sobota 7. listopadu 2015

Report, photogallery, video – DEVIL´S HOT SHIT TOUR 2015 – KEEP ON ROTTING, MALLEPHYR, I WARNED YOU, ALTER IN MIND – Parlament club, Plzeň – 6. 11. 2015

Keep on Rotting
Tedy řeknu vám, mí milí čtenáři, že dát dva dny po sobě dvě metalové akce, to už není nic pro mě. Ono možná, kdybych byl ještě student nebo pracoval někde v nějaké jiné práci, asi by to šlo. Jenže dělat na plný úvazek ve fabrice, celý den sedět u počítače, přemýšlet na 110% a pak ještě po večerech lítat po republice, to není žádný med, to vám tedy povím. Ve čtvrtek jsme dali s Michalem a dalšími kolegy CARCASS (a já hlavně OBITUARY) v Praze a už je tu pátek a dlouho očekávané tour dvou mých oblíbených kapel MALLEPHYR a KEEP ON ROTTING. A tak opět od půl páté od rána (přijeli jsme někdy v jednu v noci domů) bouchám v práci do klávesnice, kreslím, jsem na telefonu a odpoledne usínám klasicky cestou v tramvaji. Doma kolem mě chodí manželka už trošku starostlivě, ale stejně jako děti moc dobře ví, že když už se rozhodnu, tak se mnou nikdo nic neudělá.

Mallephyr
Chvilku si natáhnu nohy do křesla, zase usínám, budí mě ratolesti a už po chvíli mažu směr Parlament. K tomuhle sklepnímu klubu jsem se vyjadřoval už několikrát, znovu to raději činit nebudu. Moc se mi tam nelíbí, není mi tam úplně příjemně. Ale co se dá dělat, alespoň někde se něco v Plzni undergroundového děje. Platím u vchodu, dávám si pivko, několikrát třepu hlavou a myji si obličej, abych neusnul. Je to kvalt, ale zase na druhou stranu, co bych já, starej fotr bez tý muziky dělal, že ano? Rodina si mě užije zmoženého a rozlámaného o víkendu.

Z původně zmatené nálady se stává čím dál větší klid a těším se na první kapelu. Vyhovuje mi, že se nemusím jako ve čtvrtek na velké akci nikde tlačit, všude si dojdu a vůbec je mi tady pocitově tak nějak lépe. Asi se už opravdu dostavují léta a člověk vyžaduje taky nějakou tu pohodu. A že to pohoda byla, to si pište.

Keep on Rotting
Byl čas si dát nejdřív něco odlehčeného. Pro tyto případy jsou zde plzeňští ALTER IN MIND. Ti se honosí nálepkou crossover a tak jsme se vydali do hájemství, kde jinak kralují třeba takoví SYSTEM OF A DOWN a navštívili jsme i grunge přihrádky, kde se cítí jako ryby ve vodě kupříkladu ALICE IN CHAINS. Těch vlivů a odkazů bylo cítit samozřejmě hodně, ale tak je tomu dnes u 99% kapel, tak proč vlastně ne. Nejsem v tomhle odvětví zrovna častým hostem a v  crossoveru si opravdu hodně moc vybírám, ale nebylo to špatné. Dokonce mi seděly i čisté zpěvy páně Throllmase (jinak TROLLECH, 1000 BOMBS), což je u mě opravdu krajně neobvyklé:). Ne vše úplně lahodilo mému uchu, ne všechno mi dělalo dobře, ale bylo to muzikantsky velmi slušně zahráno (pěkné kytary!), tak nebudu nic fanouškům hanit. Dokonce si troufnu tvrdit, že v daném ranku se jedná o zajímavou českou kapelu.

Alter in Mind
I WARNED YOU jsou někde označováni jako melodic death metal, jinde zase jako death core. Přiznám se, že já to slyšel spíš jako mix deathu a death coreových melodií. Kapele to bezesporu velmi dobře ladilo, mělo to drive, sílu a i přesto že tohle není zrovna styl, který bych vyhledával, tak oceňuji výkon a nasazení, kteří pánové předvedli. Doma si je asi z desky dobrovolně nepustím, ale takhle naživo to nebylo vůbec špatné. Možná někdy moc „uřvané“, ale jinak dobré. Víc myslím dodávat netřeba.

I Warned You
MALLEPHYR opět čarovali. Hrozně se mi líbí, že téhle kapele je příjemné všechno to hudební zlo věřit. Dneska je všude šílené množství rádoby bububu skupin, ale ty působí spíš legračně. Pánové z Rokycan jsou jiní, zákeřnější, propracovanější, temnější. Já jim zkrátka a jednoduše jejich tvorbu zobu z ruky. Vstoupení opět (ano již poněkolikáté a znovu o něco lépe, krutěji, mocněji) působilo jako seknutí kosou od samotné smrti. Tahle stará dáma mě spolu s hudbou MALLEPHYR způsobila pořádně mokvající ránu někde kolem ohryzku. Přiznám se, že jsem měl opravdu chvílemi potíže vůbec polykat. Co na tom, že polské koření, i norské ozvěny jsou cítit na sto honů. Nevadí mi to. Podání je rozhodně jiné, originální a pohlcující. Kapela má připravenou novou desku. Je na co se těšit. Pokud nějaká podobná smečka u nás v Čechách chyběla, tak tady ji máte. A to přímo v plné síle, tmě a hnilobě. Přede mnou stála ve čtvrtek úplná, hotová skupina, která strčila do kapsy kdejaké rádoby profi slavné jméno. Nemá cenu nic dodávat, za tyhle pány mluví jejich hudba. Běžte a šiřte jejich slávu dál! Skvělé to bylo. Amen!

Mallephyr
Pokaždé, když napíšu něco o KEEP ON ROTTING, nezapomenu zmínit slovo – HRAVÍ. Pořád si za tímto termínem stojím. V pátek to byla velmi sofistikovaná a inteligentní smršť. Kapela jako by byla zase o nějaký řád sehranější. Minule jsem viděl „novou“ vokalistku Dahlien v momentě, kdy byla v ansámblu ještě poměrně krátce a už tenkrát to bylo skvělé. Tentokrát to bylo ale ještě lepší (i když bez nemocného basáka). Pánové a dáma byli ještě víc semknutí, krutější a já si připadal jako na nějakých death metalových progresivních bakchanáliích. Krkolomné riffy, různé vyhrávky, nepřehlédnutelná porce talentu. Takto na mě v pátek Giboni působili. Já vlastně jenom stál, nechal se unášet a spolu s KEEP ON ROTTING „odvyprávěl“ celý set. Blahořečil jsem své rozhodnutí zvednout své staré tělo z domova a jal jsem se jemně křepčit do těchto bohulibých rytmů. Útočila na mě kombinace a dokonalá symbióza techniky, tlaku a zdánlivého chaosu. Ono se to nezdá, ale tahle skupina je svým způsobem neskutečně tvrdá a neuchopitelná. Fascinuje mě ta lehkost (a ano, opět hravost!), s jakou muzikanti přistupují ke své tvorbě i prezentaci. O vystoupení by se daly napsat další a další odstavce, ale nebudu tak činit, běžte se na ně někdy podívat, litovat rozhodně nebudete. Himellhergotkrucajzelementdonevetr, to byl zase masakr! Hallellujah! Bomba to byla!

Keep on Rotting
Zvuk byl vzhledem k prostorám klubu – obýváku dostačující a i když občas bylo něco hodně přeřvané, za moji maličkost jinak spokojenost. Pivo Plzeň 12 pitelné, návštěvnost dobrá (klub působil zaplněně) a tak se dá hovořit o vydařeném koncertě.

Když dohrála poslední kapela, je mi najednou nějak těžko kolem srdce. Asi jsem to tentokrát opravdu trošku přepískl. Volím tedy raději jen rozloučení a mizím domů. Přijde mi, že celá akce proběhla šíleně rychle a že si to budu muset ještě nějakou dobu všechno rovnat v hlavě. K tomu ten čtvrtek a když si myšlenky sumíruju a přemílám s kolegou cestou domů, najednou zjišťuju, že spím v posteli jako kus neotesaného dřeva.

Mr. Asphyx
A pak je ráno a já místo toho, abych si dal klidový režim, tak už si zase hustím do hlavy nějakou muziku a píšu pár těchto řádků. Copak o to, večer se povedl po všech stránkách, jen si říkám, že pro mě je asi největší odměnou to, že jsem to vůbec přežil. Každopádně, díky moc za perfektní akci, užil jsem si ji. Příjemný večírek. Howgh!

VIDEOS – omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound