sobota 5. listopadu 2016

Recenze/review - OPETH - Sorceress (2016)


OPETH - Sorceress
CD 2016, Nuclear Blast Entertainment

Zavřel jsem se do pokoje, rozhodnut, že nevylezu minimálně dva dny ven. Vypnul jsem všechny informační kanály a hledal hudbu, u které bych mohl jen tak sedět, přemítat nad vším možným a která by mě nijak nerušila. Potřeboval jsem nerušivou, rockovou kulisu, která bude mít lehce meditativní účinek. Novinka OPETH s  podivným "zhuleným" pávem na obalu a názvem "Sorceress" se zdála být více než vhodná. Švédi dávno opustili progresivní death metal a vydali se vlastní prog rockovou cestou. Na novince se potkávají kytary s elektronikou. Jednou se hraje akusticky, pak zpěvák vypjatě vyvolává do světa další nespravedlnost. A všechno to sedí tak nějak plynule dohromady.

Přijdu si najednou ještě víc opuštěný, naladěný na staré rockové fláky. Přijde mi, že OPETH se našli v dávných postupech, jsou chvílemi hippies, pak osmdesátkoví drsňáci. Hlavně si ale hrají, jak chtějí a po svém. Chápu, že tenhle směr nebude spoustě lidem vyhovovat, sám nejsem nijaký přehnaný hudební intelektuál, ale musím uznat, že letošní počin má rozhodně něco do sebe. Musím mít sice na všechno to "snění" opravdu náladu, ale když přijde, tak si "Sorceress" užívám jako mí rodiče staré páky. Nic nového v mém pokoji, ale poslouchá se to dobře, to zase jo.



Vadí mi snad jen jedna věc. Pokaždé, když OPETH přednesou skvělý (ano, pořád to umí), riff či nápad, tak je následně smeten "zbytečným" chaosem. Chce to ale samozřejmě čas. Vždycky nechápu, jak zrovna na tyhle šílence vychrlí každý recenzi pár dnů po vydání (v lepším případě). Sám mám album k dispozici už dlouhou dobu a moc dobře vím, že i za půl roku budu objevovat nová a nová zákoutí. Je to svým způsobem komplikovaná hudba, chce plné soustředění. "Sorceress" je zkrátka poctou zlatým sedmdesátkám a je také poctou zdařilou. Můžete s tím nesouhlasit, můžete na to nadávat, ale nic víc s tím neuděláte. Nahrávka pro všechny, kteří touží být jednou za čas v samotě. Já říkám ano! Je to tam!


Asphyx says:

OPETH are for me like a revelation, meeting with the supernatural. It is like the old metal warriors riced, took their instruments and created a perfect work in factFrequent changing of rhythms, variety of moodsOne's lucky, rock unbridled, on the other side urgent like the deathMusic from the higher spheres, progressiveness played with incredible commonplace. If you want the modern definition of the word metal, listen to "Sorceress"Music touching the universe itself. And God said, go and listen to OPETHNobly awesome album!


Tracklist:
01. Persephone
02. Sorceress
03. The Wilde Flowers
04. Will O The Wisp
05. Chrysalis
06. Sorceress 2
07. The Seventh Sojourn
08. Strange Brew
09. A Fleeting Glance
10. Era
11. Persephone (Slight Return)

band:
Mikael Åkerfeldt (Vox, guitars), Martin Mendez (bass), Martin Axenrot (drums), Fredrik Åkesson (guitars), Joakim Svalberg (keys)