čtvrtek 11. ledna 2018

Recenze/review - THE FACELESS - In Becoming A Ghost (2017)


THE FACELESS - In Becoming A Ghost
CD 2017, Sumerian Records

for english please scroll down


Má zvědavost nezná občas mezí. Bývám rád a často ve starých katakombách a nové metody zabíjení mě děsí. Někdy je ale dobré nahlédnout pod pokličku progrese a nechat se překvapit něčím "novým". O THE FACELESS všichni okolo pořád mluví v superlativech. Bylo na čase, abych se jim podíval na jejich zkažený zub.

Prvních pár poslechů mě, přiznávám, docela dost vyděsilo. Takhle chaoticky se dnes opravdu hraje? Vždyť jsou to jen poskládané střípky dříve stokrát slyšeného. Bez nálady, bez atmosféry? Ale kdeže, novinka chce opět spoustu času ke vstřebání. Musíte opravdu chtít ji pochopit. Pokud tak učiníte, začne se vám pomalu usazovat ve vaší hlavě.



Předchozí desky mě absolutně nebavily, i když vím, že se nad nimi spousta lidí rozplývalo. Mě vyloženě iritovaly. Letos je to jiné. THE FACELESS ubrali na tlaku, sem tam vše "tahají" do black metalových vokálů. Jsou ale hlavně přemýšliví, temní, ostří, někdy až "nepříjemní". Každopádně, jako celek mě baví. Samozřejmě, nebudou pro mě asi nikdy srdcovou kapelou, na to mají až příliš čistý a "umělý" zvuk, ale oceňuji určitou originalitu a sílu, kterou mi jejich hudba dodává. Pro mě se jedná přesně o ten kus muziky, o které se nemá psát, ale měla by se poslouchat. Slova jsou zde zbytečná, důležitá je beznaděj a smutek, které ze skladeb cítím. Ano, slyším zde splín, depresi a někde vzadu "preludující" hudebníky, kteří opravdu rozumí tomu, co dělají. A podobnost s jinými? Napadá mě OBSCURA, FALLUJAH, GOROD, CYNIC, NECROPHAGIST, ale i temní rockoví velikáni. "In Becoming A Ghost" mi připadá jako zlý sen, o kterém nemáte tušení, kdy se z něj probudíte. Zvláštní album, které stojí rozhodně za pozornost.



Asphyx says:


Sometimes, my curiosity has no boundaries. I like to be in old catacombs and new killing methods scare me. But from time to time it is not a bad idea to look under the lid of progression and let yourself surprise by something “new”. Everybody always talks about THE FACELESS in superlatives. So there was high time for me to give it a try.


The first few times of listening was very scary for me, I have to admit that. Do people really play this chaotically? Those are just pieces of something we have already heard before and they are put together. No mood, no atmosphere. However, this album needs some time to absorb. You really have to want to understand it. When you do, it will slowly go right into your brain. 

Their previous albums were not good for me and I did not enjoy them, although I know that many people loved them. I was literally irritated by them. This year is different. THE FACELESS gave us less pressure, they sometimes “pull” everything to black metal vocals. But they think about it, they are dark, sharp and sometimes even “unpleasant”. Overall I like it. Of course, this band will never be my favourite one because they have too clear and “artificial” sound. But I appreciate the originality and the strength this music gives me. For me, this is exactly the music you cannot write about, you just have to listen to it. There is no point in writing any words, the important thing is the hopelessness and sadness I can feel from the songs. Yes, I can hear the depression and somewhere in the back are “prelude” musicians who really know what they are doing. And similarities to another bands? I think about OBSCURA, FALLUJAH, GOROD, CYNIC, NECROPHAGIST but also dark rock bands. “In Becoming A Ghost” feels like a nightmare which you do not remember when you wake up. Interesting album which should be listened to. 

tracklist:
1. In Becoming a Ghost 
2. Digging the Grave 
3. Black Star 
4. Cup of Mephistopheles 
5. The Spiraling Void 
6. Shake the Disease (Depeche Mode cover) 
7. I Am 
8. Ghost Reprise 
9. (Instru)mental Illness 
10. The Terminal Breath

band:
Michael Keene - kytara, basa, zpěv, klávesy, programing
Justin McKinney - kytara
Ken Sorceron - zpěv
Chason Westmoreland - bicí