sobota 21. října 2017

Recenze/review - SEPTICFLESH - Codex Omega (2017)


SEPTICFLESH - Codex Omega
CD 2017, Season of Mist

for english scroll down please

Temnými ulicemi opuštěného města se prochází postava v kápi. Shrbená kráčí a nasává černou atmosféru špinavých zákoutí. Zahne do malé uličky, kde uprostřed kamenného dvora právě hraje kapela SEPTICFLESH své nové album "Codex Omega". Kolem posedává celý orchestr a dodává celé scenérii ještě na větším chladu. Smrt, ta dáma v kápi, se posadí a vychutnává si mocné melodie. 

Přiznám se, že jsem to nečekal. SEPTICFLESH jsou kapelou, která mě posledními alby příliš neoslovila. U novinky je to jiné. Hudba na mě tentokrát působí velmi přitažlivě, magicky, démonicky. Přesně v této podobě mám řecké bardy rád. Letos se jim totiž podařilo skloubit death metal se symfonickými prvky natolik dobře, že jsem jim doslova propadl.



"Codex Omega" je albem, které je strašidelné, tajemné. Připomíná hororový film, který vás postupně nahlodá, rozloží a nakonec vyvrhne do studeného hrobu. Novinka se musí poslouchat v klidu, nejlépe v noci a tichu. Rozhodně se nejedná o nahrávku, kterou pochopíte po prvním setkání. Všechno si žádá své a SEPTICFLESH letos předvádějí v podstatě dokonalé dílo. Alespoň tedy pro mě. A to považte, v těchto vodách se již dávno nepohybuji. U "Codex Omega" mi sedne v podstatě všechno. Zvuk, vokály, orchestrální prvky, ale hlavně potemnělá atmosféra, která připomíná mlhu nad opuštěným hřbitovem. Podávám si ruku se samotnou Smrtí a oba kýváme spokojeně hlavou. Deska se opravdu povedla! Velmi dobře!




Asphyx says:

There is a person in a hoodie walking around the streets of an abandoned city. It is slouch and is walking to suck the black atmosphere of dirty nooks. It turns into a small alley where the band SEPTICFLESH is playing their new album “Codex Omega” on a stony yard. Around is a whole orchestra sitting and they add even more coldness to the whole scenery. Death, the lady in the hoodie sits down and enjoys the powerful melodies. 


I admit that I did not expect this. SEPTICFLESH are a band which didn´t interested me with their last albums. But this new album is different. Their music is on their new album very magical, demoniac. This is how I like Greek bards. This year they managed to combine death metal with symphonic elements and it is so good, that I totally failed for them. 

“Codex Omega” is an album which is quite spooky and mysterious. It reminds me a horror movie which will gradually erode you, decompose you and eventually it will put you into a cold grave. This new album is supposed to be listen in peace and the best time for listening is when there is quiet and in the night. But this is not an album which will be understand for the first listening. Everything needs time and SEPTICFLESH did a perfect work this year. At least for me. But please consider that I am not often in those waters. However, “Codes Omega” did a great thing for me. The sound, vocals, orchestral elements, but mainly a dark atmosphere that reminds fog above a deserted cemetery. I am holding hands with Death itself and we both move our heads in the rhythm. This album is done well! Very good!


Tracklist:

1. Dante's Inferno 
2. 3rd Testament 
3. Portrait of a Headless Man 
4. Martyr 
5. Enemy of Truth 
6. Dark Art 
7. Our Church Below the Sea 
8. Faceless Queen 
9. The Gospels of Fear 
10. Trinity 
11. Martyr of Truth
12. Dark Testament
13. Portrait of a Headless Man (Orchestral Version)



band:


Seth Siro Anton - Bass & Vocals

Christos Antoniou - Guitars & Orchestral
Sotiris Anunnaki V. - Guitars & Clean Vocals
Kerim “Krimh” Lechner - Drums & Percussion



pátek 20. října 2017

Recenze/review - ROBERT PLANT - Carry Fire (2017)


ROBERT PLANT - Carry Fire
CD 2017, Nonesuch Records

for english please scroll down
- translated by Duzl, thank you!

"Krása je souhrn částí, které spolupracují tak, že není třeba nic přidávat, odebírat, nebo měnit." Tak viděl krásu italský malíř Carlotti. Nezbývá než souhlasit. Na jeho citát jsem si vzpomněl, když jsem se poprvé setkal s novou deskou pro mě jednoho z nejlepších zpěváků, kteří kdy chodili po matičce zemi - ROBERTA PLANTA. Jeho letošní počin "Carry Fire" je volným pokračováním předešlého alba "Lullaby and... The Ceaseless Roar" z roku 2014. Opět si vzal na pomoc svoji vynikající kapelu THE SENSATIONAL SPACE SHIFTERS a znovu perfektně spojili blízkovýchodní rytmy a motivy s americkým folkem. Sedím v úžasu a připadám si, jako bych čerpal energii ze všech koutů světa.



S poslechem nespěchejte, nechte se unášet, kývejte se do rytmu, vnímejte hudbu všemi póry celého těla. Máte rádi dlouhé sprchování ve slunečních paprscích? Potom si oblíbíte i tuto desku. Připomíná mi nahotu, omývanou teplými vlnami absolutně příjemných vibrací. Mýma ušima doslova protéká jemná esence roztodivné duhy. Cítíte také jednotlivé barvy? Zkusili jste někdy vyjádřit muzikou stoupající cigaretový dým? Nekouřím, ale u všech skladeb mám sto chutí nacpat dýmku něčím dobrým, usadit se a sledovat chůzi dívek v ulicích, růst dětí, svraštělé tváře starců, kteří již dávno vědí vše. Stejně jako ROBERT PLANT. On už nemusí nic nikomu dokazovat. Stačí že je, že existuje a zpívá. Z celého srdce. Já mu alespoň všechno absolutně věřím. Hudba je zde jednou dramatická, rozechvělá, jindy pohladí, je plná pestrých melodií, nálad i vzrušení.

Zastavte své kroky, rozpusťte vlasy do deště, vnímejte všechnu krásu kolem vás. Kráčím rozvážně po staré dlažbě, navštěvuji jako bájný nomád různá města světa. Křičím spolu se zpěvákem slova na dunách z písku, ukrývám se ve stínu košatých stromů. "Carry Fire" je jako věčnost, rozechvělý plamen svíčky, koloběh života, smrti i zrození. Má slova nestačí, jsem možná až příliš pokorný, ale já se vždy budu klanět kráse. Je totiž v každém z nás. Je v této desce. Plápolá ve větru. Nezbývá opět nic jiného, než se mistrovi a jeho kapele THE SENSATIONAL SPACE SHIFTERS poklonit až k zemi. Album, ve kterém je definována samotná krása hudby!



Asphyx says:

"Beauty is a collection of parts that work together so that nothing needs to be added, removed, or changed". This is beauty from the point of view of the Italian painter Carlotti. There is no choice but to agree. I recalled his quote when I first heard a new record (for me) of one of the best singers ever been on the ground - ROBERT PLANT. This year's novelty "Carry Fire" is a free continuation of the previous album "Lullaby and ... „The Ceaseless Roar" from 2014. Once again, he recruited his outstanding band THE SENSATIONAL SPACE SHIFTERS and once again perfectly blended Middle East rhythms and motifs with American folk. I sit in amazement and feel like I draw energy from all over the world.


Do not rush to listen, let yourself drift, rock the rhythm, feel the music with all the pores of the whole body. Do you like long sunbathing? Then you also enjoy this record. It reminds me of nudity, washed by warm waves of absolutely pleasant vibrations. Mythical ears literally flow through the delicate essence of the rainbow. Do you also feel individual colors? Have you ever tried to express the rising cigarette smoke by music? I do not smoke but for all the songs I have a taste of stuffing the pipe with something good, sitting down and watching the girls walking in the streets, growing children, wrinkled faces of old people who know everything long ago. Just like ROBERT PLANT. He no longer has to prove anything to anyone. It's enough that he exists and sings. Whole-hearted. At least I absolutely believe him. The music is once dramatic, shaking, sometimes stroking, full of rich melodies, moods and excitement.

Stop your steps, blow your hair into the rain, feel the beauty around you. I walk wisely along the old pavement, visiting various cities of the world as a fabled nomad. I shout with the singer of the words on the dunes of sand, hiding in the shade of shaggy trees. "Carry Fire" is like eternity, the shivering candle flame, the cycle of life, death and birth. My words are not enough, I am too humble, but I will always bow to beauty. It is in each of us. It is in this record. Clouds in the wind. I have to worship the master and his band THE SENSATIONAL SPACE SHIFTERS. An album that defines the beauty of music itself!



Tracklist:
1.The May Queen
2 New World…
3 Season’s Song
4 Dance With You Tonight
5 Carving Up the World Again…a wall and not a fence
6 A Way With Words 
7 Carry Fire 
8 Bones of Saints 
9 Keep It Hid 
10 Bluebirds Over the Mountain 
11 Heaven Sent 

band:
Robert Plant – vocals, production
The Sensational Space Shifters (as backing band): 
Justin Adams
Liam "Skin" Tyson
John Baggott
Juldeh Camara 
Billy Fuller 
Dave Smith 
Seth Lakeman – viola, fiddle 
Redi Hasa – cello


čtvrtek 19. října 2017

Recenze/review - CHOKED BY OWN VOMITS – Shit World (2017)


CHOKED BY OWN VOMITS – Shit World
CD 2017, Nice To Eat You Records & Rotten Roll Rex

for english please scroll down

Mouchy jak známo, vyhledávají smrduté věci. Usedají na ně, pochutnávají si na všem tom zápachu, aby pak odlétly a roznesly nějakou tu infekci kolem. A teď si představte, že stojíte po kolena v odpadní jímce, brodíte se v exkrementech a nad hlavou se vám vznáší hejno much. Cítíte to? Cože, že tomu něco chybí? No zajisté, chtělo by to nějakou hudbu. Co byste řekli třeba na takové české gore grindery CHOKED BY OWN VOMITS?

Mám doma jejich novou desku, prohlížím si stylově vyvedený obal a vzpomínám na rok 1986, kdy jsem na videokazetě poprvé viděl hororový sci-fi film Moucha. Pánové se jím volně inspirovali a použili úryvky z něj mezi skladby. Krásně doplňují celkovou atmosféru. Protože jak známo, co svět světem stojí, stále je "ve sračkách" a na ty jdou mouchy nejvíce. "Shit World" je tak velmi příhodným názvem desky.


Jsem hrozně rád a bez obalu nahlas říkám - je opravdu dobře, že nemáme co do činění s dalším tanečním grindem v řadě. Abych pravdu řekl, jsem jím už trošku přežraný. CHOKED BY OWN VOMITS na to jdou letos trošku jinak. Propracovaněji. Neztrácí nadhled, sranda je pořád, ale také se vkrádá určitá temnota, častější bolestivý nářez. Je slyšet, že si gentlemani dali záležet a oproti minulé desce "Shit Autopsy" (2009) se posunuli o řád výše. Občas se sice vkrádá lehká monotónnost, ale to bych přičítal spíše stylu jako takovému. Na "Shit World" se dočkáme šílených zběsilých pasáží, občasných pomalejších melodií, vyzývajících k tanci i dunivého murmuru. Líbí se mi zvuk, i v rámci žánru pestrý vokalistův projev. Nahrávka určitě osloví fanoušky třeba takových CARCASS, NAPALM DEATH, RAZORRAPE, snad HAEMORRHAGE, DEAD INFECTION. Za mě řeže novinka tím správným směrem a pokud jste fanoušci žánru, neměla by vám tahle deska rozhodně chybět ve sbírce. Svět se v prdel obrací, tak proč si ještě neudělat pořádnou gore grindovou radost, nemám pravdu?

PoznámkaCHOKED BY OWN VOMITS v současné době hledají bubeníka. Takže přátelé, pokud umíte vzít do ruky paličky a nebojíte se nastoupit do pořádně rozjetého gore grindového vlaku, tak neváhejte!


Asphyx says:


As we all know, flies are looking for smelly stuff. They use it for them, they enjoy all the smell, then fly away and carry some infection around. And now imagine that you stand on your knees in the waste sump, you wander in excrement and a flock of flies floats over your head. Do you feel it? That something is missing? Of course - some music. What would you say about Czech gore grinders CHOKED BY OWN VOMITS?

I have their new album at home. I look at the stylish packaging and I remember 1986 when I first saw the horror sci-fi film „ Fly“ on the videotape. The gentlemen inspired by the film freely and the excerpts from the film put between the songs. Beautifully complement the overall atmosphere. Because as we know what world is standing by…the world is still "in shit" and the flies love shit the most. So "Shit World" is a very convenient album name.

I'm very happy and I say loudly - it's really good that we have nothing to do with another dance grind in a row. To tell you the truth, I'm a bit overfull by dance grind. CHOKED OWN VOMITS are a bit different this year. More sophisticated. They do not lose overlook, fun is still presented but as well some darkness and a more painful sneeze, is traversed. It is heard that the gentlemen have made a step front and compared to the previous album "Shit Autopsy" (2009) they shifted the order above.

Occasionally a slight monotony is traversed, but I think is because of music style. On „Shit World“ we can see mad frantic passages, occasional slower tunes, dancing and dull murmur. I like the sound, even in the genre of a varied vocalist's speech. The recording will surely appeal to fans such as CARCASS, NAPALM DEATH, RAZORRAPE, perhaps HAEMORRHAGE, DEAD INFECTION. The novel is cutting me in the right direction and if you're a genre fan, this album should not be missing in your collection. The world is turning to shit, so why not make a real gore grind joy yet, right?

Note: CHOKED BY OWN VOMITS are currently looking for a drummer. So friends, if you can pick up the drumstick and are not afraid to get in on a well-run gore grind train, so do not hesitate!


tracklist:
Small Dark Age
Stressland
Cemeteries Along Roads
The Day When I Lost in My Self
Dram Is Over
Let to Rot
Fast Way to Hell
Fusion
Coffin Nails
Asshole in Flames
Shit World
Like Thousands Suns
Dust
Pickled Quark Cheese
Cruel Face of Life
The End of the Shit World


band:
Kveetaak – guitar, vocal
Feelipee – bass
Hell Johan – drums and few guitar bziiiks

Recenze/review - ARCH ENEMY - Will To Power (2017)


ARCH ENEMY - Will To Power 
CD 2017, Century Media Records

for english please scroll down

Ale ano, dejme tomu. Tak já tedy vezmu konečně ARCH ENEMY zase na milost. Víte, já měl Angelu rád. Tak mi to chvilku trvalo, než jsem si na současnou zpěvačku Alissu zvykl. Na koncertě mě sice moc nepřesvědčila, ale z nové desky "Will To Power" je to jiné. ARCH ENEMY dál jedou na vlně melodického death metalu. Jejich rukopis je rozpoznatelný široko daleko a i když se letos nejedná o Satan ví jak převratné album, tak rozhodně stojí za pozornost. A pokud jste fanoušci kapely, tak budete na vrcholu blaha.

Dokonce bych řekl, že v některých momentech jsou ARCH ENEMY přímo překvapiví. Teď to myslím v dobrém slova smyslu. Samozřejmě, na desce je spousta vaty, několik vyložené hluchých míst, ale znáte to, jedná se o velkou kapelu a album se také musí prodat. Masy si žádají své. Když si ale odmyslíme image, klipy a zůstane jen a jen holá hudba, není novinka rozhodně špatnou nahrávkou. Spíše naopak.





"Will To Power" je hodně melodickým albem, které spíš člověka příjemně navnadí, než aby jej rozsekalo na malé kousky. Nijak mi to nevadí, v těchto momentech byli ARCH ENEMY stejně vždy nejlepší. Přijde mi, jakoby byla hudba složena vyloženě do auta. Nutí mě přidávat plyn, je uklidňující v dopravních zácpách. Ničím překvapivá, ani převratná, ale dobře odvedená. Jako bonus navíc dostanete občasný závan severského větru. No řekněte mi, kdo by odolal. Pohoda, melodický death metal a síla melodií. Co si přát víc? Jsou tu noví ARCH ENEMY, tak berte a nebo nechte být. Solidní album.



Asphyx says:

Well, yes, why not. Let´s finally take ARCH ENEMY to grace again. You know, I really liked Angela. So it took me some time before I appreciated the new singer Alissa. She did not really convince me on the concert but it´s different when you hear the new album “Will To Power”. ARCH ENEMY go on the wave of melodic death metal. Their signature is very recognizable and although this year´s album is not very revolutionary, it is good and you should try it. And if you are a fan of this band, you will definitely love it.


I would even say that at some parts ARCH ENEMY surprised me. I mean it in a good way. Of course, there is a lot of parts which are literally pointless and deaf, but you know this is a very big band and they have to sell the album. The masses want what they want. But when you don´t think about image, music videos there will be only the music itself and then the new album is not bat at all. It is good.

“Will To Power” is very melodic album which will make you feel comfortable rather then totally smash you into pieces. I do not mind actually, at these moments ARCH ENEMY have always been great. It feels like this music was composed to listen to it in a car. It makes you go faster and it will make you calmer in a traffic jam. It is not surprising nor revolutionary, but it was well done. And as a bonus everyone will receive the Nordic wind at some passages. Well, tell me, who would resist. It is nice, melodic death metal and power of melodies. What else do you need? There is the new album by ARCH ENEMY so you either take it or leave it. Solid album.

Tracklist:
01. Set Flame to the Night 01:18
02. The Race 03:15
03. Blood in the Water 03:55
04. The World Is Yours 04:53
05. The Eagle Flies Alone 04:59
06. Reason to Believe 04:47
07. Murder Scene 03:50
08. First Day in Hell 04:48
09. Saturnine 01:09
10. Dreams of Retribution 06:40
11. My Shadow and I 04:05
12. A Fight I Must Win 06:37

Line Up:
Michael Amott - Guitars (Spiritual Beggars, ex-Carnage, Black Earth, ex-Candlemass, ex-Carcass, ex-Entombed (live), ex-Disaccord)
Daniel Erlandsson - Drums (Eucharist, ex-The End, Black Earth, ex-Armageddon, ex-Brujeria, ex-Carcass, ex-In Flames, ex-Revengia, ex-Diabolique, ex-Liers in Wait) 
Sharlee D'Angelo - Bass (Spiritual Beggars, The Night Flight Orchestra, Witchery, Mercyful Fate, ex-Illwill, Black Earth, ex-King Diamond, ex-Facelift, ex-Sinergy, ex-Dismember (live))
Jeff Loomis - Guitars (Conquering Dystopia, Jeff Loomis, ex-Fear-Tech, ex-System, ex-Experiment Fear, ex-Sanctuary (live), ex-Nevermore) 
Alissa White-Gluz - Vocals (Kamelot (live), ex-Karmaflow, ex-The Agonist, ex-Nightwish (live), ex-Testament (live)) 

Additional musicians:
Jens Johansson − harpsichord (track 10)



středa 18. října 2017

Recenze/review - NOCTURNAL HOLLOW - The Nuances of Death (2017)


NOCTURNAL HOLLOW - The Nuances of Death
CD 2017, vlastní vydání

for english scroll down please

Na okenní římse sedí sebevrah. Dívá se dolů, do hlubiny. Přemýšlí nad svým zkaženým životem. Přemlouvají ho, ale on už se rozhodl. Straší bolestí, kterou zažije při dopadu. Kdyby jen věděli, kolik ran už vytrpěl, nechali by jej být. Roztáhne paže, koukne naposledy k nebi a padá volným pádem. Těsně nad zemí mu probleskne hlavou posledních pár myšlenek a pak už se ocitne v nekonečném světě death metalového záhrobí.

Venezuelští maniaci NOCTURNAL HOLLOW letos přicházejí se svým čtvrtým dlouhohrajícím albem. Opět se jedná o temnou esenci pravého nefalšovaného death metalu té nejvyšší kvality. Vezmou vás na další výlet do podsvětí, omotají vás svými prašivými melodiemi jako velký smrtící pavouk pavučinami. Prašivý kov, zahraný s neuvěřitelným feelingem.



Vypadá to, že NOCTURNAL HOLLOW strávili dlouhý čas na onom světě, aby tam načerpali sílu a inspiraci pro skládání songů pro nové album. Je to znát, skladby jsou obestřeny tou správnou patinou, pokryty plesnivinou a šílenstvím. Hudba zní pořád v rytmu DISMEMBER, GRAVE, NIHILIST, CELTIC FROST, AUTOPSY. Mám opravdu pocit, že stojím nad hlubokou propastí a přemýšlím, zda skočit či nikoliv. Nakonec se ponořím do nekonečných hlubin temnoty a tančím bolestivý tanec smrti spolu s kapelou. Kolem se vznáší otisk dávných death metalových kapel, přidána je navíc schopnost bourat zdi tlakem a výsledkem je moje absolutní spokojenost. Třaskavé bicí, chorobou nasáklý vokál, kytary ostré jako čepele rezavých nožů. Myslím, že byly splněny všechny požadavky na vynikající old school death metalové album! "The Nuances of Death" je deskou, která uctívá pravé nefalšované kořeny smrtícího kovu! Skvěle!


Asphyx says:

There is a man sitting on a window ledge who wants to kill himself. He is looking down, to the depth. He thinks about his bad life. People try to persuade him but he has already decided. They tell him how painful will it be when he falls down. If only they knew how hurtful his life is, they will let him be. He stretches his arms, looks to the sky for the last time and he falls down. Right above the ground there are a few last memories in his mind and they he is in the endless world of death metal. 

Those Venezuelan maniacs NOCTURNAL HOLLOW came with their fourth long-played album this year. It is again a dark essence of the real death metal of the highest quality. They will take you to the journey to the world beyond, cover you with their dusty melodies like a big deadly spider with spider-webs. Dusty metal, played with unbelievable feeling. 

It seems that NOCTURNAL HOLLOW spend a lot of time in the world beyond to find inspiration and strength to compose songs to the new album. And you can tell, the songs have the right patina, are covered with mouldiness and madness. The music sounds in the rhythm of DISMEMBER, GRAVE, NIHILIST, CELTIC FROST, ATUOPSY. I really feel like standing above a deep abyss and wondering whether or not to jump. Finally, I dive in the endless depths of darkness and dance the painful dance of death together with the band. Around is the imprint of ancient death metal bands, there is also the ability to break walls with pressure and in the end there is my full satisfaction. Shrilling drums, sickly vocals, guitars sharp like blades of rusty knives. I think that all of requirements for the excellent old school death metal album have been fulfilled here! “The Nuances of Death” is an album which worship the true roots of death metal! Excellent!

Tracklist:
01. Crooked God
02. Demonic Breath
03. Unholy Priest
04.Skinless
05. Praise the Unbless
06. Raven Eyes
07. An Evil Wrath
08. Souls in Flames
09. Martyrs Path
10. Warmarch

band:

Recenze/review - CONSUMED BY VULTURES - In Eterno (2017)


CONSUMED BY VULTURES - In Eterno
CD 2017, Nice to Eat You Records/ Rotten Rollex Records

for english please scroll down

Probudím se a rekapituluji včerejší den. Provázela mě jím šílená krvavá práce. Pracuji na lidských jatkách a s chutí porcuji nebohá těla. Jsem ztracený, zničený, šílený. Říkají o mě, že mám divný pohled. Kdo by neměl, řekněte mi? Trávit dlouhé hodiny ve špíně, hnisu a beznaději? 

Švýcarští brutal death metalisté jsou klasici v tom nejlepším slova smyslu. Jejich hudba je krvavá, syrová, ošklivá, jako stará opuštěná jatka za městem. Už dávno neslouží ke svému účelu, už dávno tu visí na hácích nebožáci, co propadli peklu. Všechno tohle ve mě hudba těchto šílenců evokuje. Připomíná mi surový horor s maniakální náladou.



"In Eterno" je tradičním albem v brutálním stylu. Občas na povrch vylezou slammové chvilky morbidní poezie. Hlavní je ale stará dobrá smrt. Ta je cítit z každé skladby, z každého tónu. Ne, CONSUMED BY VULTURES neobjevují nic nového, ale jejich řemeslo je poctivé a uvěřitelné. Jinak je vše v nejlepším pořádku. Zpěvák je morbidní jako pitva na živém těle, obal šílený a zvuk pořádně bolestivý. Zdá se, že CONSUMED BY VULTURES zvládají svoji řeznickou práci velmi dobře. Některé momenty nedovedu vyhnat z hlavy. Výsledný dojem je náležitě masakrující. Líbí se mi, že se nezapomíná na vytvoření temných nálad, atmosféry opuštěných jatek i maniakální zážitky spojené s těmi nejlepšími pitvami. Brutal death metal v klasické podobě, který vám sedře kůži z obličeje. Velmi dobře!


Asphyx says:

I wake up and recapitulate yesterday. It was a crazy bloody job. I work on human slaughterhouses and cut down poor bodies. I am lost, destroyed, mad. They say I have a strange look. Who should not, tell me? To spend long hours in dirt, pus and despair?

Swiss brutal death metalists are classics in the best way. Their music is bloody, raw, ugly like an old abandoned slaughterhouse behind the city. Which is not used for a long time. Long-time just poor people who are fallen into hell are hanging there from the hooks. Everything in me is evoking by the music of these maniacs. It reminds me - raw horror with a manic mood.

"In Eterno" is a traditional album in brutal style. Occasionally slamming moments of morbid poetry come out. But the main thing is good old death. It feels from every song, from every tone. No, CONSUMED BY VULTURES have nothing new, but their craft is honest and trustworthy. Otherwise everything is in the best order. The singer is morbid like an autopsy in a living body, the crap is mad and the sound is really painful. CONSUMED BY VULTURES seems to manage their butcher work very well.

Some moments I cannot get out of my head. The resulting impression is properly massacred. I like not forgetting to create dark moods, the atmosphere of abandoned slaughterhouses and the maniacal experiences associated with the best of the autopsy. Brutal death metal in a classic form that scratch your skin from your face. Very good!


tracklist:
1. New Born 04:48
2. The Faceless God 03:49
3. The Choice 05:26
4. Sky Obscuration 01:21
5. Kill to Be Supreme 05:26
6. Your Demise 04:54
7. Meditation 03:53
8. Behold the Devastation 04:06
9. Omega 03:42
10. Kill to Be Supreme (Orchestral Version) 02:10

band:
Nereo Costantini-Drum
Timoteo Costantini-Guitar
Mattia La Delfa-Guitar (Fb. Kensored Still)-
Matteo Valenti-Bass
Alex Medici-Vox (Fb. Alex Med)
Simone Di Cerbo-Vox

A few questions – interview with brutal death metal band from Switzerland - CONSUMED BY VULTURES


A few questions – interview with brutal death metal band from Switzerland - CONSUMED BY VULTURES

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

Hi fellow metalheads, we are Consumed By Vultures a death metal band from Switzerland. Our band was founded in 2013 by Mattia La Delfa and Alex Medici. We produced 1 Demo, 1 EP and our last work is an album titled “In Eterno”. Our style is a bit hard to classify because every band member has a different musical background. Given all the different infleunces within the band the resulting sound is hard to sum up, but you could say we play death metal with a bit of slam, black and brutal riffs. 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the album at the “Brainscan Studios” in Riva San Vitale – CH, then Christian Donaldson (guitar player of Cryptopsy) took care of the mix and mastering at “The Grid studios” in Canada. We didn’t have a professional producer. 


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

We first pressed 500 copies on CD which have almost sold out, we will be printing more due to the demand. We have also published the album on Bandcamp, iTunes Store and Spotify.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Alex and Simone (vocals) are in charge of the lyric writing process. The concept of the album explores the human condition and deals with the growth of a man from his birth to his death. It places an emphasis on the dualism of the human being which is portrayed through the character’s mental evolution with the use of metaphors. The idea was born from the sick and twisted minds of our majestic duo of singers.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

The band’s logo was created by the indonesian artist “Rudi Gorgingsuicide Art Yanto”. The “In Eterno” artwork was hand painted by “John Quevedo Janssen Ilustrador” from Venezuela. We currently do not have a Website although we do have a presence on bigcartel. We use socials networks mainly to stay in touch with our fan base and to communicate with festival organisers, promoters and venues. We believe social networking can be over used by bands for commercial reasons which isn’t a huge motivator or driving force for us.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We chose to release our album under “Nice To Eat You Records” because they are a well known underground label in Europe. We are very satisfied with our working relationship and very much looking forward to our future collabortion with them.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

As mentioned previously we have varying backgrounds but a few groups to point out, which we all relate, are bands such as Cannibal Corpse, Suffocation, Dimmu Borgir, Visceral Disgorge, Slipknot and old school thrashers like Sepultura and Slayer.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

No, we haven’t done this as of yet.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We played roughly 15 gigs. We think that each type of venue has its own atmosphere and character. Most Festivals tend to have a better sound but you sacrifice the close contact and interaction with the audience you typically get at smaller venues. We loved our gig at Linz Deathfest 2017, we were on top form and the crowd were amazing and full of energy.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Our goal is to keep playing around the world and we plan to release a new album in 2019, We are currently working on a professional videoclip. We hope to increase our fanbase and keep having fun.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can either contact us via email, consumedbyvultures@gmail.com, or via Facebook.

Its been a pleasure!

Thank you.

úterý 17. října 2017

Recenze/review - EXHUMED - Death Revenge (2017)


EXHUMED - Death Revenge
CD 2017, Relapse Records

for english please scroll down

Už jedou, jedou pro tebe. Sanitka s divnou sirénou se řítí tmou, smogem a beznadějí. Nemocnice na kraji města, v opuštěné čtvrti. Naloží tě na nosítka. Sestřička s úchylným úsměvem, sen každého chlapa, ti pustí žilou. Svět náhle zčerná a probudíš se až na operačním sále. Pitvání živých těl přináší spoustu potěšení. Obzvlášť, když jsou doktoři jedni z neprověřenějších, EXHUMED.

Letos přicházejí s dalším albem, ostrým jako čerstvě nabroušený skalpel. Kdo bude další na řadě? Kdo bude exhumován? Hlásím se dobrovolně.


"Death Revenge" je nebývale pestrým albem. Mísí se v něm v zajímavém poměru death, grind, thrash metal. Vše je dávkováno s citem, zkušenostmi, odhodláním, se shnilou jiskrou v oku. Skladby jsou narušovány kousky vážné muziky a nahrávka tak občas ztrácí sílu. Připadá mi chvílemi roztříštěná. Jinak ale nemám žádných námitek. Vše odsýpá jak má, krve by se ve mě při poslechu nedořezal. Klip ke skladbě "Night work" nechá vzpomenout na slavné riffy SLAYER a METALLICY. Nijak mi to nevadí, zbytek songů je totiž tou správnou očistou mého mozku. "Death Revenge" možná některé fanoušky trošku zpočátku odradí, ale věřte tomu, že časem album vyroste do pořádně krvavé podoby. Líbí se mi zvuk, obal i určitá neurvalost a rebelie, které z jednotlivých záseků slyším. Rád budu opět pokusným tělem v nemocnici plné šílených doktorů. Poctivá pitva v podání těch nejpovolanějších. Velmi dobré album!


Asphyx says:

They're coming, they're coming for you. The ambulance with a strange siren is rushing through darkness, smog and hopelessness. Hospital on the outskirts of town, in an abandoned neighborhood. You will be put on a stretcher. A nurse with a grinning smile, the dream of every guy, draws blood from the vein. The world suddenly turns black and you wake up at the operating room. Performing autopsies of living bodies brings plenty of pleasure. Especially when the doctors are one of the most entrusted, EXHUMED.

This year they come with another album, sharp as a freshly sharpened scalpel. Who's next in line? Who will be exhumed? I am a volunteer.


"Death Revenge" is an unusually varied album. It blends in an interesting portion of death, grind, thrash metal. Everything is done with feel, experience, determination, with a rotten spark in the eye. Tracks are disturbed by bits of classic music, so recording sometimes loses power. It looks fragmented for a while. Otherwise, I have no objections. Everything is draining as it should be. The "Night Work" music movie remembers the famous SLAYER and METALLICS riffs. I do not mind, the rest of the songs are the proper purgation of my brain. "Death Revenge" may be can disappointing some fans, but believe that the album will grow into a bloody appearance. I like the sound, the cover and the certain rigidity and rebellion that I hear from each of the mistakes. I'd love to be an experimental body again in a hospital full of mad doctors. Honest autopsy made by the most entrusted. Very good album!

Tracklisting:
"Death Revenge Overture”
"Defenders Of The Grave”
"Lifeless”
"Dead End”
"Night Work”
"Unspeakable”
"Gravemakers Of Edinburgh”
"The Harrowing”
"A Funeral Party”
"The Anatomy Act Of 1832”
"Incarnadined Hands”
"Death Revenge”
"Death Revenge Underture” (Bonus Track)
"A Lesson In Violence” (Bonus Track)


band:
Bud Burke - lead guitar, vocals
Matt Harvey - vocals, guitar
Mike Hamilton - drums
Ross Sewage, bass, vocals

Rozhovor - NEOCAESAR - Umění znamená ovládání moci a chaosu.


Rozhovor s holandskou death metalovou kapelou NEOCAESAR.

Odpovídal Bart a Mike.

Přeložila Duzl, děkujeme!



Ave NEOCAESAR! Od února letošního roku máte venku novinku s názvem 11:11. Přiznám se, že pro mě byla obrovským překvapením. Kope pořádně, to vám povím! Zajímavé bylo, že jsem se k vaší nahrávce dostal jako za starých časů, přes doporučení od kamaráda. Žádný facebook, internet. Jak vidíte album s odstupem času vy? 

Ave Jakube! Předem díky, že jsi nám poskytl možnost tohoto rozhovoru. Na album jsme velmi hrdí a to z důvodů, které najdeš níže v odpovědích na tvé další otázky. Cílem k vytvoření tohoto alba byla snaha šířit hudbu, kterou všichni hrajeme rádi a nejlépe. Dát každému, kdo se zajímá o náš death metal, příležitost si ho poslechnout, a nebo koupit. A samozřejmě také, aby si nás všimli, že jsme kapela, abychom mohli hrát nějaké koncerty. Prozatím je naše mise splněna. Prodali jsme nějaká CD fanouškům a sběratelům, dostali jsme nabídky odehrát několik výborných akcí a naše hudba je ke stažení na internetu, takže naše hudba je také dostupná pro fanoušky, kteří se rozhodnou poslouchat nás digitálně.


Jakým způsobem nová deska vlastně vznikala? Jste parta maniaků, kteří si prošli spoustou kapel. A to ne ledajakých, jedná se o samá slavná jména. Neměli jste problémy se svými egy? Skvělí muzikanti pohromadě, to nemusí dělat jen dobrotu). Zajímal by mě samotný proces vzniku nových skladeb.

Všichni jsme zkušení a víme jak hrát na naše nástroje. Nemáme mezi sebou žádný problém s našimi egy.

Zajímal by mě samotný proces vzniku nových skladeb.

Ve skutečnosti to všechno začalo, když se mě Mike zeptal, jestli mám čas udělat projekt - napsat pár skladeb a najít další lidí, kteří by to s námi nahráli. Neměl jsem moc času, ale podařilo se nám napsat čtyři kompletní skladby a další skladby rozpracovat. Nastal čas, aby jsme dali dohromady sestavu a pak jsme spolu s Michelem a Ericem dokončili čtyři další skladby a napsali zbytek.


Za vším stojíte sami. Album jste složili, udělali obal, ale i vydali. Nehledali jste nějaký label? Pomohl by vám s propagací, s rozšířením mezi fanoušky. 

Snažili jsme se sehnat label, ale vyjednávání s labely trvalo moc dlouho. Po nějaké době bylo CD připraveno a stále jsme nenašli label, který by Neocaesar vyhovoval. Takže už jsme nechtěli déle čekat a rozhodli jsme se, že album vydáme sami. Nyní máme radost z toho, že jsme podepsali smlouvu s nahrávací společnosti XTREEM ze Španělska, které vydá album” 11:11” 5. prosince.

Jak vlastně vznikla první myšlenka, založit NEOCAESAR? Vím, že jste se potkali a znáte se z jiných kapel (třeba SINISTER), ale mě by zajímal ten první popud, nápad, zdroj. Nevím proč, ale tipoval bych nějakou malou hospodu v Holandsku, dobré pivo…a vás, kteří se po pár kouscích začnete bavit o tom, jak založit novou kapelu?:)

Tahle myšlenka existovaa už delší dobu, přesně, jak říkáš. Je to asi tak deset let zpátky. Ve chvíli, kdy jsem asi po deseti letech potkal Mika a ožrali jsme se u něj doma společně s Michelem a Rachel. Uvědomili jsme si, že jsme byli skoro celá stará sestava Sinister a pomysleli jsme si, že by jsme založili kapelu, která je skutečně “Sinister” v pravém slova smyslu…. Takže to byly noční opilecké kecy. Až v roce 2013 mě Mike vážně požádal, abychom společně založili novou kapelu.


Kdo je autorem textů k 11:11 a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Mike je zodpovědný za všechny texty, takže ho požám, aby odpověděl:

(Mike): Inspirací pro mé texty beru z každodenního života, z věci, které jsem četl, když jsem hledal odpovědi na neznámé, z vizí a okultních textů. Texty, které píšu, jsou příběhy, které mohou vyvolat uvědomění. Někdy se musíte zastavit a pozorovat, co se kolem nás děje. Malé věci, ale i větší. Spousta věcí je nám skrytá kvůli náboženství, nebo jen proto, aby lidi jen hloupě následovali. Ostatní se ztratilo v čase. Je to opravdu velká skládačka s velmi malými kousky. Pro mě je způsob, jak se k těmto malým kouskům dostat, prohledavat internet, YouTube a knihy.



Kdo je autor obalu novinky 11:11? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali? 

Mike měl nápad, že si vyrobíme vlastní pečeť, opravdu si to vymyslel. Umění znamená ovládání moci a chaosu. V pečeti je vše, co reprezentuje chaos. A spojení všeho vytváří úžasnou sílu. Pečeť je tvorba z dávných dob. Nemůže být zničena jednotlivcem, pouze prostřednictvím jednoty. Kolují zde síly stvoření, síly chaosu a dávných vizí. Neocaesar je jednota, vstup a vzestup. Texty jsou příběhy, aby uvědomění získalo sílu. Vize, které by se mohly stát, vize z temné minulosti a ty, které budou hybnou silou v budoucnosti.



Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, hutný a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu? 

Díky Jakube, budeme to brát jako kompliment, protože jsme si všechno nahráli sami. Do studia jsme vůbec nešli. Bicí jsme nahráli sami během několika dní v malé zkušebně mého kamaráda. Kytary / basy / zpěvy jsme nahráli u mě, v malém prázdném pokoji, který mám. S několika radami od mých známých jsem se naučil mixovat a masterovat sám doma a zvuk staré školy je to, na co jsme se zaměřili.


Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

Hahaha, je legrační, že to říkáš. Na našem posledním českém mini-tour jsem si všiml, že obecně máme stále stejné publikum jako před 25ti lety, Jen jsou teď o 25 let starší, stejně jako my. Rád potkám každého fanouška zvlášť, potřesu si rukou nebo prohodím pár slov a dobře se spolu zasmějem. Co se týče labelů, promotérů atd., tak samozřejmě se to změnilo. Bylo by děsivé, kdyby bylo všechno stejné, tak jak to bylo...

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Je to pokrok, který nemůžeš zastavit. Pro menší kapely se stává těžší vydat CD, protože se prodá jen několik kopií. Je to přizozený vývoj, který akceptujeme a jsme s tím smíření.

V říjnu jste absolvovali turné s českými HYPNOS po Česku a Slovensku. Osobně jsem vás viděl v Českých Budějovicích a musím říct, že vaše vystoupení bylo vynikající! To byl koncert jak vystřižený z devadesátých let! Jak jste si turné užili vy? Co říkáš na naše fanoušky? 

Mělo to koule! Hrát naživo je to, proč to všechno děláme. Bylo to skvělé a všichni fanoušci, se kterými jsme se potkali byli úžasní a přátelští. Ty taky Jakube, docela jsme se nasmáli u baru, ne? 


Když se podíváme na holandskou death metalovou scénu, tak z mého pohledu se jedná o něco skvělého. Spousta vynikajících kapel, časopisů, labelů. Ale tak to vidím já z Čech. Vy žijete přímo uvnitř. Jaká vlastně doopravdy death metalová scéna v Holandsku je?

Máme tady dobrou scénu. Spoustu příležitostí vidět kapely živě a taky tu máme spoustu festivalů. Jsem rád, že žiji v Holandsku.

Co chystají NEOCAESAR v nejbližších měsících? 

Hlavně budeme koncertovat a shánět další příležitosti hrát živě. Začátkem roku 2018 začneme psát nové skladby.


Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Díky Jakube za tvá přání a díky za podporu undergroundu! “ You Rock!”