 |
| Keep on Rotting |
Tedy
řeknu vám, mí milí čtenáři, že dát dva dny po sobě dvě
metalové akce, to už není nic pro mě. Ono možná, kdybych byl
ještě student nebo pracoval někde v nějaké jiné práci,
asi by to šlo. Jenže dělat na plný úvazek ve fabrice, celý den
sedět u počítače, přemýšlet na 110% a pak ještě po večerech
lítat po republice, to není žádný med, to vám tedy povím. Ve
čtvrtek jsme dali s Michalem a dalšími kolegy CARCASS (a já hlavně OBITUARY)
v Praze a už je tu pátek a dlouho očekávané tour dvou mých
oblíbených kapel MALLEPHYR
a KEEP
ON ROTTING.
A tak opět od půl páté od rána (přijeli
jsme někdy v jednu v noci domů)
bouchám v práci do klávesnice, kreslím, jsem na telefonu a
odpoledne usínám klasicky cestou v tramvaji. Doma kolem mě
chodí manželka už trošku starostlivě, ale stejně jako děti moc
dobře ví, že když už se rozhodnu, tak se mnou nikdo nic neudělá.
 |
| Mallephyr |
Chvilku
si natáhnu nohy do křesla, zase usínám, budí mě ratolesti a už
po chvíli mažu směr Parlament. K tomuhle sklepnímu klubu
jsem se vyjadřoval už několikrát, znovu to raději činit nebudu.
Moc se mi tam nelíbí, není mi tam úplně příjemně. Ale co se
dá dělat, alespoň někde se něco v Plzni undergroundového
děje. Platím u vchodu, dávám si pivko, několikrát třepu hlavou
a myji si obličej, abych neusnul. Je to kvalt, ale zase na druhou
stranu, co bych já, starej fotr bez tý muziky dělal, že ano?
Rodina si mě užije zmoženého a rozlámaného o víkendu.
Z původně
zmatené nálady se stává čím dál větší klid a těším se na
první kapelu. Vyhovuje mi, že se nemusím jako ve čtvrtek na velké
akci nikde tlačit, všude si dojdu a vůbec je mi tady pocitově tak
nějak lépe. Asi se už opravdu dostavují léta a člověk vyžaduje
taky nějakou tu pohodu. A že to pohoda byla, to si pište.
 |
| Keep on Rotting |
Byl
čas si dát nejdřív něco odlehčeného. Pro tyto případy jsou
zde plzeňští ALTER
IN MIND.
Ti se honosí nálepkou crossover a tak jsme se vydali do hájemství,
kde jinak kralují třeba takoví SYSTEM OF A DOWN a navštívili
jsme i grunge přihrádky, kde se cítí jako ryby ve vodě
kupříkladu ALICE IN CHAINS. Těch vlivů a odkazů bylo cítit
samozřejmě hodně, ale tak je tomu dnes u 99% kapel, tak proč
vlastně ne. Nejsem v tomhle odvětví zrovna častým hostem a
v crossoveru si opravdu hodně moc vybírám, ale nebylo to
špatné. Dokonce mi seděly i čisté zpěvy páně Throllmase
(jinak TROLLECH, 1000 BOMBS), což je u mě opravdu krajně
neobvyklé:). Ne vše úplně lahodilo mému uchu, ne všechno mi
dělalo dobře, ale bylo to muzikantsky velmi slušně zahráno
(pěkné kytary!), tak nebudu nic fanouškům hanit. Dokonce si
troufnu tvrdit, že v daném ranku se jedná o zajímavou českou
kapelu.
 |
| Alter in Mind |
I
WARNED YOU jsou
někde označováni jako melodic death metal, jinde zase jako death
core. Přiznám se, že já to slyšel spíš jako mix deathu a death
coreových melodií. Kapele to bezesporu velmi dobře ladilo, mělo
to drive, sílu a i přesto že tohle není zrovna styl, který bych
vyhledával, tak oceňuji výkon a nasazení, kteří pánové
předvedli. Doma si je asi z desky dobrovolně nepustím, ale takhle
naživo to nebylo vůbec špatné. Možná někdy moc „uřvané“,
ale jinak dobré. Víc myslím dodávat netřeba.
 |
| I Warned You |
MALLEPHYR
opět
čarovali. Hrozně se mi líbí, že téhle kapele je příjemné
všechno to hudební zlo věřit. Dneska je všude šílené množství
rádoby bububu
skupin, ale ty působí spíš legračně. Pánové z Rokycan
jsou jiní, zákeřnější, propracovanější, temnější. Já jim
zkrátka a jednoduše jejich tvorbu zobu z ruky. Vstoupení opět
(ano již poněkolikáté a znovu o něco lépe, krutěji, mocněji)
působilo jako seknutí kosou od samotné smrti. Tahle stará dáma
mě spolu s hudbou MALLEPHYR způsobila pořádně mokvající
ránu někde kolem ohryzku. Přiznám se, že jsem měl opravdu
chvílemi potíže vůbec polykat. Co na tom, že polské koření, i
norské ozvěny jsou cítit na sto honů. Nevadí mi to. Podání je
rozhodně jiné, originální a pohlcující. Kapela má připravenou
novou desku. Je na co se těšit. Pokud nějaká podobná smečka u
nás v Čechách chyběla, tak tady ji máte. A to přímo
v plné síle, tmě a hnilobě. Přede mnou stála ve čtvrtek
úplná, hotová skupina, která strčila do kapsy kdejaké rádoby
profi slavné jméno. Nemá cenu nic dodávat, za tyhle pány mluví
jejich hudba. Běžte a šiřte jejich slávu dál! Skvělé to bylo.
Amen!
 |
| Mallephyr |
Pokaždé,
když napíšu něco o KEEP
ON ROTTING,
nezapomenu zmínit slovo – HRAVÍ. Pořád si za tímto termínem
stojím. V pátek to byla velmi sofistikovaná a
inteligentní smršť. Kapela jako by byla zase o nějaký řád
sehranější. Minule jsem viděl „novou“ vokalistku Dahlien
v momentě, kdy byla v ansámblu ještě poměrně krátce
a už tenkrát to bylo skvělé. Tentokrát to bylo ale ještě lepší
(i když bez nemocného basáka). Pánové a dáma byli ještě víc
semknutí, krutější a já si připadal jako na nějakých death
metalových progresivních bakchanáliích. Krkolomné riffy, různé
vyhrávky, nepřehlédnutelná porce talentu. Takto na mě v pátek
Giboni působili. Já vlastně jenom stál, nechal se unášet a
spolu s KEEP ON ROTTING „odvyprávěl“ celý set. Blahořečil
jsem své rozhodnutí zvednout své staré tělo z domova a jal jsem
se jemně křepčit do těchto bohulibých rytmů. Útočila na mě
kombinace a dokonalá symbióza techniky, tlaku a zdánlivého
chaosu. Ono se to nezdá, ale tahle skupina je svým způsobem
neskutečně tvrdá a neuchopitelná. Fascinuje mě ta lehkost (a
ano, opět hravost!), s jakou muzikanti přistupují ke své
tvorbě i prezentaci. O vystoupení by se daly napsat další a další
odstavce, ale nebudu tak činit, běžte se na ně někdy podívat,
litovat rozhodně nebudete. Himellhergotkrucajzelementdonevetr, to
byl zase masakr! Hallellujah! Bomba to byla!
 |
| Keep on Rotting |
Zvuk
byl vzhledem k prostorám klubu – obýváku dostačující a i když
občas bylo něco hodně přeřvané, za moji maličkost jinak
spokojenost. Pivo Plzeň 12 pitelné, návštěvnost dobrá (klub
působil zaplněně) a tak se dá hovořit o vydařeném koncertě.
Když
dohrála poslední kapela, je mi najednou nějak těžko kolem srdce.
Asi jsem to tentokrát opravdu trošku přepískl. Volím tedy raději
jen rozloučení a mizím domů. Přijde mi, že celá akce proběhla
šíleně rychle a že si to budu muset ještě nějakou dobu všechno
rovnat v hlavě. K tomu ten čtvrtek a když si myšlenky
sumíruju a přemílám s kolegou cestou domů, najednou zjišťuju,
že spím v posteli jako kus neotesaného dřeva.
 |
| Mr. Asphyx |
A
pak je ráno a já místo toho, abych si dal klidový režim, tak už
si zase hustím do hlavy nějakou muziku a píšu pár těchto řádků.
Copak o to, večer se povedl po všech stránkách, jen si říkám,
že pro mě je asi největší odměnou to, že jsem to vůbec
přežil. Každopádně, díky moc za perfektní akci, užil jsem si
ji. Příjemný večírek. Howgh!
VIDEOS
– omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
