro mě není ani kapela, jako spíš vyslanci samotného záhrobí. Vladův jasně rozpoznatelný vokál, k tomu black death metalové postupy, které umí snad jen ve Francii a neskutečný feeling. Hltal jsem tmu plnými doušky. Několikrát jsem zemřel, oprostil se od tohoto prokletého světa a propadl zcela temnotě. Obřad, který nám NECROWRETCH uspořádali, mi zůstane navěky zapsán v hlavě hodně krvavým písmem. Říkají o téhle smečce hladových vlků, že hrají putrid death metal. Mohu se pod to podepsat a přísahat na svoji vlastní prohnilou duší, to mi věřte. Měl jsem během vystoupení pocit, že mi do žil proniká plíseň, mé vnitřnosti se začínají samy od sebe kroutit v křečích a z úst mi tryskají slova podobná těm, které říkávají lidé při vymýtání ďábla.

Necrowretch
Pálilo, bolelo, žhnulo to. Byl jsem ocejchován a spálen na věčný popel. Ne, neumím se na tohle vystoupení dívat s nadhledem. Došel jsem svého cíle a konečně viděl tuhle skupinu naživo. Uteklo to, jako krev z tepny, chtěl jsem další a další songy, ale najednou byl konec. A já měl pocit, že tam dole v klubu, je hejno havranů, naříkajících, plakajících, předávajících nám zachmuřené poselství ze záhrobí. Tak mě to celé vzalo. Vynikající černo černý set, během kterého jsem se na několik desítek minut ztratil opuštěný na onom světě. Kult! Absolutní peklo!

Jako správný fanoušek se zase fotím s kapelou na památku a když vidím to nadšení v očích Francouzů, opět si říkám, že jsem tady správně. 

Necrowretch
Teď myšlenky to, jichž nestřeseš tíž,
teď visiony, jichž se nezbavíš,
tvou duši jejich neopustí davy,
jak nevymizí kapky rosy z trávy.


Organizace byla v pohodě, začínalo se v osm hodin a končilo v příjemných jedenáct, což pro nás dojíždějící z daleka bylo velmi vstřícné gesto.

Hodnotit zvuk je vždycky problém. Záleží to hodně na tom, jak kdo má citlivé sluchovody, jak kdo je náročný a kde hlavně stojí. Mě přišlo ozvučení ve středu v pořádku. Sem tam bylo něco až moc nahlas, ale celkově dobré. 


Infernal Execrator
Návštěvnost čítala hrubým odhadem něco kolem čtyřiceti platících, což se možná zdá málo, ale co jsem se tak bavil s kolegy ve zbrani, tak zjistit, že se akce vůbec konala, byl docela problém. Možná by to chtělo příště víc cílené propagace. Zase na druhou stranu, koncertů je spousta, lidí málo a tak výsledné číslo považuji za úspěch.

Byl čas na to, zklidnit svoji mysl, rozloučit se se všemi známými a pak se vydat na cestu zpět do Plzně. Znovu se zahaluji do kapucínského vzezření a spolu s Michalem si to míříme směr domov. Je divně sychravo a mé oči jsou dávno přivyklé tmě. Uléhám do postele na těch pár hodin spánku vyčerpaný, jako bych právě složil hromadu uhlí. Čtyři křížky na krku jsou znát čím dál tím víc, říkám si do sna a už zase vstávám do studeného větru nad Plzní.

Dech boha — vánek — nyní ztich
a mlha táhne po vrších
jak stín, jak stín — jen nestržen,
to znamení jest — symbol jen,
jak visíc drží se na to stromech,
to teprve taj tajů všech!


Je čtvrtek ráno, sedím u počítače a píšu tyhle řádky. Mám otevřené okno, vzpomínám na včerejší večer a najednou mi na parapet usedá krkavec. Ne, není to havran, ale kouká stejně jako hlavní hrdina Poeovy dokonalé básně. Hlavou mi pořád znějí všechny slyšené kapely a po zádech mi běhá mráz z nevyspání a únavy. Chvilku nevím, jestli ještě sním nebo bdím. Nakonec dopisuji svá černá slova a od klávesnice odcházím s velmi dobrým pocitem. Ve středu se totiž náš obřad pro odvrácenou stranu slunce vydařil. Užil jsem si ho jako upír čerstvou transfuzi. 

Mr. Asphyx and friends - Mejla and Roman
Děkuji kapelám, pořadatelům, noci a všem havranům. Bylo mi ctí s vámi velebit temnotu! Poděkování směřuje také mým přátelům, se kterými jsem se na tomto bezbožném večírku setkal. Rád jsem vás zase viděl, kamarádi! PUTRID DEATH METAL FOREVER!


OSTATNÍ FOTKY/ OTHER PHOTOS – author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS – omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku, sorry for worse sound








Reklama/ promotion! – FESTIVAL DEADLY STORM IN BOŽKOV 10