Přeložila Markéta, děkujeme!
Ave KATALEPSY! Letos jste vydali své
druhé dlouhohrající album s názvem „Gravenous Hour“. Přiznám se, že takové
death metalové tsunami jsem nečekal. Nemůžu si pomoct, ale já z novinky cítím
apokalypsu! Jak vnímáš s odstupem novinku ty? Jaké jsou ohlasy od posluchačů,
co recenze a jak fungují nové skladby na koncertech?
Zdravíme
Tě, Jakube a také všechny čtenáře Deadly Storm blogu! Nejprve Ti chci poděkovat
za pochvaly na GRAVENOUS HOUR! Máme z toho ohromnou radost – znamená to
pro nás to, že jsme na album nepracovali zbytečně a netrávili veškerý čas ve
studiu pro nic. S albem jsme velice spokojeni – poslouchám ho už 8 měsíců
a pořád nemám dost! Máme skvělé recenze – tohle se nám ještě nestalo.
Většina
recenzí je pozitivní, někteří dokonce naše nápady popisují tak, jako by byli
přímo v kapele. To mě hrozně překvapilo. Většina negativních recenzí by se
dala popsat slovy: „Kde je slam???“ Což je docela legrace.
Náš
setlist je z poloviny naplněn novými songy, které znějí naprosto skvěle se
starším materiálem, který máme. Hráli jsme písně ze všech našich předchozích
alb. A pokud se někomu nelíbí aktuální písně, určitě doporučuji počkat na další
– to bude teprve slam!
První, co mě doslova smetlo z povrchu
zemského, tak je zvuk. Na minulé desce „Autopsychosis“ (2013) byl skvělý, ale
tentokrát je ještě lepší! Změnili jste nějak přístup k nahrávání? Nebo jste
změnili produkci alba?
Tak
teď si se trefil přímo do černého, Jakube! Zvuk je druhá inovace naší tvorby.
Zvuk jsme udělali čistší a zářivější: máme celé spektrum tónů a nejen dominanci
těch nízkých. Jako vždy jsme pracovali s brilantním zvukovým mistrem
Arkady Navaho a stejně jako s albem AUTOPSYCHOSIS jsme nahrávali
v Cosmos Studiu. V první fázi nahrávání, nebo možná ještě dřív
(předtím, než jsme začali desku připravovat) jsme narazili na problém – na
jednu stranu jsme používali pouze nízké 8 strunné kytary a nízké basy. Na
druhou stranu jsme měli rychlé basové bubny a všechny části bubnů. Bylo tedy
náročné všechno namixovat dohromady v jednu solidní záležitost, ale
neztratit přitom ani jeden nástroj, nebo notu. Jak namixovat masivní nízké
groovy a rychlé melodické riffy a sóla? To byl obrovský problém! Ale Arkady
Navaho našel řešení a je to perfektní! Alespoň pro mě!
Líbí se mi i vaše texty. V brutálním
death metalu, který je plný vyhřezlých střev a krve jsou vaše skladby o temných
vizích, o fikcích, filozofii a apokalypse. Přikládáte textům velký význam? Kdo
je jejich autorem a o čem pojednávají na novince „Gravenous Hour“? Chcete
předat nějaké poselství?
Myslím,
že důležité jsou všechny strany kreativní práce: psaní písní, zvuk, texty,
design obalu a design vnitřního obalu. Když máš všechno tohle dohromady,
výsledek bude smrtící! Já jsem autorem textů a jsou více poetické, ale temnější
než na AUTOPSCHOSIS. Zase jsme všem ukázali svět plný křivých vizí, nelidských
seancí a záhrobí. Je to svět Lovecraftian, který namaloval H.R.Giger a Z.
Beksinski a natočili J. Carpenter a D. Argento. Žádné poselství naše texty
nemají, jen popisujeme tenhle svět našim posluchačům, ale nechceme jen nutit
volit Cthulhu, haha! Dokonce jsme některé texty změnili při nahrávání, protože
byly moc provokativní. Žádné slogany, politika, nebo náboženství – jen návod na
to, jak snít.
Obal měl opět na starosti Vladimir
Chlebakov (W. Smerdulak). Jeho práce se mi hodně líbí a taky na sebe rovnou
musím říct, že jsem ho do té doby, než jsem objevil vaši kapelu, neznal. Proč
jste zvolili právě jeho a jakým způsobem obal vznikal? Vybírali jste z už
vytvořených prací nebo je cover dělaný přímo pro novinku?
Během
práce na AUTOPSYCHOSIS jsme se s Vladimírem stali dobrými přáteli. Pořád
jsme v kontaktu, voláme si, probíráme filmy, hudbu a samozřejmě také
umění. A dokonce se věnuje i našemu merchi. Líbila se nám práce, kterou pro nás
v minulosti dělal, takže jsme ani nepřemýšleli and tím, že si vezmeme na
album někoho jiného. Nad tvorbou nového coveru jsme uvažovali dlouho. Měli jsme
spoustu koncepcí, ale poslední krok udělal náš vokalista Igor – dal nám nápad
na dva světy a dva úhly pohledu na posmrtný život. A výsledek patří mezi jedny
z mých nejoblíbenějších artů v metalu! Vladimír zase jednou udělal
zázrak! Veškeré obraz – na dvou coveru, na zadní straně i na bookletu, byly
vytvořeny speciálně pro GRAVENOUS HOUR.
Když jsem poprvé zaznamenal na scéně vaše
jméno, hráli jste převážně slamming brutal death metal. Já zrovna tento styl
nemusím, ale líbilo se mi, že jste do skladeb vkládali i jiné prvky. Toho
slamming brutal death metalu postupně ubývalo a přidávali jste techniku a
groovy pasáže. Jakým směrem se chtějí KATALEPSY vyvíjet v budoucnu?
Nikdy
neřešíme hashtagy místo skládání hudby. Naše písně žijí vlastním životem –
narodí se tak, jak chceme, aby zněly. Jeden z nás složí celou píseň, ne
jednotlivé části, nebo riffy a teprve potom píseň zahraje ostatním. A potom
začínáme skládat a snažíme se, abychom nekopírovali předchozí písně. A to je
právě důvod, proč nové písně skládáme tak pomalu: každá nota a kick musejí být
na správném místě. Tak se z nás stávají lepší muzikanti a můžeme popsat
naše emoce v širokém spektru. A proto používáme odlišné mody a elementy.
Od jednoduchých rýmů po temné grim melodie. Od buldozerského středního tempa
k vysokým rychlým pilám. Nemohu Ti říct, co bude následovat – máme na nové
písně pár nápadů, ale nejprve musíme pořádně zahrát GRAVENOUS HOUR.
Je hodně znát, že na sobě pracujete,
vyvíjíte se. Mě by zajímalo, jakým způsobem vznikaly skladby na nové album, kdo
složil riffy apod. Tvoříte dohromady ve zkušebně nebo každý sám a pak vše
poskládáte v jeden celek?
My
práci rozkládáme na několik etap. Nejdřív každý z nás pracuje na svých
vlastních písních doma, udělá si strukturu a hlavní směr písně. Potom se píseň
posílá ostatní a dohromady na něm pracujeme a diskutujeme o výsledku. Teprve až
pak začínáme zkoušet nové písně a děláme poslední úpravy. Nejprve hrajeme
pomalu, ale s každou zkouškou zrychlujeme…Takže příprava trvá vlastně o
mnohem déle, než samotné zkoušení písní, ale je to skvělý způsob jak pochopit
všechny detaily songu, které by se mohly při zkouškách vytrácet.
KATALEPSY byli založeni v roce 2003.
Když zavzpomínáš na vaše začátky, jaké byly? Jaké jste měli vzory? Co první
koncerty?
Za
svůj zakládající rok považujeme rok 2004, to byl rok, kdy jsme odehráli náš
první koncert. Vlastně je to nudná story, bez UFO únosů, nebo vstávání
z mrtvých – stejně jako většina ostatních kapel jsme se našli na internetu
a začali spolu pracovat. Zvolili jsme si klasický brutal death (stejně jako
Suffocation/Broken Hope) a kombinovali jsme ho s moderním americkým stylem
death metalových kapel (Devourment, Disgorge, Digested Flesh – haha). První
koncerty jsme odehráli v našem rodném městě, Moskvě. A potom jsme kousek
po kousku rozšiřovali naše teritorium. A nakonec jsme pokořili i Evropu
v roce 2008…
Hrajete těžkou, komplikovanou hudbu.
Musíte být přesní, sehraní a secvičení jako stroj. Jak často zkouší KATALEPSY a
jak přistupujete ke hraní samotnému? Jste svědomitá, pečlivá kapela anebo
volíte spíše „punkový přístup“? Některé vaše riffy jsou opravdu hodně náročné,
jak je zvládáte na koncertech? Musíte třeba něco zjednodušovat, aby to lépe při
živém vystoupení vyniklo?
Zkoušíme
2x týdně 3 hodiny. To je zákon! Zároveň se snažíme hrát i doma, co možná
nejčastěji. Náš bubeník Eugene hraje skoro každý den. Miluje bubny a je to
bubeník na život a na smrt. Jsme hodně disciplinovaná kapela, a co se týče
muziky, jsme velice seriózní a bereme to vážně. Každý z nás má svojí
práci, rodinu a tak nemáme tolik času na takový ten „punkový přístup“. Pokud
chceme něčeho dosáhnout, pokud chceme skládat a hrát dobré písně, musíme tvrdě
pracovat.
V některých
recenzích na GRAVENOUS HOUR jsem viděl slova jako „techno death“, „technical“ a
teď „těžké riffy“. Ale když hrajeme a skládáme hudbu, tak na tyhle věci vlastně
ani nemyslíme. Prostě hrajeme death metal – nic víc. A osobně mě dost
překvapuje, že někdo považuje naši muziku za „technickou“. Hrajeme stejně při
zkouškách, koncertech i ve studiu. Tedy pokud nezapomenu svoje části písní,
hehe!
Hrajete dlouhých 13 let. Když se
ohlédneš dozadu, udělali jste obrovský kus práce. Dnes jste u jednoho z
nejlepších death metalových labelů Unique Leader Records, jezdíte turné,
hrajete se slavnými kapelami. Vypadá to, že jste dosáhli všeho, co může
undergroundová kapela dosáhnout. Máte ještě nějaký nesplněný sen?
Máme
vlastně jen jeden sen – já už dlouho sním o videoklipu: Ne o hraní
v klipu, ale chci divadelní klip. Film s naší muzikou, nebo o naší
muzice. S kostýmy, dobrým světlem, make-upem, herci…Mám několik nápadů,
ale bylo by to velmi drahé. Určitě máme lepší věci, za které by se daly utratit
peníze. No, méně úžasný sen je hrát v USA – a to je reálné. Uvidíme, co
přijde.
KATALEPSY i já pocházíme z bývalých
socialistických zemí, měli jsme přeci jen trošku jiné podmínky, než třeba
kapely na západě. Podmínky, které zde pro death metal a metal vůbec zpočátku
byly, nebyly úplně ideální. Vzpomeneš si ještě, kdy jste vyjeli poprvé do
ciziny a co tě šokovalo nejvíc? Cítili jste někdy nějaký handicap, případně
třeba rozdílný přístup od pořadatelů apod.? Já kupříkladu, když jsem někdy v
devadesátých letech viděl první německý klub, tak jsem byl doslova v šoku. Ten
servis, technika apod. To bylo úplně něco jiného, než u nás v Čechách.
Pozoruješ stále rozdíly mezi západem a východem?
První
rozdíl, který pozoruji u západní Evropě, je veliký počet dospělých metalových
fanoušků a fanoušků v pokročilém věku. V Rusku je metal pro
teenagery. Když absolvuješ univerzitu, „musíš“ poslouchat „seriózní dospělou
hudbu“ – pop, dance a ostatní. Dalším rozdílem jsou kluby a metalové bary, máš
pravdu. Kluby v Evropě jsou určitě lepší a početnější, než u nás. My
nemáme žádné metalové bary. Opravdu jsme se do těch klubů zamilovali! Čas letí
a rozdíly se nemění – v Rusku osobně v tomto směru nevidím žádný pokrok.
Je to spíš horší. Pro nás má Evropa pouze výhody. Cítíme se tam jako členové
jedné veliké metalové rodiny.
Pocházíte z Moskvy a hrajete extrémní
death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Rusku death
metalová scéna. K nám se dostane vždy jen pár informací z médií, to když
zakážou vystoupení BEHEMOTH nebo CANNIBAL CORPSE. Jaká je ale pravda? Opravdu
máte u vás komise, které schvalují koncerty? Měli jste vy sami nějaké problémy?
Metal
není v Rusku zrovna populárním žánrem a to je důvod, proč my vlastně
žádnou „scénu“ nemáme. Existují prostě oddělené kapely, které jsou rozptýlené
po celé zemi. V porovnání s Německem je v Rusku opravdu hodně
nízký počet death metalových kapel. Nepotřebujeme žádné zákazy – když máš špatný
klub a jsi bez fanoušků, tak celá scéna velmi brzo zemře díky „přirozeným
příčinám“. U nás není žádný metalový festival a každý rok stovky vášnivých
fanoušků metalu cestuje do Evropy, aby navštívili Brutal Assault, Waken a
další.
My
jsme tedy nikdy neměli problém se zákazy, nebo cenzurou – možná proto, že se
nepodílíme na politice, nebo náboženských válkách.
Jak to vlastně vypadá s ruským
undergroundem? Jste obrovská země, jezdit třeba nějakou šňůru musí být hrozně
časově i finančně náročné. Kolik tak chodí v Rusku na death metal lidí? A co
fanoušci? Podporují vás, kupují CD, merchandise, jsou hrdí na to, že se kapele
z jejich země podařilo prorazit mezi elitu?
To
je pravda, vzdálenost mezi městy je stovky kilometrů. Cestování letadlem je
dost nákladné a vlak je strašně pomalý. To je důvod, proč hrajeme častěji
v Evropě, než v Rusku. Když už utrácíme peníze, chceme za to alespoň
pohodlí. Většinou na death metalové koncerty chodí kolem stovky fanoušků. Když
je kapela ze zahraničí, tak přijde možná lidí víc. Samozřejmě že monstra, jako
jsou Cannibals nebo Nile mají velice dobré obecenstvo. Trička se prodávají lépe
než CDčka, protože si je nemůžeš stáhnout, haha! Vím, že je taková situace
podobná po celém světě. Ale nám je to vlastně jedno – hrajeme hudbu pro nás, ne
proto, abychom byli milionáři.
Jsou nějaké desky, které tě
v poslední době oslovily?
Můj
vkus není nějak originální – poslouchám buď ikony death metalu (Suffo, Immo,
Morbid Angel, Dying Fetus), nebo moje oblíbence z posledních pěti až
deseti let (Descrepit Birth, Beyond Creation, Gorgasm). Jsem fanda black metalu
– rozhodně doporučuji polské kapely (Mgla, Plaga, Medico Peste), ale skvělí
jsou i Norové.
Znáš, posloucháš nějaké kapely
z České republiky?
No
jasně, mám velikou sbírku CDček a mám v ní zahrnuté i české kapely. Moji
oblíbenci jsou Heaving Earth a Inferno. Poslouchám je dost často a jsou to
takové moje TOP kapely. Bohužel jsem je nikdy neviděl naživo, což je mi opravdu
moc líto.
Co chystají KATALEPSY v nejbližších
měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás?
Právě
teď připravujeme Evropskou šnůru (v září). Následně budeme hrát několik
koncertů v Rusku a pak se vracíme zpět do České Republiky v polovině
října. Nemůžu všechno ještě prozradit, ale jeden koncert bude určitě
v Praze. A samozřejmě jsme hrdí na to, že budeme součástí mocné Netherland
Death Fest 2017 v březnu.
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu
prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.
Moc
děkujeme! Podporujte metalovou scénu, kupujte CDčka a merchandise, choďte na
koncerty – a death metal nikdy nezemře! Uvidíme se na cestě, přátelé!
