úterý 19. dubna 2016

Recenze/review - VOMIT DISEASE – Tyrants Don't Beg (2016)


VOMIT DISEASE – Tyrants Don't Beg
CD 2016, vlastní vydání

Vyprávěla mi, že prý si byla zaběhat jako každý den. Byl večer, začínalo lehce mrznout a ona cítila v nohách natrénovanou sílu. Utíkala s větrem o závod, v neosvětlených koutech parku lehce vyděšená. Najednou uviděla do tmy zářící bílý kámen. Byla zvědavá a tak šla blíž. Nebyl to kámen, ale po dvaceti letech, jak záhy zjistil přivolaný doktor, časem vybělená lebka. Usedla na nedalekou lavičku, roztřesenýma rukama zavolala policii a znovu si nasadila sluchátka s německým death metalem v podání VOMIT DISEASE. Před očima se jí začínal odehrávat film toho nešťastníka, ležícího dlouhá léta pod korunami stromů. Odešel, již starý a s pocitem, že je nepotřebný, umřít. Měl dlouhý, bolestivý život. Podepsaly se na něm všechny společenské systémy, on se jim snažil čelit s hrdostí. Místo toho, aby ho prohlásili za hrdinu, protože bojoval proti zlu ve světové válce, smály se mu děti, kvůli stáří. Volil raději smrt, byl moc hrdý. Seděla tak dál v parku, přemítala nad životem a jeho koncem a do očí se jí pomalu vkrádaly slzy. Celé tohle zastavení, přemítání nad osudem a nespravedlností jako nějací strážci temnoty hlídali VOMIT DISEASE.

O tom, jací dovedou lidé být, jak si neumíme vážit opravdových hrdinů, o tom, jak se smějeme slabým, bylo napsáno již mnohé. Nějak toho na mě bylo také moc. Když mi vyprávěla tenhle příběh, měl jsem sto chutí utéct někam do lesů, živit se kořínky a jen v nějaké chatě navěky poslouchat muziku. Dopadla mi na prsa divná tíha, nemohl jsem chodit a připadal jsem si jako bájný Atlas, který musí držet nebeskou klenbu. Ta už se ale dávno zbortila, spadla nám na ty naše tupé hlavy. Naládoval jsem si raději do hlavy „Tyrants Don´t Beg“ a podlehl klasickému death metalu. Ten je v podání VOMIT DISEASE tradiční, sází na studené melodie, atmosféru. Najednou jsem já tím běžcem, řítícím se noční krajinou. Pod každým stromem, na všech lavičkách září do tmy očnice bílých lebek. Ne, to není zlý sen, to jen povstali nemrtví, kteří si přišli s námi vyřídit všechnu tu nespravedlnost, kterou jsme na nich kdy napáchali. Hudba zní mocně, ostře, naléhavě a s vypjatou náladou. Plně vystihuje to, co právě zažívám.



VOMIT DISEASE jsou jasným důkazem toho, že evropský (SINISTER, BOLT THROWER) a americký (IMMOLATION, MORBID ANGEL, SUFFOCATION, DEEDS OF FLESH) death metal je stále živý. Němci hrají kombinaci obou škol. Někdy jsou brutální, až na samou hranici bolesti, jindy zase rozvážnější a sázejí víc na atmosféru. Album je to velmi propracované, zvukově pro mě osobně dokonalé. Hlavni je ale to, že mě neskutečně baví. Má v sobě takovou tu těžko popsatelnou a definovatelnou jiskru, kousek černoty a nadšení, který se dnes často vytrácí. Sází zde „překvapivě“ na jasnou stavbu skladby, čitelný riff, gradaci, zkrátka na věci, na které se mnohdy zapomíná. Nahrávka je to svým způsobem hodně pestrá, chytlavá, s takovým tím drivem a feelingem. Zkrátka a jednoduše, kapela vás rozseká, rozdrtí, rozmělní, uhrane a vymáchá vám obličej v pěkně staré špíně. Nalezl jsem si v jejich muzice vše potřebné pro to, abych si ji užil doslova všemi póry svého těla. Masakr!



VOMIT DISEASE letos přišli s hudbou, která splňuje všechny moje požadavky na poctivý, reálný krutý death metal. Jejich nahrávka je plná neskutečné černé energie. Hroby se otvírají, zvony zvoní umíráček. „Tyrants Don´t Beg“ může být klidně soundrackem pro vaší poslední cestu. Podzemí opět ožilo a vyslalo na náš svět posly apokalypsy. Mrtví mi jdou po krku a zlo je cítit všude kolem. Death metal je zde starý a plesnivý a nepostrádá obrovskou dávku naléhavosti. Připadám si, jako bych ležel při okultním obřadu na oltáři smrti a byl navěky obětován. Člověk se při poslechu stává morbidním básníkem, tulákem po záhrobí. Přiznávám se bez mučení. Album mě neskutečně rozsekalo a stalo se mým průvodcem na onom světě. Zapalte svíce, exhumujte starý poctivý death metal! Chci tuhle nahrávku na CD, hned teď! Vynikající temný a morbidní death metal! Absolutní kult!

Asphyx says:

VOMIT DISEASE come this year with music fulfilling all my requirements for honest, real cruel school death metal. Their record is full of unreal black energy. The tombs were opened, bells ringing the death knell. „Tyrants Don´t Beg“ may be the soundtrack to your last trip. Underground came alive again and sent messengers of apocalypse to our world. Deads are hunting me and the evil is everywhere. Death metal here is old and moldy and doesn't miss a huge amount of urgency. I feel like I was lying at an occult ritual on the altar of death and I was forever offered. When listening it becomes a morbid poet, a wanderer on the other world. The album cut me up and it became my guide on the other world. Light a candle, exhume old fair death metal! I want this record on CD right now! Excellent dark morbid school death metal! Absolute cult!


Seznam skladeb:

1. Rejecting Trepidation
2. Succumbed To Wickedness
3. Laurel Crown
4. Obscure Heresy
5. Bliss' Demise
6. Pulpit Of Heterodoxy
7. Throne Of The Usurper
8. Shard Of Humanity
9. Supremacy Prevails

Čas: 47:04

 

Sestava/band:


Dominik - Vocals Danilo - Guitar Adrian - Drums Andreas - Bass