čtvrtek 30. června 2016

Rozhovor - PURGATORY - Naše hudba je násilná a rouhačská, temná a děsivá, majestátní, ale zároveň bláznivá a morbidní!


Rozhovor s německou death metalovou kapelou - PURGATORY - odpovídal René Kögel.

přeložila Markéta, děkujeme!

Recenze/review - PURGATORY – Omega Void Tribvnal (2016)

Ave PURGATORY! Poslouchám vaši letošní novinku „Omega Void Tribvnal“ už nějaký čas a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze?

Zdravíme, Jakube! Moc si ceníme těch krásných slov ohledně naší nové nahrávky. Moc děkujeme za podporu a mimochodem i za česko-anglický rozhovor! Veškeré recenze a zpětná vazba od fanoušků a médií jsou velmi pozitivní. Dokonce existuje spousta lidí, kteří nás znají mnoho let a nikdy se jim moc naše hudba nelíbila. Ale díky této nahrávce se to změnilo a už nám přišli na chuť. Vypadá to, že jsme něco museli udělat dobře, haha!

Hráli jste už některé songy z novinky na koncertě? Jak fungují na fanoušky? Máte už nějaký potencionální hit? Osobně bych si tipnul druhou skladbu „Prophet of Demonic Wrath“.

Už jsme se snažili zapojit několik písní do seznamu ještě před vydáním alba a před koncertem. Od té doby jsme neměli zase tolik koncertů, kde bychom skladby mohli zahrát. Ale teď už máme za sebou hodně příležitostí, kde jsme mohli skladby vyzkoušet více než jednou. A po nespočet zkouškách se cítíme více a více připraveni, abychom nový materiál hráli naživo! Jakmile lidé poznají, že hrajeme novinky, tak většinou sledují a poslouchají více pozorně. Je těžké a v tuto chvíli vlastně moc brzy k tomu abychom určili potencionální „hit“. Každá píseň z alba „Omega Void Tribvnal“ má z našeho pohledu svoji osobitost a my si užíváme hraní každého songu. Kromě písně, kterou jsi jmenoval je tu ještě další a to především „Chaos. Death. Perdition“, stejně tak jako „Codex Anti“ – to jsou obrovská riffová monstra a je neuvěřitelné jak masivní energii vytvoří, když se hrají naživo. Zároveň jsou to nejrychlejší songy z alba a líbí se nám jak je odstřelujeme z obličejů diváků!


Album má pro vás netypický bílý obal. Kdo je jeho autorem a co má znázorňovat? Přiznám se, že tentokrát jsem si musel chvilku zvykat, ale po nějaké době jsem musel mít tenhle motiv i na tričku. Je vynikající, originální, apokalyptický!

Obal alba vytvořil SB (www.deathworship.com). Stal se naším kamarádem už před mnoha lety. Je to místní muzikant, naprostý blázen s jasnou vizí temnoty a smrti. Během celého procesu kdy jsme dávali dohromady „Omega Void Tribvnal“ jsme si uvědomovali, že chceme album se syrovým a klasickým typem umění. SB měl stejné myšlenky. Po několika konzultacích a prvních pokusech přišel s nápadem použít „The Temptation of St. Anthony“ od Jeasquese Callota. Okamžitě jsme si uvědomili, že tenhle typ umění je přesně to, co sedí k neústupné, násilné a temné atmosféře našeho alba. Potom už jen experimentoval s barvou. Bílá tomu celému přidala na originalitě, ale přesto album působí oldschoolově, tak jsme to tak nechali. Ačkoli jsme se tohoto „odvážného rozhodnutí“ trochu báli, jakmile jsme viděli finální produkt, bylo nám jasné, že jsme zvolili správně. Navíc, staré stehy a měděné stopy, které jsou použité po celém nákresu, znázorňují znepokojující neskutečný pocit temnoty, která číhá na každém rohu existence! Mimochodem: Jak někteří navrhují bílá trička a my tak aktuálně uvažujeme o tom, že necháme takový design vytisknout. Do té doby máme ale skvělá „Omega Void Tribvnal“ trička a zapalovače se speciálními kresbami od Thomase Westphala z Necromaniac Artworks a Petera Handzuse známého jako Digital Wortex.

V death metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, satanismu. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?

Pět textů napsal náš basista Peter. Další tři napsal náš kamarád ve zbrani AK AndyChrist „Deathmonger“ (HATESPAWN / CHARON). Dělal i vokály na mnoha našich prvotinách. Tentokrát se nás zeptal, zda nemůže také napsat jeden či dva texty k nadcházejícím písním. No a nakonec musel ten parchant udělat tři, haha! Asi nemusím vysvětlovat, že vložil svůj propastný hlas i do „Omega Void Tribvnal“. Vzhledem k tomu, že je naše hudba násilná a rouhačská, temná a děsivá, majestátní, ale zároveň bláznivá a morbidní, tak naše texty musí atmosféru hudby ještě podtrhnout. Na novém albu se texty točí kolem negativní filozofie a ani-religiozity a o užívání metafor. Představ si, že až umřeš, tvůj duch se bude konfrontovat s kosmickými zjeveními. Uvědomíš si, že narození, život a smrt jsou jen bezvýznamné výskyty. Že za tím vším vlastně není žádný význam. Že všichni bohové, všechny pravdy, všechno je umělé. Že člověk nenalez žádnou pravdu, ale pouze tu, kterou si sám vytvořil. Závěrečné drcení a depresivní odhalení předtím, než sestoupíš do věčné temnoty.


Novinka má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Přesto lehce odlišný od předchozích alb. Podepsán je pod ním opět Patrick W. Engel. Ten vám dělal i předchozí nahrávky. Uvažovali jste tentokrát jinak? Měl Patrick odlišné zadání? Některé pasáže na mě působí až „doomovým dojmem“. Mimochodem, hrozně moc se mi líbí, že je krásně slyšet baskytara. Dodává to celé desce ještě větší tlak.

Patrick je zvukový mág, kterého jsme hledali už dlouho. Nebylo vůbec pochyb o tom, že budeme spolupracovat s ním. Obecně je jeho vize toho, jak má znít death metal a jak se má dělat hudba v souladu s našimi názory. A z toho důvodu byl inženýrem, mixovým a masteringovým inženýrem a producentem v jedné osobě, opět! Místo ale bylo tentokrát jiné. Náš starý přítel z MUSICAL MASSACRE investoval hodně práce a peněz do transformace jejich zkušebny a studia. Potom, co jsme nově přestavěnou zkušebnu viděli, tak jsme věděli, že musíme produkovat naše album právě tam! Takže Patrick prostě sbalil svoji přenosnou studiovou techniku a použil některou techniku z nového studia. Navíc, nejenom že vždy přispívá svými nápady do procesu nahrávání, ale také ve studiu udržuje profesionální a zároveň uvolněnou atmosféru. Hned jak uslyšel pár našich novinek, tak věděl, že naše hudba je teď temnější a více atmosférická. A proto se snažil formovat velmi násilný basově těžký zvuk, který stoupá jako zeď z hukotu a temnoty. Jsem pokaždé sakra ohromen jeho prací!

„Omega Void Tribvnal“ vychází opět u War Anthem Records na CD a na vinylu u Animate Records.

WAR ANTHEM RECORDS vlastně vydává CD, DigiCD a dokonce i LP desku „Omega Void Tribynal“! ANIMATE RECORDS opravdu vydali vinylovou verzi posledních vydání, něco jako „20 let Undergroundu“ nebo „Deathkvlt – Grand Ancient Arts“. A nejdříve jsme si mysleli, že to bude stejné, jako předtím, ale nakonec to nějak nevyšlo. Ve finále jsme extrémně spokojeni s vinylem, protože to vyšlo jako velmi ušlechtilý Gatefold LP s vytištěnou vnitřní vložkou 12x12.

Poslední dobou to vypadá, že se vinyl jako nosič stává čím dál tím víc oblíbenější. Pozoruješ tento „trend“ také? Prodáte na koncertech víc CD nebo vinylů? Vím o vás, že jste velcí milovníci vinylů, máš za poslední dobu ve své sbírce nějaký opravdu vzácný kousek?

Ano, tohoto trendu jsme si dobře vědomi. Když někdo chce vydat vinyl, musí akceptovat čekací dobu více než půl roku, nebo ještě déle! Jako zázrakem se nám povedlo vydat LP verzi „Omega Void Tribvnal“ právě v čas abychom ji mohli prodávat na koncertě. Řekl bych, že jsme v tomto případě měli dost veliké štěstí. Pořád si myslím, že prodáváme víc CD nosičů a Digi-CD nosičů, než vinylů. Ale počet vinylů rozhodně stoupá. Ale ať už se jedná o trend, nebo ne je bezva, že lidé pořád chtějí mít něco skutečného v rukou. Lidé chtějí znovu prožívat tu radost z vinylu – jeho vizuály, haptický pocit, ten pocit rituálu a vůbec celý zvuk desky. A lidé chtějí něco, co se nedá konvertovat na mp3 formát nebo něco, čeho se tak snadno nemůžou chopit piráti jako u CD. Vždycky pro nás bylo důležité mít naše publikace na vinylech a ano, my jsme taky vinylový blázni. Mimochodem: Sám mám ve své sbírce pár sakra skvělých nahrávek a jsou to pro mě velice vzácné kousky! Ale jaké jsou skutečné rarity? Když to budeš vnímat jako „trend“, tak máš pak tisíce barev na nahrávku a to stojí za houby.


Minulý rok jste se několikrát objevili i u nás v České republice. Pamatuji si na skvělý koncert v Praze, pak jste vystoupili i v Plzni na Phantoms of Pilsen a potom jste měli menší turné s HYPNOS a DYSANGELIUM. Jak se vám u nás líbilo a co říkáš na české fanoušky? Vidíš třeba nějaký rozdíl mezi koncerty v Německu a v Čechách?

Hlavně Phantoms of Pilsen byl skvělý zážitek. Crew byla hrozně milá a nápomocná a pivo bylo samozřejmě sakra dobré, haha! DYSANGELIUM se stali našimi přáteli velice rychle během několika víkendovek, které jsme s nimi dělali v poslední pár letech! Jsme velice poctěni, že nás opakovaně zvou na jejich koncerty a je neskutečné je vidět, jak jsou namotivováni. Všude s sebou berou svoji neskutečnou backline a my jsme mohli jejich backline zařízení použít kdykoli jsme potřebovali. Díky bando bláznivých death metalových psychopatů! HYPNOS jsou našimi přáteli už dávno. Teď už jsou českou legendou a naprosto si takovou slávu zaslouží, protože mají skvělé soustředění, jsou všestrannými a ambiciózními hudebníky! O tom se ostatně všichni přesvědčili v Uherském Hradišti v prosinci 2015. Doufám, že tam natočili nějaký dobrý materiál, jak doufali. Jsme rádi, že se vrátili na pódium, protože víme, že opravdu žijí tvorbou muziky. Mezi českým a německým koncertem není zase takový rozdíl, jak by se mohlo zdát, ale pár jich je. Z nějakého důvodu přijdou v Čechách vždycky nějací týpci, kteří ani nejsou metaloví fanoušci. Vypadá to, jakoby prostě šli do svého oblíbeného klubu na pivo – nezajímá je, jestli tam zrovna hraje metalová show nebo ne. To se obvykle v Německu neděje.

V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?

Podle mě je super, že je spousta mladých lidí, kteří kašlou na moderní a přeprodukovanou produkci a snaží se zachytit ducha starých hrdinů. Je fajn, že hodně lidí připomíná původce jejich oblíbeného stylu hudby, že opravdu hledají v klasických nahrávkách a oslavují tyhle kapely tak, jak si zaslouží. A já si myslím, že hodně nových kapel je opravdu dobrých, ne-li sakra skvěláých Je tu ale samozřejmě i vlna kapel, která přijde a nikdy nemůže dosáhnout takového vrcholu, jako její hudební předkové. Ty skutečné diamanty se ale vždycky ukážou, protože o dobrých kapelách se nemlčí a rychle se to o nich na scéně šíří. V naší lokální Death/Black Metal scéně máme spoustu skvělých kapel jako je II, ARCHAIC, THORNS, ABYSSOUS, VIDARGÄNGR & NOCTURNAL WITCH! Mě se tedy osobně líbí death metalová scéna ve Finsku – KRYPTS, LIE IN RUINS, CORPSESSED, LANTERN a další!


V roce 2013 jste oslavili dvacet let v undergroundu. Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

Celý svět se sakra změnil a to od základu…Potencionální přístup k fanouškům, labelům, promotérům a bookerům atd. obrovským způsobem vzrostl, to máš naprostou pravdu. Na druhou stranu je tady jen malé množství kapel a tím pádem se můžou kapely dostat v podstatě kamkoli chtějí. Nahrávání celého alba se stalo velmi jednoduchým úkolem. Vzhledem k tomu, že máme dnes k dispozici moderní vybavení, může v podstatě každý nahrávat své nápady u sebe v ložnici, přidat pár skvělých bicích paternů a nakonec vlastně může mixovat a masterovat všechno sám. To znamená, že vydání alba může být vzrušujícím zážitkem tak akorát pro kapelu, nebo pro jedince, který to dělá – ale pro nikoho jiného už to není taková pecka. Když chce kapela uspět, musí mít buď štěstí a získá úspěch čistou náhodou, nebo makáš jako černej na financování, promování a distribuci sebe sama dokud nedostaneš dobrou smlouvu s labelem a dost podporovatelů, kteří Ti pomůžou na Tvojí cestě. Každé vydání pro nás bylo klíčové a znamenalo obrovský skok – ať už první pásky a později dva EPs, nebo později naše první album v roce 1993 a 1994. Dnes se může stát, že když vydáš album, nikdo se z toho neposere. Album musíš promovat jako blázen na všech sociálních médiích atd….

Fenoménem současné doby je internet. Občas mi přijde, že někteří lidé ani jinde nežijí. Jaký vztah mají PURGATORY ke stahování hudby? Spousta „fanoušků“ si hudbu už jen stáhne, na koncert kouknou na youtube a fyzické médium je pro něj jen záležitostí pro „starý fotry“. Zajímalo by mě, jak vnímáš tenhle „fenomén“ ty?

Internet změnil svět a spojil všechny se všemi. Ale lidé, kteří používají internet k tomu, aby si vytvořili celý nový život, novou identitu a kteří z internetu čerpají veškerou sociální interakci a spokojenost, těch je mi upřímně líto. Koho sakra zajímá, co znamenáš na internetu? Připadá mi, že mnoho lidí je posedlých samo sebou. Celý sociální proces se přetransformoval do virtuální reality, což je vlastně jen poloviční reality. Mít „CD“ na pevném disku, to je prostě jen součást dnešní doby, ve které žijeme. Je to rychlejší, a když už ho nepotřebuješ, není jeho ztráta skutečnou ztrátou hodnoty. Když někomu spadne iPod do záchodu, ztratí veškerou muziku. Vidí vůbec tihle lidé hodnotu v hudbě? Ve formátu mp3 není žádná hodnota, absolutně žádná. Takže zastáváme názor: „Serem na to!“. Internet je jen nástroj. Můžeš ho používat rozumně pro propagaci Tvojí hudby, abys informoval fanoušky, abys prodával svoje věci online, nebo rychle odpovídal na žádosti ohledně koncertů, apod. Živé video na YouTube je taky super věc a užít si „youtube session“ jednou za čas je fajn. Pustíš si živá videa, nebo profesionální videa dalších kapel a to je radost. Ale skutečným potěšením je kupování vinylů, CDček, navštěvování koncertů, potkávání se s přáteli a místními metalovými blázny a popíjení. Tohle přece nic nenahradí!


Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost z Německa? Pro nás jste velká země se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny, které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly?

Musím říct, že tohle si uvědomujeme taky. V České republice jsme měli pár koncertů a je pravda, že návštěvnost nebyla moc veliká. Nevím, zda to bylo způsobeno reklamou, která zklamala, nebo tím, že v té době probíhaly jiné koncerty v okolí. Je to opravdu škoda, protože víme, že čeští fanoušci umí dost pařit! V Čechách jsme měli koncerty, kde byli fanoušci doslova šílení a to se v Německu moc často nestává. Ale je pravda, že s návštěvností jsme měli a v některých místech stále máme problém. Nicméně se zdá, že Německá scéna ožívá stále víc. Ačkoli téměř každá šňůra jde přes Německo, ačkoli máme nespočet metalových festivalů a ačkoli máme spoustu koncertů po klubech, pořád máme na většině koncertech docela vysokou návštěvnost. Hlavně tady v Sasku je scéna nabitá novými kapelami a promotéry. A s nimi přichází i noví fanoušci, kluby které je podpoří a organizují metalové akce. My rozhodně více upřednostňujeme atmosféru klubu – především když je to akce, která je dobře zorganizovaná a když organizátoři vědí, co dělají. Je pravda, že na festivalech zažíváme skvělé zkušenosti, ale není to tak osobité a známé jako v klubu.


Co chystají PURGATORY v nejbližších měsících? Podpoříte novinku nějakým delším turné a zavítáte také k nám do České republiky?

Protože jsme nedělali šňůru opravdu hodně dlouho, jsme dost hladoví po tom, ukázat celé Evropě a možná ještě dál, čeho jsme schopni a rozšířit trochu té magořiny! Ve většině případů nám naše práce nedovolují cestovat do zahraničí na více jak víkend, ale snažíme se to změnit! Protože zpětná vazba na „Omega Void Tribvnal“ je zatím víc než dobrá, pracujeme na několika speciálních gigách v zahraničí. A koncert nedaleko Sokolova 20. srpna 2016 je mimochodem oficiální! Pak doufáme, že vydáme rozdělené EP s finskými bastardy LIE IN RUINS a to v průběhu letošního roku. Dál budeme hrát na několika letních festivalech tady v Německu – jako je Party-San Open Air, Chronical Mosher Open Air a Protzen Open Air. Zavítáme také do Nizozemí na Stonehenje Festival. Sledujte stránky www.purgatory666.de kde se objeví další informace o následujících koncertech!

Děkuji za rozhovor, přeji spoustu prodané hudby, plné koncerty šílených fanoušků a budu se těšit zase někde na setkání s vámi!

My také děkujeme a ještě jednou díky za Tvojí podporu! Doufám, že se zase uvidíme v České Republice nebo na nějakém divném místě kde probíhají death metalové rituály! Zdravíme všechny čtenáře! Chaos! Smrt! Zatracení!

Interview - PURGATORY - Our music is violent and blasphemous, dark and eerie, majestic as well as sick and morbid!


Interview with death metal band from Germany - PURGATORY - answered René Kögel.


translated by Markéta, thank you!

Recenze/review - PURGATORY – Omega Void Tribvnal (2016)

Ave PURGATORY! I have been listening to your new album "Omega Void Tribvnal" for some time now and still I am discovering new and new pieces of darknes in it. I must admit that I expected good work from you but I didn´t expect that you're gonna  kick so much ass. The album for me really did great. What are the reactions of fans, and  what about their reviews?

Cheers Jakub! We really appreciate your words about our new record. Thanks for your support and the Czech/English review by the way! The feedback by fans and press is very positive. Many others haven chosen words similar to yours. There are even some people that have known us for many years without really enjoying our stuff but just now really got hooked up on the new material. Seems like we must have done something right haha!


Have you played some of the new songs at the concerts? How is it working with your fans? Do you have some potential hit? Personally, I'd guess that the second song "Prophet of Demonic Wrath" is a major hit.

We've already tried to incorporate a few new songs into our setlist before the release of the album and the release shows. Since then, we didn't have many shows to play but by now we've played almost all songs live at least more than once. And after countless rehearsals we're feeling more and more secure in playing the new stuff! Once the people recognize that we're presenting something new, many of them are watching and listening carefully. It's hard and probably still too early to choose a potential hit song. Every song on „Omega Void Tribvnal“ has its own character in our perspective and we enjoy playing each and everyone of them. Next to the one you named, especially „Chaos.Death.Perdition.“ as well as „Codex Anti“ are huge riff monsters and the power they create live is enormous. They're also the fastest songs on the album and we definitely enjoy blasting off the audiences' faces!



The album has an atypical white packaging. Who is the artist and what does it represent? I must admit that this time it took me a while getting used to it but after sometime  I had to have this theme on a T-shirt. It's excellent, original and apocalyptic!

The cover art and layout was done by SB (www.deathworship.com). He has become a friend of the band within the last few years. He's a local musician and a sick maniac with a certain vision of darkness and death. During the whole process of puzzling together the pieces of „Omega Void Tribvnal“ we began to imagine a raw and classic type of artwork. SB was just thinking the same way. After a few consultations and first tries, he came around with the idea to use „The Temptation of St. Anthony“ by Jeacques Callot. We immediately thought that this piece of art fit perfectly to the relentless violent and dark atmosphere of the album. Then he experimented with the colouring. White gave it an original yet old schoolish feeling so we went with that. Although we had a few concerns about this „brave decision“ as well, we knew that we chose correctly just when we saw the final product. Besides, the old stitches and copper prints used within the whole layout convey an unsettling surreal feeling of the darkness lurking in every corner of existence! By the way: As other people requested a white shirt as well we are thinking of actually printing such a design. Meanwhile, we still have a sick „Omega Void Tribvnal“ Shirt and Zipper with special artworks by Thomas Westphal of Necromaniac Artworks and Peter Handzus aka Digital Wortex.

Death metal sometimes forgets about the lyrics. You sing about darkness, death, Satanism. What are the lyrics on the new album and who is the writer? Are you trying to say something through them or convey some kind of message?

Five of the songs' lyrics have been written by our bassist Peter. The other three were done by our old warbrother AK AndyChrist „Deathmonger“ (HATESPAWN / CHARON). He did guest vocals on many of our youngest releases. This time he asked if he could write some lyrics to one or two upcoming songs, too. Eventually, the bastard had to do three haha! No need to explain that he contributed his abysmal voice to „Omega Void Tribvnal“ as well again! As our music is violent and blasphemous, dark and eerie, majestic as well as sick and morbid, the lyrics have to contribute to the atmosphere of the music of course! This time the lyrics to the new album revolve around negative philosophy and anti-religiousness and use a certain kind of imagery. Imagine that once you die your spirit is being confronted with a cosmic revelation. You realize that birth, life and death are nothing but a meaningless occurence. That there is no meaning behind it all. That all gods and all truths are man-made. That man has not found any truth but the ones he created himself. A final crushing and depressing revelation before you descend into the perpetual black.




The new album has a really dark and sharp sound...Nevertheless slightly different from the previous albums. Patrick W. Engel is signed under the sound again. He has also done the previous recordings. Have you considered someone different this time? Did Patrick have some different assignment? Some passages affects my up "doom impression." By the way its really nice to hear the bass. It delivers across the board, even more pressure.

Patrick is the sound magician we have always been looking for. There was no question that we would work with him again. His vision of how Death Metal should sound and how music should be produced in general is according to our views. Therefore he was engineer, mix- and mastering engineer and producer in one person again! The location, however, was a different one. Our old friend of MUSICAL MASSACRE invested a lot of work and cash into transforming their rehearsal room into a studio. Once we saw their rebuild rehearsal room, we knew that we just had to produce the new album there! So Patrick just packed his portable studio equipment and used a few of the given structures at the new studio. Besides, he is always contributing ideas during the whole recording process as well and he is maintaining a professional but relaxed atmosphere. Once he heard the new material a few times he knew that our stuff become much darker and more atmospheric therefore he tried to shape a very violent and bass-heavy sound that builds up like a wall of drone and darkness. We're fuckin amazed by his work every time!

Omega Void Tribvnal" is published by War Anthem Records on CD and the vinyl is released through Animate Records.

Actually WAR ANTHEM RECORDS is releasing CD, Digi-CD as well as LP of „Omega Void Tribvnal“! ANIMATE RECORDS did indeed release the vinyl version of the latest releases like „20 Years Underground“ or „Deathkvlt – Grand Ancient Arts“ and at first we thought things would be just the same this time as well but the deal didn't really work out somehow. In the end, we are extremely satisfied with the vinyl release as it comes as a very noble Gatefold LP with printed innersleeve and a 12-inch 12-page booklet.



Lately, it seems that the vinyl as a medium is becomng increasingly popular. Are you aware of this "trend" as well? Are you selling more CD or vinyls at the concerts. I know about you that you are great lovers of vinyl records. Do you have in your collection some really rare piece from last time?

Yes we are very well aware of this trend. If you want to print a vinyl at the moment, you have to accept waiting times of more than half a year or even worse! Miraculously, we got our LP-versions of „Omega Void Tribvnal“ just in time to sell them at our release shows. We were quite lucky in this case, I guess. I'd say that we are still selling more CDs and Digi-CDs than vinyls but the amount of vinyls is definitely increasing. Be it trend or not, I think it's cool to see that more and more people want to have something real in their hands. People want the joy of vinyl again - its visuals, its haptical feel, the ritualistic character of putting on a vinyl record and even its sound. And they want something that cannot be converted into an mp3 or even pirated as easily as a CD. It has always been very important for us to have all our releases available on vinyl as well and yes we are vinyl freaks, too. By the way: I personally have some fuckin´ cool releases in my collection and for me these are rare pieces! But what are real rarities? If you´ll see this as „trend“ at the moment you have thousands of fuckin´colours per release and this sucks.

Last year you repeatedly appeared  here in the Czech Republic. I remember the great concert in Prague,and  then you've got in Pilsen on Phantoms of Pilsen and then you had a small tour with HYPNOS and DYSANGELIUM. How did you like it and what do you think about the Czech fans? You definitelly must be noticing some striking differences between concerts in Germany and the Czech Republic?

Especially Phantoms of Pilsen was an amazing experience. The crew was very kind and caring and the beer was fucking great of course haha! DYSANGELIUM have become big friends of us during the few weekenders we did with them in the last couple of years! We feel honoured that they repeatedly want us on their shows and its very impressive to see how motivated they are. They carried a whole fucking backline with them all the time and everytime and we were free to use their backline gear where and when we needed to. Thanks a bunch you death metal psychos! HYPNOS are friends of us since the good old days. They have become a Czech legend by now and they truly deserve it as they are very focused, versatile and ambitious musicians! Everyone could bear witness to that especially at Uherske Hradiste in December 2015. I hope they shot some good material there in the way they intended to. We're glad that they're back on stage because we know that they truly live for making music. There aren't as many differences between German and Czech concerts as one might think but there are a few at least. For some strange reason there are always some guys at Czech concerts that aren't even metal fans. It seems like as if they just go to their regular club to have a few beers – They don't care if there is a metal show or not. You usually don't have that in Germany. Then we sense that.



Lately a lot of young bands are trying to play "old school death metal again " Most of them are not very good but we can find a few new bands that understand what it is about. Do you have a favorite band in recent times which you think can "revive the old times"?

I think it's a good thing that many youngsters give a big „fuck off“ to modern and over-produced productions and try to capture the spirit of the old hereos. It's a good thing that many people actually remind the originators of their favourite musical style, that they're doing some research on classic records and celebrate these bands as they deserve it. And I do think that quite a lot of these new bands are really good if not fucking amazing! There is of course a wave of bands that comes along that cannot nearly achieve what their musical forefathers have done. The true diamonds, however, will always shine through since the word about good bands spreads quickly among the scene. In our local Death/ Black Metal Scene you have really good bands like II, ARCHAIC THORNS, ABYSSOUS, VIDARGÄNGR & NOCTURNAL WITCH! I personally like also the current Death Metal scene in Finland with bands like KRYPTS, LIE IN RUINS, CORPSESSED, LANTERN and so on!

In 2013 you celebrated twenty years in the underground. You are a witness today. When you compare your early days and the present day scenario - do you notice any changes? I mean now there is huge access to the fans, labels, promoters etc.. I often hear that "there's nothing like it used to be in the old days ." What do you think?

The whole world has fucking changed from the bottom up... The potential access to fans, labels, promoters and bookers etc. has grown a lot, you're absolutely right there. On the other hand the sheer amount of bands stands against your chances of actually getting your foot in anywhere as a band. Recording a whole album has become an easy task. With the help of modern production tools almost anyone can record his ideas in his bedroom, add some perfectly sampled drum patterns and eventually mix and master everything by himself. Therefore, releasing an album might be very exciting for the person or band doing it, but it's actually nothing super special anymore to anyone. If you want to „make it“ as a band, you're either lucky and have success by pure coincidence or you're working your ass off by financing, promoting and distributing yourself until you get a proper label deal and enough supporters to help you on your way. When we released our first tape and later two Eps and even later our first album back in 1993 and 1994 every release meant a huge leap forward for us. If you release an album today there is the chance that noone will give a shit about it if you don't promote it like hell on all available social media channels and so on...



Phenomenon of our time is the internet. Sometimes I think that some people do not live elsewhere. What relationships does PURGATORY have with downloading music over the Internet? A lot of "fans" just download  music, watch a concert on youtube and the physical medium they consider only as a thing of the past." I wonder how you perceive this "phenomenon" ?

The internet changed the whole world and it connected everyone with everyone. But the ones who use the internet to create a whole new life, a whole new identity and who get most of their well-being and social needs through the net are pitiful creatures in my eyes. Who really gives a shit who you are on the net? Many people seems so over-obsessed with themselves. The whole social process has shifted into a virtual reality, which is actually just a half-real reality. Having a 'CD' on your hard drive is just another symbol of the age we live in. Its quick to use and if you don't need it anymore, its loss is not really a loss of value. Once these peoples iPod drops into their toilet, all their music is lost. What kind of value do these people see in their music? There is no value in mp3s, not at all. We say „Fuck this shit!“ The internet is only an instrument. You can use it wisely to promote your music, to keep your fans informed, to sell your stuff online or quickly answer a concert request and so on. A live video on youtube is also a cool thing and enjoying a youtube session with some friends once in a while to check out live videos or professional videos of other bands is a pleasure as well. But the real deal is buying vinyls and CDs, visiting live shows, meeting your friends and local metal maniacs and having a drink together. Nothing can replace that!

At the concerts in the Czech Republic I often hear that people do not visit gigs, and due to which there is a  low  attendance. What experience do you have in Germany? For us you're a big country with lots of bands and promoters. Often there are   great bands which avoid our small country on their tour. What about gigs in your country? Do you prefer clubs or festivals?

Yeah we realized that as well. We had a few shows in the Czech Republic that weren't attended by many. I can't tell if it was the promoters fault or if there were many concerts in the near or whatever. It's a real pity because we know that the Czech fans can party hard! We had shows within the Czech Republic were people just went fucking crazy, unlike anytime here in Germany. But rest assure, we had and in certain places we still have the same problems here in Germany. Nevertheless, the German scene seems to revive more and more. Although almost every tour is travelling through our county, although we have a ton of metal festivals and although we have a lot of club shows everywhere, too, the attendance seems to be quite high at the majority of shows. Especially here in Saxony the scene is literally flourishing with new bands and promoters. And with them come new fans and clubs supporting and organizing metal shows. We definitely prefer the atmosphere of a club show especially when it's well-organized and if the promoter knows what he's doing. Festival often make up for a cool experience as well but in most cases they're not as personal and familiar as a club show.



What are the plans for PURGATORY in the next upcoming months? Will you support your new album by some longer tour and are you planning to visit us in the Czech Republic?

We didn't tour for many years, that's why we're damn hungry to finally spread some madness aroung Europe or even further away! In most cases our jobs and occupations kept us from actually going abroad for more than just a weekend but we're working on it! The feedback to „Omega Void Tribvnal“ was very impressive so far, therefore we're just now working on a few special gigs abroad. A gig in the near of Sokolov on the 20th of August 2016 has just been made official by the way! Then we wish to release a split-EP with the Finnish bastards of LIE IN RUINS in the run of this year. Next to that we will play a few summer festival shows here in Germany like Party-San Open Air, Chronical Mosher Open Air and Protzen Open Air. We will also hit the Nederlands for the Stonehenje Festival. Check out www.purgatory666.de for further info and upcoming gigs!

Thank you for this interview and I wish you great CD sales and gigs full of crazy fans. I am looking forward to our meeting again!

Thanks in return Jakub and thanks again for your support! Hope to see you again out there in the Czech Republic or some other weird place of Death Metal rituals! A hail to all your readers! Chaos! Death! Perdition!

Recenze/review - PURGATORY – Omega Void Tribvnal (2016)


středa 29. června 2016

Minirecenze/minireview - FLESHCRAWL & SKINNED ALIVE - Tales of Flesh and Skin (2016)


FLESHCRAWL SKINNED ALIVE - Tales of Flesh and Skin
split cassete, CD 2016, Brutal Art Records

Tři řetězy, studené a rezavé, které vás spoutají, dodali němečtí death metaloví válečníci FLESHCRAWL, tři přátelé ve zbraní SKINNED ALIVE. Jedná se přesně o ten sběratelský kousek splitka, který ve vás rozdmýchá vzpomínky na devadesátá léta minulého století. Obě kapely hrají poctivě, reálně, ostře a s patřičnou patinou. Nic pro slabé povahy, nic pro hledače dokonalých, vypiplaných skupin. Tady je ještě svět v pořádku. Na podobné kousky hniloby nemá vlastně ani moc cenu psát nějaké recenze. Tohle je hudba pro srdcaře, pro pamětníky, kteří si rádi svoji sbírku doplní o další krásný artefakt. 

Split vyšel na kazetě a CD, něco jsem zaslechl i o vinylu. Pokud tedy máte rádi starodávný, klasický death metal od jedné legendy a od neméně dobrých "začátečníků", tak rozhodně neváhejte. Ukázka vám budiž vodítkem, cože se to vlastně na albu odehrává. Rozplývám se nad coverem (mám CD verzi), užívám si parádní old school zvuk, protáčím nahrávku stále dokola. Těch šest skladeb pro mě znamená radost, uvolnění a přiznám se, neubráním se ani určité nostalgii. Pokud jste prokletí, podobně jako já, tak neváhejte, stojí to rozhodně za to. 



Split "Tales of Flesh and Skin" mi připomíná exhumaci dvou hrobů současně. Obě německé kapely dodaly skvělou trojici morbidních skladeb ve starodávném stylu. Nahrávku ocení převážně old school death metaloví gurmáni, kteří rádi tráví dlouhé hodiny ve stínu. Setkání FLESHCRAWL & SKINNED ALIVE se rozhodně povedlo a je syrovým masem, hozeným vám přímo do obličeje. Šest ostrých skladeb vás rozseká na malé části. Old school death metal ve své krystalické podobě! Skvělý morbidní zážitek!

Asphyx says:

Split "Tales of Flesh and Skin" reminds me of the exhumation of two graves at the same time. Both German bands gave  great trio of morbid songs in old-time style. The recording will appreciate mostly old school Death Metal foodies who love spending long hours in the shade. Meeting FLESHCRAWL & SKINNED ALIVE has done well and it is raw meat thrown  in your face. Six sharp songs cut you into small pieces. Old school death metal in its crystalline form! Great morbid experience!

úterý 28. června 2016

Report, photos, video – BLACK BREATH, EXORCIZPHOBIA, BLACK ASPIRIN - club 007, Prague - 27. 6. 2016

Black Breath
OSTATNÍ FOTKY ZDE/ OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx


Fenomén švédský death metal mě poprvé dostal někdy v devadesátých letech. Propadl jsem mu zcela a bez výjimek. Kapely jako DISMEMBER, NIHILIST, GRAVE, ENTOMBED a spousta dalších mi dodnes kolují v krvi. Pro někoho dávno překonaný směr, pro mě srdcová hudba, která mi pořád dodává sílu. Líbí se mi určitá neurvalost, až punkový přístup, neučesanost. Bylo na čase si zase pořádně zachřestit kostmi.

Odvoz přislíbil Michal (díky!) a k tomu se mi moc líbil konec celé akce v deset večer. Pro nás z daleka vyloženě samé dobré zprávy. A hlavní hvězdu večera, americké členy „švédského“ podzemí BLACK BREATH jsem naživo ještě neviděl. Tahle kapela sice původně hodně prokládala svoji tvorbu hard core, ale ten začal pomalu s novými alby mizet a naopak se objevovat čím dál tím víc old school death metal. Tím líp pro mě.


Black Breath
Stojím v pondělí tradičně dole u kostela v Plzni na Lochotíně – na sobě tematicky nové tričko INTERMENT (thank you, Johan Jansson!). Najednou volá Michal, že stojí v zácpě v Plzni a tak se chvilku naháníme po městě. Nakonec se konečně setkáme a vyrážíme.

Už jsme spolu nikde dlouho s Michalem nebyli a tak jsou témata hovoru jasná. Probírá se hudba, zákulisí našeho malého českého undergroundu a je nám fajn. Smějeme se a s dobrou náladou překonáme i všechny uzavírky na dálnici. Vjíždíme do Prahy, která nás schramstne jako dva vesničany. Motáme se ulicemi v bouřce, projíždíme díky navigaci uličkou Pod Klikovkou a už jsme na Strahově. Dávám u asi řeckého výčepního dva Bráníky a čekáme, až otevřou klub.


Exorcizphobia
Platím u vstupu a jdeme dovnitř. Dýchne na mě doslova a do písmene absolutní underground.

Jsem rád, že zrovna tenhle večer můžu dát do hlavy pár piv. Už mě to neustálé řízení taky unavuje a na rovinu… dobrý pěnivý mok patří ke koncertu jako pořádná prsa a zadek k ženské. Procházím se klubem, líbí se mi tam. Má to tu svůj genius loci, říkám si v duchu a čtu si převážně punkové nápisy všude kolem. Obestírá mě přesně ta správná nálada na pořádný švédský death metal. Zamrzí snad jen lahvové (s pípou by to byl větší underground), ale radost si tím rozhodně kazit nenechám.

O předkapelách nebylo dlouho nikde slyšet. Nakonec jimi byli EXORCIZPHOBIA a BLACK ASPIRIN.  


Black Breath

BLACK ASPIRIN - to byl takový zahnívající a špinavý mix sludge, doomu, crustu, metalu, punku a já nevím čeho. Přiznám se, že na mě to byl moc velký lomoz a chaos. Podobné hudbě neholduji, připadá mi spíš jak záznam ze zkušebny, než plnohodnotné vystoupení. Lidem se ale hudba (zdá se) líbila. Udělal jsem pár fotek a šel na pivo. Nic pro mě. Jsem asi příliš zmlsaný. 


Black Aspirin
Black Aspirin
Jdu si raději koupit triko BLACK BREATH, prohodím pár slov s krásnou prodavačkou merchandise. Nedá mi to a musím se s ní vyfotit. Je to prostě kočka a ještě ke všemu hrozně milá. Trošku si postesknu, že mi není o dvacet let méně. Pak mi zabzučí SMS od manželky, probudím se ze snu a jdu pro dalšího lahváče, který do mě doslova zasyčí. 

Thrashová EXORCIZPHOBIA z Trutnova je našincům poměrně známou kapelou. Jedná se o další retro skupinu, která do toho mlátí ve stylu osmdesátých let. Sem tam vyleze na povrch hard core. Vcelku mě to bavilo, i když mám poslední dobou pocit, že podobných kapel je deset (až dvanáct) do tuctu. Všechny hrají stejně, stejně vypadají a všechny se snaží oživit staré časy. Trutnovským se vcelku dařilo, o tom žádná, ale pokud byste mi na pódium dodali jakoukoli jinou smečku z nové kavalerie thrashových mladíků, asi bych je nepoznal. Trošku mě přeci jen chyběla originalita (a to mi přijdou EXORCIZPHOBIA na české poměry velmi solidní). Kopalo to ale pěkně, to je bez diskuze!


Exorcizphobia
Na BLACK BREATH jsem se těšil neskutečně. A moje nadšení zklamáno nebylo. Mám tuhle kapelu poslední měsíce ve svém playlistu hodně vepředu a znám obzvláště poslední dvě desky skoro nazpaměť a tak pro mě bylo vystoupení amerických neurvalců parádním zážitkem. Stál jsem kousek od kapely, hltal a zobal jsem jim z ruky každý tón. Ducha devadesátých let se povedlo přenést dokonale. Miluju jejich dlouhé, studené a až bolestivě kruté melodie. Mám rád i špinavě znějící hlas. Tady, v klubu, krátce před prázdninami do mě nasypali BLACK BREATH náklaďák plný starých plesnivých kostí. Chvílemi jsem měl pocit, že se skoro dusím. Sepnul jsem ruce v pěst, rozpustil šedý vlas, zapřel se do země a čerpal jsem energii (a pařil jak za mlada). Bylo to tam! Masakr, studený a prašivý, jako usedlina ve žlábku patologického stolu. Skvělý set! Hail to BLACK BREATH!

VIDEO – omluvte prosím sníženou kvalitu záznamu/ sorry for worse sound



Organizace byla pořádku, končilo se dle plánu, všechno odsýpalo jak mělo. Neměl bych žádných námitek, na Obscure Promotion je spolehnutí.

Zvuk byl velmi solidní. Opět se potvrdilo nepsané pravidlo - čím větší pajzl, tím lepší zvuk. Je to divné, ale je to zkrátka tak.
Black Breath
Návštěvnost bych (velmi hrubě) odhadoval na nějakých sedmdesát až osmdesát metalu chtivých fanoušků. 

Byl jsem vyšťavený, vyplavil jsem si veškerý adrenalin z těla. Zažil jsem právě parádní vystoupení a chvilku mi trvalo, abych se uklidnil. Musel jsem si dát ještě jedno plzeňské (za 40,-kč - to je dost, co?) lahvové. Vylezeme ven na vzduch, loučím se s kamarády, potkávám BLACK BREATH a jak jsem ve skvělé náladě, děkuji jim za parádní vystoupení, Michal mě fotí a mám sto chutí zůstat ještě v klubu a pořádně se vykropit. Jenže to nejde. Volají nás pracovní povinnosti. Nedá se nic dělat, vyrážíme domů.


Exorcizphobia
Probíráme všechno cestou zpět, řítíme se tmou a zařazujeme tenhle večer k jedněm z nejlepších vůbec (letos). Se stejnými pocity jsem šel i spát (druhý den ráno mám hlavu jako střep). Tentokrát poměrně brzy. V kostech stále cítím mráz, zůstal mi tam po "švédsko" - americkém setkání. Old school swedish death metal forever! Krásný večer, připomínající pohřbívání zaživa se studenými melodiemi řezajícími vzduch nad mramorovými náhrobky! Díky za něj.

- author of photos Jakub Asphyx


VIDEO – omluvte prosím sníženou kvalitu záznamu/ sorry for worse sound

Promotion!

info:



info: