úterý 7. listopadu 2017

Recenze/review - OPHIS - The Dismal Circle (2017)


OPHIS - The Dismal Circle
CD 2017, F.D.A. Records

for english please scroll down

Duše zemřelých povstaly, aby opět ukázaly svoji sílu. Mrtvolný výraz, pomalý krok. Opadávající maso z tváří, nálada pochmurná, neklidná, zádumčivá. Doomová a smrtící. Letošní album "The Dismal Circle" německých OPHIS mě zasáhlo přesně do mého srdce. Poslouchám jej při dlouhých procházkách nočními ulicemi, při návštěvě hřbitova, kde si čtu jména na náhrobcích. Sem, mezi staré opuštěné hroby tahle muzika patří, jakoby zde byla nahrána, umíchána a stvořena.

Obdivuji mocný hlas plný emocí, skvělý záhrobní zvuk i dunivost bicích. Líbí se mi obal, který připomíná vstupní bránu do samotného pekla, mám rád celkovou atmosféru táhlých shnilých melodií. OPHIS se stali na dlouhou dobu mými společníky na nekonečných cestách po onom světě. 



"The Dismal Circle" čerpá z hluboké studny zapomnění, z dávných knih, které kdysi sepsali třeba takoví MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, ASPHYX, MOURNING BELOVETH, ATARAXIA, ANHEDONIST, THORR´S HAMMER. Berte to ale jen jako připodobnění, jinak jsou OPHIS originálním tělesem, které dokáže přesně vystihnout smutek, smrt a pomíjivost života. Album mě doslova rozervalo, omotalo si mě kolem prstu, vytřelo se mnou podlahu v nedaleké márnici. Usedněte na hřbitovní zeď a počkejte, až se setmí. Pusťte si "The Dismal Circle" a nemrtví za vámi sami přijdou. Podzim je sychravý, studený a zalézá nám do kostí, stejně jako tato nahrávka. Už zase nesou mojí rakev na ramenou, opět mi házejí hlínu na dřevěné víko. Vítejte na druhé straně, pozdravte všechny zemřelé! Vynikající death doomová deska, která u mě osobně aspiruje na nejlepší album roku! Potkal jsem samotnou Smrt.



Asphyx says: 

The souls of the dead rose up to show their strength again. Dead faces, slow pace. Fatty face, mood is gloomy, restless, spasmodic. Doom and deadly. This year's album "The Dismal Circle" of German OPHIS struck me right into my heart. I listen to it on long walks through the nocturnal streets, visiting a cemetery where I read names on tombstones. Here, among the old abandoned graves, this music belongs, as if it was recorded, mixed and created here.


I admire a powerful voice full of emotions, great sound and the sound of drums. I like the cover that reminds the entrance gate to the very hell, I like the whole atmosphere of long nasty melodies. OPHIS has long become my companions on endless journeys in the world.

"The Dismal Circle" draws from the deep wells of oblivion, from ancient books that once wrote MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, ASPHYX, MOURNING BELOVETH, ATARAXIA, ANHEDONIST, THORR'S HAMMER. But take it as a simulation, otherwise OPHIS is an original body that can accurately capture the sadness, death and transience of life. The album literally torn me, wrapped around the fingers, me mopping the floor at the nearby morgue. Sit on the graveyard wall and wait until it gets dark. Listen to "The Dismal Circle" and undead will come alone. The autumn is cool, cold, and blooms us like this recording. They're carrying my coffin again on their shoulders, they're throwing clay on the wooden lid again. Welcome to the other side, greet all the dead! Outstanding death doom album, which personally aspires to the best album of the year! I met Death itself.


Track listing:
01. Carne Noir
02. Engulfed In White Noise
03. Dysmelian
04. The Vermin Age
05. Ephemeral
06. Shrine Of Humiliation

band:
Phil - guitar, vocals
Simon - guitar
Olly - bass
Steffen - drums