pátek 16. září 2016

Recenze/review - COLOSSO - Obnoxious (2016)


COLOSSO - Obnoxious
CD 2016, vlastní vydání


Portugalští experimentální mágové COLOSSO se letos již potřetí zbavili svých nejtemnějších běsů a vyvrhli mezi nás další černé dílo. Je to takový pomalejší a sveřepější klon MESHUGGAH skřížený s dnes tolik populárními RIVERS OF NIHIL, ale i dalšími experimentátory. Riffy se sypavě opakují stále dokola, sází se na časté éterické plochy, i dunivý hlomoz, vše dohromady pak dráždí až odpudivým způsobem. Disharmonie, sem tam náznaky staré PANTERY a vůbec vše, co si hrdlo ráčí. Fantazii se meze nekladou a já si říkám, že mnohdy nějak nevím, co tím chtěl básník říci. Možná popisoval nějaké avantgardní obrazy nebo se rozhodl jen tak šokovat. Kdo ví? Tohle je "ujetá" hudba pro hudební intelektuály, kteří o ní budou sáhodlouze diskutovat. Potud všechno v pořádku. Problém jsem měl zpočátku s tím, že jsem se nemohl ničeho moc chytit. Samozřejmě, i v chaosu bývá krása. Tentokrát je ale ukrytá hodně pod povrchem.

 

COLOSSO jsou hudebními vizionáři, kteří se rozhodli přefiltrovat tmu před zrcadlem. Atmosféru strachu se jim daří navozovat postupně, jakoby byli nějakými démony, kteří se probudili po dlouhé době hibernace s tím, že nás vysají, zničí, pohltí, způsobí nám epilepsii a pak zahodí jako kus hadru někde u cesty. Budete se bát, budete prosit, aby to už skončilo. A když k tomu dojde, tak se pomodlíte, rozdrásáte si dlaně do krve a pustíte si "Obnoxious" znovu žilou. Je to celé jako energie z vesmíru, temná prázdnota. Četl jsem dokonce přirovnání k FEAR FACTORY, k DEATHSPELL OMEGA a já nevím ke komu ještě. Je to jedno, o téhle desce nemá cenu vést nijakou diskuzi. Buď vás rozseká a nebo zůstanete netknutí. Mezitím nic nečekejte. Takhle vypadá smrt, zahraná s krutou avantgardní elegancí! 


sumarizace:

Na své třetí desce se portugalští COLOSSO pokusili zhudebnit tmu. Svým způsobem se jim to povedlo, i když se podle mě jedná o desku, která není rozhodně pro každého. Pro poslech je nutné se naladit na vlnu zla, špíny a mít hlavu otevřenou lehkým experimentům. Portugalci nám přinášejí smršť různých zvuků, šílených riffů a nálady plné beznaděje. Album je opravdu hodně šílené. I přesto ho doporučuji poslouchat v kuse. Jinak kouzlo vyprchá. Dveře do pekla jsou sice pootevřeny, ale příště bych poprosil ještě víc nihilismu. Líbí se mi zvuk alba, i celkové provedení, ale některé nápady mě přeci jen trošku ruší. Jako celek je „Obnoxious“ ale dobrou deskou, která určitě dokáže zaujmout všechny příznivce stínů. Experimentální temný death metal, který je plný zkažené krve. Velmi dobře!


Asphyx says:

The third album by Portuguese COLOSSO is a musicalization of darkness. In its own way they did it, however personally I think that this is not album for everyone. If you want to listen to it you have to make yourself be in a state of mind where you can feel the evil, dirt and have to have your head open to light experiments. This Portuguese band brings us a cyclone of various sounds, crazy riffs and mood of hopelessness. This album is on the brink of madness  but I would suggest you to listen it in at one bite. Otherwise you would not be able to feel the magic. Doors in Hell are little bit open, however next time I would like to have more nihilism. I like the sound of this album and its accomplishment but some ideas disturb me. As a whole is this „Obnoxious“ album a very good album which can catch your attention if you are a fan of shadows. Experimental dark death metal which is full of bad blood. Very good!


Album Line-up:
André Lourenço - Bass
André Macedo - Vocals
António Carvalho - Guitar
Marcelo Aires - Drums
Max Tomé - Guitar

Track list:

1. In Memoriam
2. The Unrepentant
3. Of Hollow Judgements
4. As Resonance
5. Soaring Waters
6. Seven Space Collisions
7. To Purify
8. Sentience
9. A Noxious Reflection