sobota 21. října 2017

Recenze/review - SEPTICFLESH - Codex Omega (2017)


SEPTICFLESH - Codex Omega
CD 2017, Season of Mist

for english scroll down please

Temnými ulicemi opuštěného města se prochází postava v kápi. Shrbená kráčí a nasává černou atmosféru špinavých zákoutí. Zahne do malé uličky, kde uprostřed kamenného dvora právě hraje kapela SEPTICFLESH své nové album "Codex Omega". Kolem posedává celý orchestr a dodává celé scenérii ještě na větším chladu. Smrt, ta dáma v kápi, se posadí a vychutnává si mocné melodie. 

Přiznám se, že jsem to nečekal. SEPTICFLESH jsou kapelou, která mě posledními alby příliš neoslovila. U novinky je to jiné. Hudba na mě tentokrát působí velmi přitažlivě, magicky, démonicky. Přesně v této podobě mám řecké bardy rád. Letos se jim totiž podařilo skloubit death metal se symfonickými prvky natolik dobře, že jsem jim doslova propadl.



"Codex Omega" je albem, které je strašidelné, tajemné. Připomíná hororový film, který vás postupně nahlodá, rozloží a nakonec vyvrhne do studeného hrobu. Novinka se musí poslouchat v klidu, nejlépe v noci a tichu. Rozhodně se nejedná o nahrávku, kterou pochopíte po prvním setkání. Všechno si žádá své a SEPTICFLESH letos předvádějí v podstatě dokonalé dílo. Alespoň tedy pro mě. A to považte, v těchto vodách se již dávno nepohybuji. U "Codex Omega" mi sedne v podstatě všechno. Zvuk, vokály, orchestrální prvky, ale hlavně potemnělá atmosféra, která připomíná mlhu nad opuštěným hřbitovem. Podávám si ruku se samotnou Smrtí a oba kýváme spokojeně hlavou. Deska se opravdu povedla! Velmi dobře!




Asphyx says:

There is a person in a hoodie walking around the streets of an abandoned city. It is slouch and is walking to suck the black atmosphere of dirty nooks. It turns into a small alley where the band SEPTICFLESH is playing their new album “Codex Omega” on a stony yard. Around is a whole orchestra sitting and they add even more coldness to the whole scenery. Death, the lady in the hoodie sits down and enjoys the powerful melodies. 


I admit that I did not expect this. SEPTICFLESH are a band which didn´t interested me with their last albums. But this new album is different. Their music is on their new album very magical, demoniac. This is how I like Greek bards. This year they managed to combine death metal with symphonic elements and it is so good, that I totally failed for them. 

“Codex Omega” is an album which is quite spooky and mysterious. It reminds me a horror movie which will gradually erode you, decompose you and eventually it will put you into a cold grave. This new album is supposed to be listen in peace and the best time for listening is when there is quiet and in the night. But this is not an album which will be understand for the first listening. Everything needs time and SEPTICFLESH did a perfect work this year. At least for me. But please consider that I am not often in those waters. However, “Codes Omega” did a great thing for me. The sound, vocals, orchestral elements, but mainly a dark atmosphere that reminds fog above a deserted cemetery. I am holding hands with Death itself and we both move our heads in the rhythm. This album is done well! Very good!


Tracklist:

1. Dante's Inferno 
2. 3rd Testament 
3. Portrait of a Headless Man 
4. Martyr 
5. Enemy of Truth 
6. Dark Art 
7. Our Church Below the Sea 
8. Faceless Queen 
9. The Gospels of Fear 
10. Trinity 
11. Martyr of Truth
12. Dark Testament
13. Portrait of a Headless Man (Orchestral Version)



band:


Seth Siro Anton - Bass & Vocals

Christos Antoniou - Guitars & Orchestral
Sotiris Anunnaki V. - Guitars & Clean Vocals
Kerim “Krimh” Lechner - Drums & Percussion