úterý 24. října 2017

Rozhovor - BENIGHTED - Každé album je příběh jednoho člověka, jeho dětství, vývoj jeho patologie a symptomů.


Rozhovor s francouzskou death metalovou kapelou BENIGHTED.

Odpovídal Julien Truchan.

Přeložila Markéta, děkujeme!

Recenze/review - BENIGHTED - Necrobreed (2017)

Ave BENIGHTED, ave Julien! Hned na úvod musím vyseknout poklonu před vaším posledním albem „Necrobreed“. Už dlouho jsem neslyšel tak natlakovanou a šílenou desku. Mám ji doma, v autě i v práci, v různých formátech a poslouchám ho pokaždé, když potřebuji novou energii. Jak jste s albem spokojeni s odstupem vy a jaké jsou reakce od fanoušků?

Chlape, moc díky za takový kompliment. Jsme na naše nové album pyšní a zatím se těšíme ze skvělých reakcí! Prý je album „Necrobreed“ považováno za jedno z nejbrutálnějších a nejbláznivějších věcí, podle našich fanoušků. Řekl bych, že jsme dali život našemu nejtemnějšímu a mučednickému albu, které by mohlo být považováno za audio k psychotickému hororu.


Podle mě je novinka dokonalým albem vlastně po všech stránkách. Skvělý je zvuk, nápady, cover. Jakým způsobem BENIGHTED skládají a jak konkrétně vznikalo nové album? Přijde mi, že snad u každé desky máte jinou sestavu muzikantů. Kdo má hlavní slovo v kapele a je tím, kdo řekne – tahle je ta skladba dobrá, tak ji necháme?

BENIGHTED potřebuje hodně času a energie, takže je těžké udržet tempo s rytmem a máme tak problémy se zachováním kapely. Zatím se nám ale povedlo, že všechny změny byly dobré, tak si nemohu stěžovat. Já jsem pořád jediný původní člen kapely, ale funguje tady určitá chemie, která se projevuje při psaní každého alba, protože každý z kapely k tomu má co říct a píšeme písně demokraticky. Každý člen kapely ovlivňuje píseň a každý člen je přínosný. Například pro album „Necrobreed“, Manu (náš kytarista) napsal základ riffů a rozhodli jsme se pak všichni dohromady, jaká bude struktura písní, pauzy, uspořádání…dali jsme prostě dohromady nápady od všech a to pak vytvořilo tu nejefektivnější verzi.


Na jaře jsem vás viděl v Praze v klubu Modrá Vopice a musím říct, že zrajete jako dobré víno. Váš výkon byl jedním slovem excelentní. Povedlo se vám přesně přenést ducha vašich alb na pódium. Připadal jsem si jako na návštěvě v opuštěné psychiatrické léčebně, kde ze zdí stéká krev a chodbami zní výkřiky plné utrpení. Totální masakr. Jak jste si koncert užili vy? Navštívili jste i Prahu? Líbilo se vám u nás?

To bylo při naší evropské tour s WORMED, UNFATHOMABLE RUINATION a OMOPHAGIA! Ten koncert si samozřejmě pamatuju! Dav byl skvělý a skvěle nás na pódiu přijali! Bylo to skvělé! A i po koncertě jsme se s Vámi skvěle bavili, už se nemůžu dočkat, až se do Prahy opět podívám! Bohužel jsme v Praze moc dlouho nezůstali, ale byl jsem tím městem ohromen!

Podruhé jste mě letos totálně rozsekali na festivalu Nice to Eat You, kde jste byli jednou z hlavních kapel. Mám sice váš výkon trošku zahalený v alkoholu, ale užil jsem si vás! Dokonce jsme se spolu setkali a prohodili pár slov. Juliene, na pódiu působíš jako ďábel, ale v civilu jsi hrozně milý a příjemný člověk. Musíš se nějak na vstoupení naladit, připravit? Ta „proměna“ je až fascinující.

Aha, no tak to si mě poznal z obou dvou mých stran. Lidi z mého okolí a z práce mě znají jako hodného a starostlivého člověka, jsem klidný a přátelský. BENIGHTED je způsob, jak ze sebe dostávám veškerou zlost, která se ve mně nahromadí a takhle to otáčím v něco pozitivního. Nemám žádnou přípravu před tím, než jdu na jeviště. Ono to prostě samo přeskočí, hned jak vezmu do ruky mikrofon a jsou kolem mě moji bratři.


Přiznám se, že když jste hráli naživo „Hush little baby“ a ty jsi začal imaginárně chovat dítě v náručí, mrazilo mě. Pořád tu melodii nemůžu vyhnat z hlavy. Hrozně mi připomíná nějaký horor a pořád nemůžu přijít na to jaký? Nebo je to vaše vlastní tvorba? A potom, ten ženský hlas, kdo to je? Vidíš, jen o tom píšu a už mám zase husí kůži. Uff.

Já to intro miluju! „Hush Little Baby“ je známá americká ukolébavka, kterou lidé zpívají dětem, které nemohou usnout…Slyšel jsem ji několikrát, ale pamatuju si jí jen remake verze filmu Texaský masakr motorovou pilou. Kamarádka Asphodel nám jí zazpívala. Je ohromně talentovaná a se svým hlasem umí divy. Nahráli jsme celé intro přesně tak, jak jsme si to představovali – hororový film, kde matka něžně volá děti k večeři a když jsou všichni uvnitř a zavřou se dveře, začne se to všechno dít…

Zaujala mě jedna věc, pokaždé vystupuješ bosý. Proč vlastně? Patří to k tvým rituálům? Máš ještě nějaké další?

Dělám to od té doby, co hraju s BENIGHTED. Pomáhá mi to v tom, že jsem živelnější a miluju, když nohama můžu cítit ty vibrace na podiu.


Juliene, jak z desek, tak naživo máš hodně variabilní hlas. Od deathového hlubokého, přes blackové skřehotání, až po grindové kvičení. Cvičíš jej nějak? Máš učitele zpěvu? Musí to být neskutečně náročné i fyzicky. Kolega mi právě šeptá, že se tě mám zeptat, kde se to v tobě bere? Tak tedy, kde?

Na hlase musím hodně pracovat, abych byl schopen uzpívat tento extrémní styl a aby BENIGHTED písně mohly být zajímavé. Nikdy jsem neměl žádného učitele, na všem pracuju sám. Důležité je, být hlasově sladěný se schizofrenickým konceptem textů naší kapely. Nikdy bych na album nedal něco, co nejsem pak na koncertě schopen uzpívat, zvlášť když jde o zpěv bez dýchání. Je jen důležité být fyzicky zdravý, ale já miluju sport. Skoro celý život jsem hrál rugby, takže teď jsem docela v pohodě! Ha ha!


Viděl jsem vás hrát s bubeníkem Romainem Goulonem, kterého v současnosti řadím ke světové špičce. Dívat se na jeho hru bylo něco úžasného. Jak jste se vůbec dali dohromady? Je a bude stálým členem kapely?

Ten byl oficiálním členem kapely, ale bohužel měl neurologické problémy s kotníkem. Objevilo se to při turné a hrozilo, že se toho už nezbaví, pokud bude soustavně hrát tak často. Tak jsme museli přestat a hledáme nového bubeníka. Bylo mi to opravdu hodně líto, protože je to jeden z nejlepších extrémních bubeníků na Zemi…


Koukal jsem, že jste letos hráli i v Moskvě. U nás v Čechách se o vystoupeních v Rusku tradují spousty legend – hodně vodky, šílení fanoušci, obrovská země s trošku jinými pravidly, než býváme zvyklí. Jak koncert probíhal a jak jste se vám v Rusku líbilo? Nedá mi to a musím se zeptat, viděli jste Lenina v Mauzoleu?

V Rusku jsme se skvěle bavili a měli jsme i čas se podívat po památkách, což bylo parádní! Máš ve všem pravdu – vodka, blázniví fanoušci… V Moskvě byli fanoušci totálně utrženi ze řetězu a koncert trval o hodinu déle, než nás pustili z pódia. Fotili se s námi, podepisovali jsme se, bylo to úžasné! A co se týče Lenina, viděli jsme jen sochu, ne mauzoleum. Ale Petrohrad a Moskva jsou nádherná města!

Někde jsem četl, že pracuješ Juliene na psychiatrii. Musí to být hodně těžká a náročná práce. Jak to zvládáš? A promítá se nějak tvoje práce do tvorby BENIGHTED? Kupříkladu některé texty by tomu odpovídaly.

To je pravda. Jsem asistent (sestra) na psychiatrii v nemocnici, ale mám skvělý balanc mezi prací a BENIGHTED. Hudba pomáhá mým pacientům a všechny inspirace pro texty BENIGHTED jsou z mých profesionálních zkušeností z mentální patologie. Každé album je vlastně příběh jednoho člověka, jeho dětství, vývoj jeho patologie a symptomů. Pro „Necrobreed“ byl inspirací můj schizofrenický pacient, který si myslel, že může být těhotný. Měl živé halucinace o tom, jak rodí u sebe doma a den poté tam děti už nebyly. Takže je to příběh o schizofrenickému muži, který si k břichu přišívá mrtvá zvířata, a když ho začne zahřívat infekce z rány, myslí si, že zvířatům dal nový život. Odřízne stehy a zvířata rozmísťuje po svém domě, buduje si tak svojí vlastní mrtvou rodinu. Většinu zvířat najde kolem silnice a všechno to pochází z jeho dětství. Když mu bylo 9 let, na 2 hodiny ho unesli a pak ho vrátili zpět na stejné místo. Jediná pozitivní vzpomínka na to, je mrtvá kočka vedle silnice. On se na tuto vzpomínku zaměřil, aby mohl zapomenout na to, co se mu stalo…


K vaší tvorbě jsem se dostal až ve chvíli, kdy jste začali hrát death metal s míchaný s grindem a blackem. Původně jste ale byli čistě black metalová kapela. Proč vlastně došlo k vašemu přerodu a jak bys popsal vývoj BEHIGHTED v čase?

To bylo před skoro 20 lety, black metal byl v naší hudbě víc patrný, ale dnes…řekl bych, že to trvalo jedno až dvě alba, abychom si našli tu svoji identitu v hudbě. Nikdy jsme nic moc nepromýšleli, prostě jsme jen chtěli hrát extrémní brutální hudbu a všechno šlo pak přirozeně samo.

Miluji vaši zemi, kulturu, památky, i krásné dívky. Poslední roky je ale Francie také doslova studnicí dobré metalové muziky. Jdete na hudbu trošku jiným způsobem, než ostatní. Mám rád SVART CROWN, DEATHSPELL OMEGA, ale i veterány MERCYLESS, nováčky RITUALIZATION, SKELETHAL…těch skvělých kapel je spousta – jak je to možné? Je to vínem?:). Máš pro nás nějaké další tipy? Vidíš třeba nějaké rozdíly mezi koncerty jinde v Evropě a u vás?

Máme štěstí, že je teď ve Francii veliká metalová scéna a uchytily se snad všechny metalové styly! Dnes jsou myslím francouzské kapely osobnější v hudbě. Je tu stále méně kapel, které se snaží tvořit hudbu tím americkým moderním stylem jen proto, „že to teď zrovna frčí“…Určitě bych tu chtěl zmínit své kamarády BLOCKHEADS, INHUMATE, RECUEIL MORBIDE a DELUGE.


Na podzim nám dvakrát zahrajete v Čechách (3. 11. – Litoměřice a 4.11. České Budějovice). Už se moc těším, doufám, že se opět setkáme. Co dalšího chystají BENIGHTED v nejbližších měsících? Pracujete už na novém materiálu? Budu potřebovat brzy novou dávku!:)

Momentálně uvažujeme o novém materiálu k oslavě našeho 20. výročí v roce 2018. Máme naplánováno hodně koncertů pro propagaci „Necrobreed“, jako turné po Asii v listopadu, spoustu festivalů v roce 2018. Zrovna máme potvrzeno, že budeme na 70 000Tons Metal Cruise a to bude skvělé. Máme také v plánu tour po Americe v červnu. A také evropské turné v říjnu. A přesně za 2 týdny budeme nahrávat náš bláznivý video klip a ten by měl být venku na začátku roku.


Děkuji moc za rozhovor, za vaši skvělou muziku a přeji BENIGHTED, aby jste měli samé vyprodané koncerty a šílené fanoušky, kteří vám utrhají ruce s merchandise. Přeji vám také hodně úspěchů a pohody i v osobních životech.

Moc děkujeme! Doufáme, že se uvidíme v listopadu na koncertě v Čechách! Moc děkujeme českým fanouškům za jejich podporu, jste skvělí!