DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 25. května 2016

Recenze/review - FLOTSAM AND JETSAM - Flotsam and Jetsam (2016)


FLOTSAM AND JETSAM - Flotsam and Jetsam
CD 2016, AFM Records

K prvním albům této legendy mám tak šíleně osobní vztah, že napsat o nich něco špatného je pro mě velmi těžké. Letos to zaplať Satan není nutné. Mám obrovskou radost, že se kapela vymanila z ne příliš silných předchozích několika desek a vrátila se v plné síle. Nevím, jestli za to může nový bubeník za bicí soupravou nebo doslova vyzrále dokonalý hlas mistra Erica, ale letos musím jen chválit a chválit. Byl jsem skeptický, přiznávám, ale byl jsem ihned smeten a v skrytu duše se musel kapela omluvit. Tak trošku jsem je už odepsal, to nepopírám. Ihned mi vyskákaly vzpomínky, kdy jsem si jejich prvotinu a další dvě alba přehrával pořád dokola, když jsem se učil na maturitu. FLOTSAM AND JETSAM jsou a navěky budou pro mě obrovská srdcovka a jak známo srdci neporučíš! Letos ale plesá doslova radostí.



Mistři melodického thrash metalu dokázali nemožné. Opět po letech spojili v jedno obrovské množství energii, skvělé riffy a v podstatě božský hlas. Tenhle malý chlápek (Eric), který se uvolil na plzeňském Metalfestu se mnou prohodit pár slov působil hrozně skromným dojmem. Pak vylezl na pódium a změnil se v čerta plivajícího síru na všechny strany. Úžasný zážitek. Nechápal jsem nezúčastněné pohledy fanoušků a pařil s kolegou skoro sám. Asi to není hudba pro všechny nebo to FLOTSAM AND JETSAM netlačí horem dolem, nevím, ale pánové mi přijdou neskutečně nedocenění. Novinku asi vstřebá taky jen pár věrných, pár maniaků, kteří chtějí u muziky také přemýšlet. Mám chuť vylézt na vysokou skálu, rozevřít náruč mrakům a pak skočit do větru s letošním albem na uších. Pak by můj prožitek došel svého úplného naplnění. Kytary i hlas - a mocná síla. Cítíte to také? 



Je zde vše potřebné k tomu, abych byl na vrcholu svého thrashového blaha. Perfektní nápady, chlad, mocně zastřený hlas i vznešená atmosféra. A ten zvuk! Ne, nebudu novinku porovnávat ze zásadními alby z přelomu osmdesátých a devadesátých let. FLOTSAM AND JETSAM jsou tu právě teď a osobně mi přijdou jako polití živou vodou. Po nějaké době sice některé songy lehce vyblednou, ale jiné zase získají na větší intenzitě. Album mi přijde jako nějaký živý, neustále se měnící organismus. Pro moji maličkost niterná záležitost, s kterou si nejraději zalézám do stínu svého pokoje, odpočívám s ní a mazlím se s ní, jako z krásnou ženou. Ne, nebál bych se desku označit za neskutečně rockově a thrashově sexy. Má v sobě takové to příjemné a zároveň ostré pnutí. Kousky na jemno nasekaného chilli smíchaného s ledem. Vynikající album a pro mě skvělý zážitek!

Sumarizace:

Novinka FLOTSAM AND JETSAM je pro mě úžasným thrash metalovým návratem. Američané letos nahráli album, které mi doslova vaří krev v žilách. Je ostré, melodické, vznešené a plné skvělých melodií. Erik a jeho vokály jsou mocné a riffy mě dokáží pokaždé rozsekat. Volejte Hallellujah, FLOTSAM AND JETSAM jsou zpět v plné síle. Po několika slabších albech se jedná o návrat ve velkém stylu! Takto nějak si představuji jízdu na horské dráze - cítíte ten adrenalin? Novinka má v sobě sílu, energii a jiskru. Vynikající záležitost! Tuhle desku budete poslouchat srdcem!

Asphyx says:

The news of FLOTSAM AND JETSAM  is for me a wonderful metal thrash comeback. Americans recorded this year an album that  literally boils the blood in your veins. It is sharp, melodic, sublime and full of great melodies. Erik and his vocals are powerful and the riffs can always chop me. Call Hallellujah, FLOTSAM AND JETSAM are back in full power. After several weaker albums this is comeback in a big style! I imagine white-knuckle ride in this way - do you feel the adrenaline? The news contains strength, energy and sparkle. Excellent stuff! You'll listen this album by heart!

Tracklist:
01. Seventh Seal 05:50
02. Life Is a Mess 04:20
03. Taser 04:11
04. Iron Maiden 03:40
05. Verge of Tragedy 05:19
06. Creeper 05:33
07. L.O.T.D. 04:47
08. The Incantation 01:38
09. Monkey Wrench 04:15
10. Time to Go 04:19
11. Smoking Gun 04:55
12. Forbidden Territories 06:44

Line Up:
Michael Gilbert - Guitars
Eric A.K. - Vocals (The Human Condition, ex-Dogz, ex-Dredlox)
Michael Spencer - Bass (ex-Sentinel Beast)
Jason Bittner - Drums (Burning Human, Hellspeak, Shadows Fall, ex-China White, ex-Ever Dark, ex-Toxik, ex-Anthrax (live), ex-Crisis, ex-Stigmata, ex-Lynch's Mr. Scary (live))
Steve Conley - Guitars (F5)

Minirecenze/minireview - NECRONOMICON - Advent of the Human God (2016)


NECRONOMICON - Advent of the Human God
CD 2016, Season of Mist

Když jsem se dostal k novince amerických death metalistů NECROMONICON poprvé, sevřel se mi žaludek. Poslech mi totiž připomněl každodenní návštěvy kantýny u nás v práci. Za sklem ukázkové lednice leží sedm jídel, krásně naaranžovaných, s cizokrajnými názvy a složitými kombinacemi. Pak ochutnáte a máte sto chutí si doplnit jídelníček živočišným uhlím. S touhle desku je to hodně podobné. Bombastické klávesy, mocné nástupy, zdání krutosti. Nakonec z toho ale vyleze jen obyčejný death metal, doplněný o plochy varhan. Tahle hudba je plná glutamátů, klišé, povrchnosti. Někomu to možná vyhovovat bude, já mezi ně ale patřit nebudu. 

NECROMONICON mi přijdou jako takový nemastný neslaný klon BEHEMOTH, někdy snad i MORBID ANGEL, NILE, HATE. Nedokážu nějak ani rozeznat, cože to zrovna hraje za skladbu. K tomu ta image odrostlých blackerů. Nevím, na komerční festival možná, ale mezi nás do pekla bych je tedy nepustil. Nedělá to se mnou vůbec nic. Nebolí to, neřeže to, nemá to pro mě potřebný drive a sílu. Mě podobná hudba přijde plná různých póz, hraní si na podzemí. Jenže když ji ohledáte na kost a vynecháte všechen ten balast, příliš dobrého toho nezůstane. Je to jako dnešní mnohá moderní jídla. Spousta koření, na kousky nasekané cokoliv a základní chuť se vytratila někam do ztracena. Ne, tady toho pro mě moc není. Nechte si chutnat, já si raději doma upeču kus flákoty.

Z výše uvedeného je doufám všem jasné, že podobné desky mi nedělají vůbec dobře. Působí na mě jako projímadlo a bohužel je nedokážu ocenit. Spousta z vás si asi pochutná. Budiž vám přáno. Já se poohlédnu někde jinde. Průměrné death/blackové album s nepříjemným symfonickým zápachem. 



Asphyx says:


Where is the power? Where is the hell? I can't hear it! I don't know, who are similar albums for. For orthodox black - deathers it will be useless gloss only, for underground freaks funny joke, so there are remaining lovesick girls or maybe "tough guys" who stagnated somewhere in the goth-black prehistory. A few good tunes, nothing else. Poverty. I don't believe them that evil. Sorry, maybe next time, if I'll fancy.


úterý 24. května 2016

Recenze/review - OBSCENITY - Retaliation (2016)


OBSCENITY - Retaliation
CD 2016, Kolony Records

Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadné krveprolití, ať už na lidech, či jiných živých organismech. V méně používané konotaci značí situaci, která měla za následek velké ztráty na životech.

Masakr se nejčastěji používá ve spojení s hromadným zabíjením civilistů, či odzbrojených vojáků během válek, kteří nemají možnost se proti takovému jednání bránit, což se ve většině případů následně považuje za válečný zločin.

Od genocidy, pogromu nebo etnických čistek se masakr liší v tom, že na rozdíl od nich se oběťmi masakru nestávají pouze příslušníci určité cílené rasy nebo etnika; na rozdíl od exterminace se masakr liší v tom, že není tolik systematický, programový a důsledný, ale spíše nahodilý a vycházející z aktuálního průběhu konfliktu.

Kolikrát ještě uvidím v televizi zohavená těla? Kolikrát na mě z internetu vyskočí smějící se bojovník s uříznutou hlavou ve své ruce? Kolikrát ještě potkám v novinách dítě s kalašnikovem v ruce? Je asi zbytečné se ptát. Dál se bude vznášet nad bojišti pach krve a nenávisti, dál budou matky plakat pro své syny. Někdy jsme hnusní, oškliví a zlí. Jsem rád, že ještě existují kapely, které nám tohle všechno připomínají. Zaobaleni do temnoty člověčího hnusu, s ostrými skladbami v rukách nám přinášejí legendární Němci OBSCENITY další mokvavě zahnívající desku plnou toho nejklasičtějšího death metalu. Pokud máte rádi tradice, valivé songy a náladu opuštěných hřbitovů se stovkami bezejmenných hrobů, buďte vítáni! Peklo je v podání téhle smečky tolik přitažlivé. Kapela umně balancuje mezi tmou, záhrobím a elektrizujícími motivy kytar, které tentokrát připomínají pily na porcování zvířat na jatkách. Smrt je velmi blízko a je cítit z každého songu.




Popisovat hudbu OBSCENITY je svým způsobem těžké. Nebál bych se lehkého přirovnání k CANNIBAL CORPSE, FLESHCRAWL, MASSACRE, VOMITORY, OBITUARY, SINISTER, KRABATHOR. Kapela má ale jasně definovatelný výraz, tak berte ta přirovnání jen jako vodítko, návnadu. Těch vlivů je spousta a nejsou zase tolik rozhodující, důležitější je fakt, že novinka řádně kope, sype, řeže, hněte mě k obrazu svému. 

Ocitám se při jejím poslechu na těch nejvybranějších současných jatkách, jsem pozorovatelem na těch nejhnusnějších bojištích. Hudba je zde mocná, s mohutnými nástupy a jasně danými motivy. Žádné preludování, ale spíš sázka na jasnou stavbu a gradování skladeb. Každý song má prostě svoji melodii a celkově pak na mě album působí neskutečně sevřeným dojmem. Vcucne mě pokaždé do sebe, semele a vyhodí ven pochroumaného a "vyšťaveného". Vzájemná přitažlivost zase zafungovala a já se stávám spolu s hudbou samozřejmou morbidní součástí. Je to hudební masakr přesně podlé mého gusta. Starý pes Hendrik u kytary a navrátivší se bubeník Sascha dodávají desce na zemitosti a ostatní pánové zase lehký modernější závan hnisu. Celek je pak ostrým hřebem, pronikajícím vám při ukřižování rovnou skrz dlaně. Takhle nějak by to mělo vypadat.


sumarizace:

Před letošní novinkou německých OBSCENITY se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Šílené nápady je možné potkat na každém kroku. Pánové si zároveň ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a OBSCENITY se povedlo vyhnout zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. „Retaliation“ je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Reálný death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr!


Asphyx says:

I bow down to this new album by German OBSCENITY. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Mad ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. „Retaliation“ is one of my most played albums at all for a very long time. Real death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre!


Tracklist:
1. Claustrophobic Hell
2. Embracing The Plague
3. Whore Of Secret
4. Abandon All Hope
5. Ghastly Presence Haunting
6. The Day Of Wrath
7. Deracination
8. Innate Depravity
9. Soul Eater
10. Ominous Determination

band members:

Tobias Müller – vocals
Hendrik Bruns – guitars
Christoph Weerts – guitars
Jörg Pirch – bass
Sascha Knust – drums

Minirecenze/minireview - INERT - Obliteration of the Self (2016)


INERT - Obliteration of the Self
EP 2016, vlastní vydání

Tři skladby ostré jako hřeby do rakví. Tak by se dala charakterizovat hudba mezinárodní dvojice INERT asi nejvíce. Pánové se shlédli v tvorbě death metalových kapel, které zažívaly největší slávu v osmdesátých a devadesátých letech. Sami se hlásí hrdě k odkazu DISMEMBER, GRAVE, EDGE OF SANITY, MORBID ANGEL. A sype jim to pěkně, to vám povím! Nutno se samozřejmě oprostit od přístupu, že "všechno už tady bylo", ale jinak musím říct, že i když se jedná o prvotinu, songy v sobě obsahují velký kus špíny, zla a temnoty. Naše město opět napadli nemrtví. Z tlampačů zní jako nějaká apokalyptická symfonie hudba INERT a já se těším na spalující oheň. Tradice, maniakální přístup, šílenství v očích, to je nové EP "Obliteration of the Self".

Možná bych měl pár připomínek ke zvuku, k provedení, ale troufám si tvrdit, že pokud kapela vytrvá ve své hrobnické práci, můžeme se v budoucnu těšit na pořádnou porci hnisu, plesniviny a poctu samotnému záhrobí. Záleží jen na nich a na solidním labelu. Snad jim pár těchto mých skromných řádků pomůže a ocitnou se v samotném pekle. Podobných smeček je dnes spousta, ale já zde cítím něco málo navíc, určité kousky pečlivě vybraných riffů, feelingu a síly. O tom, zda jsem měl pravdu, rozhodne jen čas. INERT jsou pro mě malým soukromým objevem, zahnívajícím masem, který jsem při svých toulkách podsvětím potkal. Za sebe vám tedy můžu novinku "Obliteration of the Self" více než doporučit!

sumarizace:

INERT na svém prvním albu míchají dohromady temnotu, špínu, chlad a švédský death metal. A dělají ho opravdu dobře! Oceňuji perfektní provedení, skvělé nápady i masakrující riffy. Hroby se zase otvírají, zombie vylézají na povrch. Jdou po nás, stejně jako skladby z "Obliteration of the Self". Vykopejte si vlastní hrob, zatančete si poslední tanec a užívejte si naplno old school death metalové melodie. Takhle nějak si představuji poctivé, reálné smrtící album! Na novince potkáváme samotnou Smrt. Zrodila se bestie, která vám jde po krku. Absolutní záhrobní inferno! Album, které je studené jako ruka mrtvoly! 



Asphyx says:

INERT mix together the darkness, filth, cold and Swedish death metal on their first album. And they do it really well! I appreciate the perfect interpretation, great ideas and murderous riffs. The tombs are opened again, the zombies come to the surface. They're after us as well as songs from "Obliteration of the Self". Dig your own grave, dance the last dance and enjoy full these old school death metal tunes. This is how I imagine a honest, real deadly album! On the new album we meet Death itself. There was born a beast that is after your throat. Absolute sepulchral inferno! The album, which is as cold as the corpse's hand! 

Few questions – interview with INERT


Few questions – interview with INERT

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc. ?

Ave!, we’re Inert, a two-man army split between Stockholm and Barcelona. The band was founded in 2015 and we play death metal.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

As an unsigned band we don’t have many resources so we tried to achieve the best quality possible with the means we had. We only recorded drums in a studio, all the rest was recorded at home: guitars, bass, and vocals. For the vocals we did authentic “guerilla recording”, building a vocal booth with cushions, and a pop filter with wire and stockings hahaha Afterwards, we edited everything by ourselves and then sent it to Grzegorz Kulawiak (Sinmix) for reamping guitars, mixing, and mastering.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We have a digital release and also a physical release consisting only in 50 CD copies. We would love to have some vinyl copies as well because we’re music nerds, but our budget doesn’t allow it. Hopefully if there’s enough interest in our music we’ll release somehow in the future a bunch of vinyl copies.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ?

The lyrics are written by both of us. Usually Gustavo (singer/drummer) comes with a first draft and then we work together on that draft until we are happy with the result. Our songs deal with the decadence of modern society, religion, and death.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Initially, we had a very rudimentary version of the logo. However, we found a graphical designer who wanted to do some band logos for fun, so we contacted him and he drew a much better version of it. Afterwards, we took that design, which was still unfinished, and modified it to our taste.

The cover of the EP was done by Dedy Badic. He is a very skilful artist who has worked for other death metal bands such as Entrails or Revel in Flesh. Regarding the rest of the artwork for the CD, we’ve done everything by ourselves.

About the website and social media, we take care of everything by ourselves too. We consider that social media is extremely important nowadays. Without social media you’re invisible.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

The album has been completely auto-produced and auto-edited, no labels involved.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

We listen to a broad range of metal and rock. We think it’s good to have an open mind with regard to music. However, in Inert we could say that we mainly drink from classical 80s and 90s death metal bands such as Dismember, Grave, Morbid Angel, Edge of Sanity, and many more.

Our inspiration comes from our every day life. It can be something that happens to us, one song we listen, a book we read, etc. For example, the title of the EP and the song “Obliteration of the Self” was inspired by the book “1984”.

cover
Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes, we have sent the record to some labels specialized in extreme music. We haven’t got any response so far.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

We have not played a single gig so far. We don’t have any preference though, we like all kind of gigs! We love to play! However, in our case, as the members of the band live in different countries we cannot just go out one night and play a single gig in a club. The cost for that would be too high for us. If we ever play live with Inert, it will be something like a tour or some festivals.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

No plans, just write, record and play some nasty death metal!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

People can contact us at www.facebook.com/inertband or at inertband@gmail.com

Thanx for the interview

Thank you!

Photos - SÓLSTAFIR - Palác Akropolis - Prague - 22. 5. 2016


PHOTOS
author of photos – Michal Radoš
-       for original size click on photos
      - pro zvětšení klikněte na fotky

 SÓLSTAFIR 


































































TWITTER