DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 31. ledna 2018

Recenze/review - PERPETRATÖR - Altered Beast (2018)


PERPETRATÖR - Altered Beast 
CD 2017, Caverna Abismal

for english please scroll down

Až jednou odevzdám své tělo stínům, nebude už návratu. Odpadne mi maso od kostí, stanu se potravou pro červy. Mé tkáně se rozpadnou a mozek napadne plíseň a hniloba. Nebude na mě hezký pohled, ale přesto budu dál poslouchal pravý rezavý thrash metal.

Pouštím si nové album portugalských thrasherů PERPETRATÖR a připadám si, jakoby mi někdo vrazil ruku do vnitřností a kroutili mi jimi do velké bolesti. Vypadá to, že jsme stejné krve, já i kapela. "Altered Beast" nenechá nikoho na pochybách. Je energickým albem narvaným tlakem a ostrými riffy.




"Altered Beast" je také deskou, která je plná klasického německého thrashe (DESTRUCTION, SODOM, KREATOR, PROTECTOR) osmdesátých a devadesátých let, s lehkou příměsí americké odnože, kdy je do skladeb přidávána přeci jen trošku větší melodičnost. Skladby náležitě řežou, zvuk je poctivě ostrý a špinavý a obal má také tu správnou atmosféru. Náhodě nebylo ponecháno nic a výsledkem je nahrávka, kterou si s chutí sebou vezmu do hrobu. Na PERPETRATÖR se mi asi nejvíce líbí, že má jejich tvorba spoustu nálad, emocí, připomíná mi erupci sopky, která právě začala chrlit oheň, lávu a pravý ortodoxní thrash metal. Pro mě osobně se jedná o vynikající záležitost. Už se těším, až zase své tělo odevzdám stínům. V pekle nám bude spolu dobře. Skvělý počin!



Asphyx says:

Once when I will surrender my body to the shadows, there will be no return. My meat will drop out of my bones and it will become a food for worms. My tissues will break and my brain will be attacked by mould and rot. It will not be a nice picture to look at but I will continue in listening to rusty thrash metal. 

I am listening to the new album by Portuguese thrash band PERPETRATÖR and I feel like someone put guts in my hands and twisted them until I was screaming with pain. It looks like we have the same blood – me and the band. “Altered Beast” will not be left in doubts. It is an energetic album filled with pressure and sharp riffs.

“Altered Beast” is an album which is full of classic German thrash (DESTRUCTION, SODOM, KREATOR, PROTECTOR) of the 80s and 90s with a slight admixture of American music. There is a little more melodic music. Those songs nicely cut, the sound is sharp and dirty and the cover has the right atmosphere. There was nothing left to chance and the result is an album which I will take to grave. What I like the most about PERPETRATÖR is that their music has many moods, emotions, it seems like the eruption of the volcano which has just started to fire lava, smoke and the real orthodox thrash metal. Personally, I think that this album is excellent. I am looking forward to succumb my body to the shadows. We will be happy in hell together. Great achievement!


PERPETRATÖR lineup

Rick - vocals, bass
Paulão - guitars
Marouco - guitars
Ãngelo Sexo - drums (session)


úterý 30. ledna 2018

Recenze/review - PESTILENCE - Hadeon (2018)


PESTILENCE - Hadeon
CD 2018, Hammerheart Records

for english please scroll down

Držím v ruce velkou žhnoucí kostku. Tepe a pálí mě v rukou. Různě se mění. Je ukována z nových kovových materiálů. Připomíná magma, které vysílá a zároveň přijímá z vesmíru temnou energii. Stal jsem se médiem, transcendentální bytostí, která do sebe nasává obrovskou sílu.

Nové album "Hadeon" slavných PESTILENCE je pro mě velkým překvapením v pozitivním slova smyslu. Patrickovi Mamelimu a jeho věrným se povedlo vydat desku, která mě již po několika setkáních vtáhla přímo do sebe. Technika se zde potkává s chladným odříkáváním temné mantry. Během poslechu neustále zakláním hlavu a hledím k černé obloze.


PESTILENCE letos kombinují komplikované, moderně znějící riffy, se skvělým zvukem ve velmi zajímavém poměru. Hudba je tentokrát současná a klasická zároveň. Na "Hadeon" nalezneme tradiční valivé pasáže, které jsou jasným poznávacím znamením kapely, tak i umně vložené technické prvky. Ty nijak neruší, neodpoutávají pozornost. Naopak, celou nahrávku zpestřují a posouvají ji do nových oblastí. Perfektní je produkce (mastering Dan Swano) i obal (Michal Loranc). Album se ve výsledku neskutečně dobře poslouchá, je doslova žhnoucí, se spoustou různých zákoutí, které mám velkou chuť stále objevovat. Příznivci předchozích dvou počinů budou asi lehce zklamáni, možná čekali víc jazzu a experimentů, ale současná tvář a podoba PESTILENCE mi velmi vyhovuje. Připomínají mi stroj na zabíjení z blízké budoucnosti. Vynikající deska, ze které sálá černá energie na všechny strany!



Asphyx says:


I am holding a burning dice in my hand. It is beating and burns in my hand. It changes. It is forged from new metal materials. It reminds magma which emits and accept dark energy from the universe. I have become a medium, a transcendental being which draws a great power in itself.

The new album “Hadeon” of the famous band PESTILENCE is a very positive surprise for me. Patrick Mameli and his loyal ones managed to release an album which dragged me into itself. The technique meets the cold chanting of the dark mantra meets here. While listening I keep staring at the black sky.


PESTILENCE combine complicated and modern-sounded riffs with great sound in a very interesting rate this year. The music is up to date and classic at the same time. On “Hadeon” we can find traditional rolling passages which are a clear signature of the band but also there are artificially incorporate technical elements. They are not disturbing, does not distract you. More like the opposite, the whole recording is spiced up with them and they move the album to different levels. Perfect production (mastering Dan Swano), perfect cover (Michal Loranc). The album is very easy to listen to, it is glowing with fire with many various corners which I want to keep discovering. All supporters of the previous two albums might be quite disappointed, they might prefer more jazz and experiments. But the current face of PESTILENCE is very suitable for me. They remind me a killing machine from the near future. Excellent album which is glowing dark energy to all sides!

tracklist:
1. Unholy Transcript 
2. Non Physical Existent 
3. Multi Dimensional 
4. Oversoul 
5. Materialization 
6. Astral Projection 
7. Discarnate Entity 
8. Subvisions 
9. Manifestations 
10. Timeless 
11. Ultra Demons 
12. Layers of Reality 
13. Electro Magnetic

band:
Patrick Mameli – Leadguitar/Vocals 
Santiago Dobles– Lead guitar 
Tilen Hudrap - Bass
Septimiu Harsan - Drums

Recenze/review - CORROSIVE - Lucifer Gave the Faith (2017)


CORROSIVE - Lucifer Gave the Faith
CD 2017, MDD Records

for english please scrool down

Studený a bolestivý, takový je dech mrtvé milenky. Chodím sem, za hřbitovní zeď každý den, většinou k večeru, když se stíny začínají prodlužovat. Zvon z márnice upozorňuje, že za chvilku budeme muset opustit hřbitov. Ne, ještě zde zůstanu, ukrytý za náhrobek z pískovce. Schoulen v poloze plné očekávání, poslouchám nové album německých death metalistů CORROSIVE.

Ti na své novince "Lucifer Gave the Faith" perfektně vystihli chladnou a temnou atmosféru místa. Už jen pár hodin a setkáme se znovu, ve společném objetí budeme velebit jeden druhého a klasický death metal, který drásá, bolí a zároveň zmrazí naši mysl. Až na věky, amen!



V desce "Lucifer Gave the Faith" jsem si pro sebe nalezl vše, co mám na dobré hudbě rád. Melodie, sílu, energii, tajemno, syrovost. Staroškolský death metal je zde kombinován s tím melodickým, švédským, v takovém poměru, že jsem musel padnout na kolena. Máme každý na světě přesně vymezený čas a já ten svůj s chutí strávím poslechem podobných nahrávek. Vždyť co může být lepšího, než když vše zapadne krásně do sebe - parádní obal, skladby, co hnijí zaživa, surový čitelný zvuk a hlavně melodie, na kterých budete viset jako ten nejhezčí oběšenec. Nové album CORROSIVE je pro mě obrovským překvapením a také zážitkem, který způsobuje hnilobu mé vlastní krve. Vynikající záležitost pro všechny, kteří mají rádi starý poctivý death metal s nezbytnou dávnou chladných motivů! 


Asphyx says:

The breath of a dead lover is cold and painful. I am walking around the graveyard wall every day, mostly in the evening when the shadows start to be longer. The bell from the morgue tells me that soon we will have to leave the graveyard. No, I will stay for a while hidden behind a sand-stone tombstone. I am shrink in the position of expectation, listening to the new album by German death metal band CORROSIVE

They perfectly captured the cold and dark atmosphere of the place on their new album “Lucifer Gave the Faith”. Only a few hours and we will meet again in hug we will glorify each other and the classic death metal which hurts and freezes our minds. For ever, amen!

On the album “Lucifer Gave the Faith” I have found everything I like about good music. Melodies, power, energy, darkness and rawness. The old school death metal is combined with melodic, Swedish death metal. The combination has the right ratio and I had to fall on my knees. All of us has some definite time on this world and I will gladly spend my time with listening to similar albums. What can be better than when everything just fits together – great cover, songs which rot alive, raw readable sound and most importantly the melodies on which you will hang like the prettiest hangman. The new album by CORROSIVE is a very big surprise for me but also a great experience which causes the rotting in my own blood. It is an excellent thing for everybody who like the old real death metal with the necessary cool old motifs!

tracklist:
01. Intro 
02. Taste the Pain 
03. At the Devils Door 
04. My Need to Kill 
05. Crown of Bones 
06. Leftovers 
07. Zombie Apocalypse 
08. My Eternal Hatred 
09. Dead Hate Living 
10. Lucifer Gave the Faith

band:
Andy-Gesang
Timo-Schlagzeug
Jona-Gitarre
Stephan-Gitarre
Sascha-Bass

pondělí 29. ledna 2018

Recenze/review - ETERNAL TORMENT - Blind to Reality (2017)


ETERNAL TORMENT - Blind to Reality
EP 2017, vlastní vydání

for english please scroll down

Má rakev hořela, už když jsem do ní uléhal. Plameny olizovaly poslední zbytky zuboženého těla. Víra tvá tě uzdraví, říkali, ale šeredně se pletli. Existuje jen temnota, zloba a smrt. Brány pekelné se otevřely, aby vydaly další svědectví. Jsem upalován bezbožnými plameny nové desky australských death metalistů ETERNAL TORMENT.

Předkládán je nám klasický floridský death metal, tak jak ho známe třeba u takových MORBID ANGEL, DEICIDE, IMMOLATION, SUFFOCATION. Navíc, jako krvavý bonus, je přidána pořádná porce temnoty a špíny. Jedná se o tradiční, surově znějící smrtící kov té nejvyšší kvality. 



Na "Blind to Reality" je umíchán pořádně nechutný a morbidní koktejl. Skvělé riffy se vám doslova zadřou pod kůži, rozcupují váš mozek na zcela zbytečné chuchvalce kdysi inteligentní hmoty. Přiznávám, stal jsem se na tomto albu zcela závislým. Klaněl jsem se stejným modlám a vzýval perfektní zvuk, monumentální obal i chorobný vokál. Jako pravému fanouškovi death metalu mi zde nechybí vůbec nic. Novinka zcela masakruje, drtí, přesto je propracovaná, chytře složená a jako celek působí tím správným bolestivým dojmem. Smrt je zase tak blízko! Vidím před sebou svoji vlastní rakev, jak hoří pekelným ohněm. Láká mě, přitahuje, stejně jako záhrobí a "Blind to Reality". Pro mě osobně se jedná o vynikající nahrávku, kterou hodnotím opravdu velmi vysoko. Realita je už dávno slepá, zůstávám raději na onom světě. Vivat death metal, vivat ETERNAL TORMENT!



Asphyx says:

My coffin was burning when I was in it. Flames licked the remains of the writhing body. Your beliefs will heal you, they say, but they are wrong. There is only darkness, anger and death. The hell gates have opened to give further testimony. I am being burned out with godless flames of the new album by an Australian death metal ETERNAL TORMENT

They present to us a classic Florida death metal how we know it for example from bands like MORBID ANGEL, DEICIDE, IMMOLATION, SUFFOCATION. In addition, as a bloody bonus, they add a great portion of darkness and dirt. This is a traditional, raw-sounded metal of the highest quality.


The album “Blind to Reality” is mixed as a disgusting and morbid cocktail. Great riffs will go right under your skin and will squash your brain into useless bits of once intelligent matter. I admit that I become quite addicted on this album. I worshiped to the same idols and called the perfect sound, monumental cover and also the sick vocal. As a real death metal fan I got what I wanted and there is nothing missing. The new album absolutely massacres, crushes and yet it is elaborated, cleverly composed and as a whole it has the right painful impression. The death is so close! In front of me I can see my own coffin burning with the hell fire. It attacks me just like the beyond world and the “Blind to Reality”. Personally, I would say that this is an excellent album and I would rate it really high. The reality has been blind for so long I rather stay in the beyond world. Vivat death metal, vivat ETERNAL TORMENT!

Tracklist:
1. Depose
2. Black Blood
3. Our Ignorance
4. Blind To Reality
5. Beyond Godlike
6. Abhorrence Embodied

band:
Shane - Drums
Chris - Guitars
Dion - Bass
Gus - Vocals

neděle 28. ledna 2018

Recenze/review - BESTIALORD - Law of the Burning (2018)


BESTIALORD - Law of the Burning
CD 2018, Symbol of Domination and Cimmerian Shade Recordings

for english please scroll down

Od stěny se odlepil temný stín. Najednou jste měli pocit lovené zvěře. Záblesk nože v ulici, pach smrti. Proříznutá tepna, sražené kapky krve, rozstříknuté po dlažbě. Tu noc bylo sychravo a kolem vás se pomalu vytvářely rudé kaluže. Městem obcházel vrah. Lidé se báli chodit ven. Celou čtvrť jakoby zahalil černý mrak z nenávisti. 

Pouštím si novou desku maniaků BESTIALORD a jsem doslova unesený pochmurnou náladou celé nahrávky. Jakoby se v jejich hudbě prolínala temnota, smrt a zloba. Skladby v sobě mají jakousi magickou formuli, která mě nutí k dalším a dalším poslechům. 



Album "Law of the Burning" je volně inspirováno kapelami jako MORBID ANGEL, CELTIC FROST, OBITUARY, CANDLEMASS, ACID WITCH, THE OBSESSED, BLACK SABBATH, MERCYFUL FATE. Samozřejmě, BESTIALORD mají svůj vlastní ksicht, nezaměnitelnou černou auru. Přiznám se, že takhle dobře umíchaný jed z doom metalu, starého deathu, thrashe a hororových témat jsem už dlouho neslyšel. Jakoby se mým pokojem procházel opravdový vrah. Kapela je schopna složit velmi návykové riffy, nahrávka má skvělý prašivý zvuk a vokalista připomíná zombie, právě vylezlou z hrobu. Až půjdu zase na noční směnu, vezmu si do přehrávače novou desku "Law of the Burning" a knížku od Stephena Kinga. Budu se pořád ohlížet za sebe a budu vyděšený z každého stínu. Mám pocit, že mě někdo stále sleduje. Tohle album, jakoby přišlo ze starých dobrých časů. Vtáhlo mě přímo dovnitř, do pořádně krvavého a šedivého filmu. Cítíte to také? To je pach Smrti! Vynikající deska!


Asphyx says:

A dark shadow had jumped from the wall. Suddenly you felt like a hunted animal. The shinning of the blade of a knife in the street, the smell of death. Sliced artery, dropped blood drops, splashed across the pavement. The weather was chilly that night and there were red pools slowly forming around you. There was a murderer walking in the town streets. The whole neighbourhood seemed to be covered with black cloud of hate.

I am listening to the new album by madmen BESTIALORD and I am literally kidnapped by the gloomy atmosphere of the whole album. It feels like darkness, death and music went through their music. The songs have some kind of magical formula in them which makes me to listen to them again and again.

The album “Law of the Burning” is freely inspired by bands like MORBID ANGEL, CELTIC FROST, OBITUARY, CANDLEMASS, ACID WITCH, THE OBSESSED, BLACK SABBATH, MERCYFUL FATE. Of course, BESTIALORD have their own face, the unmistakable black aura. I have to admit that I have not hear so nicely mixed poison from doom metal, old death, thrash and horror topics for a very long time. It feels like in my room is a real serial killer. The band is able to compose very addictive riffs, the album has great ashy sound and the vocalist sounds like a zombie who has just came out of a grave. When I will once again go to the night shift, I will take the new album “Law of the Burning” with me in my player and a book by Stephen King. I will keep looking behind me and will be terrified from every shadow. I feel that I am being followed by someone. This album seems like it is from the ancient times. It drew me right inside of the real bloody and grey film. Do you smell that? That is the smell of death! Excellent album!

Track-list:
01. The Doom That Came
02. Vermin
03. All Fall Down
04. Law Of The Burning
05. Marduk Kurios
06. I Am Pain
07. Loathed Be Thy Name
08. Above The Vaulted Sky
09. What Is The End

Line-up:
Mark Anderson – Vocals & Guitar
Rob Harris – Bass
Chris Johnson – Drums

A few questions – interview with death/doom metal band from USA - BESTIALORD.


A few questions – interview with death/doom metal band from USA - BESTIALORD.

Answered Mark Anderson.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

Bestialord is a metal band Wichita, Kansas. We formed the in October 2016. Our style is kind of a hybrid. Our foundation is definitely Doom but there is a good bit of Death and Thrash mixed in as well.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the album at Red Cat Recording Company in Peck, Kansas. Very nice studio and a great environment to work in. Luke Wallace was the engineer on the project and also co-produced. 


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

It is a limited 500 CD pressing, jewel case, vinyl style CD, with a 12 page booklet. It is also available in digital.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

I wrote the lyrics. The music always comes first, the lyrics usually hit me while I'm watching a movie or reading. H.P. Lovecraft was a major influence on this album. There are also songs inspired by Pinhead from Hellraiser, ultimate revenge, apocalypse, and Ingrid Pitt's portrayal of Mircalla in The Vampire Lovers.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

The band presented some ideas we had for a logo to a graphic artist we know named Scott Peters and he made some tweaks that lead to the final rendering. Our cover art was done by Erskine Designs. At present we're operating solely from our Facebook page. It's really been an excellent tool in terms of getting our name out there and making contacts.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

Satanath Records/Symbol of Domination Prod. and Cimmerian Shade Recordings co-released the album. Satanath Records released a previous project I was involved with and we were very happy with their work. Cimmerian Shade Recordings already had a relationship with them so it just made sense. We’ve been very pleased with them, they’ve been great to work with.



Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Our main influences would be bands like Black Sabbath, Celtic Frost, Manilla Road, Morbid Angel, Candlemass, Venom, Death, Merciful Fate, etc. Too many to name really. Horror films as well as horror and occult literature are also a huge inspiration.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

We had some positive response from other labels but we decided to go with Satanath and Cimmerian Shade pretty early on in the process.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We haven’t played any gigs yet, hopefully we'll be getting some shows together in the near future. I don’t really have a preference between clubs or festivals, both are equally cool. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Writing and recording are our top priorities at present. Honestly we've never discussed any specific goals for this band. We just really enjoy working together and making music.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

We can always be contacted through our Facebook page.

Thanx for the interview.

Thanks for the interview and support. Very much appreciated. Cheers!\m/!

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto dvacátý devátý - Míšenka


Příběh sto dvacátý devátý - Míšenka


"Chlapi jsou, jak já to vidím, hrozně křehký stvoření. On vždycky nějakej přijde, je drsnej jak rohožka před bordelem, ale pak dojde na lámání chleba a roztaje a chce hladit, opečovávat. Prostě na každýho drsňáka platí pohlazení, obejmutí nebo jen pořádnej gáblík": rozumovala Jana cestou do Černý vdovy. Vzal jsem jí s sebou a ani ji vlastně moc neposlouchal, protože jsem přemýšlel nad tím, jak mě to štve v práci.

Jo štve, ani ne tak samotná práce, ale spíš lidi. Mě nevadí říkat "co má dělat" soustružníkovi, kterej si stěžuje na špatný výběr chladící kapaliny, na nůž z křehkýho materiálu, ani když za mnou přijde uklizečka, že jí dodali hadry na nic. Dokážou mě rozhodit namachrovaný kravaťáci v brejličkách, který jsou přechytralý, nedokážou se bavit jak chlapi a jsou zákeřný jak svině. 

"No a já jsem prostě typ holky, která má ráda takový ty zmuchlaný ksichty, kluky, co vypadaj jak vágusové. Akorát oni nedovedou pochopit, že by taky měli mít něco v hlavě": pokračovala Jana typicky ženským způsobem. "No, hele, Jano, vono je to jednoduchý, ty prostě chceš někoho jako mě, akorát nás vošklivejch drsoňů se srdcem na pravým místě moc není, co? Ale můžeš o mě snít, to by ti myslím Káča dovolila": dělal jsem si legraci, ale má kamarádka ji moc nechápala. Mluvila úplně vážně, akorát já jí poradit nedokázal. 

Došli jsme pomalu, s rukama v kapsách a s párou u pusy až do Debře. Pak se mi Jana rozplakala v náručí a já ji musel utěšovat. Achjo, jako bych neměl svých starostí dost. Práce v automobilce mě vyčerpávala. Fyzicky bylo vše v pohodě, ale cítil jsem se, jako kdyby mi někdo pořád seděl na prsou. Stres, čerstvě se rodící kapitalismus, taky Němci, kteří začali dělat ve Škodovce "pořádek" a čistky. Bylo toho na mě moc. 

Utěšoval jsem Janu jako malé štěně. Chtěl jsem jí dát kapesník, ale když jsem jej viděl, raději jsem si to rozmyslel. Tímhle by si jen poškrábala obličej, jak říkával Prcalík. Uvnitř v Černé vdově bylo konečně teplo a pivo. Usedli jsme ke stolu. Sabath přitančil ke každému s jedním Klášterem a už švitořil: "Copak copak, máte nějaký chmury? Ale to snad ne, tady jsem ale já, váš kamarád a taky tak trošku psycholog - vrba, dejte pivko, roztajete a povídejte": sedl si k našemu stolu. Já řekl dvě věty a pak začala mluvit Jana, dlouho, smutně. Pořád hledala, jako všichni na tomhle božím světě, toho pravého.

"Jo holka, já jsem starej rocker, já ti asi moc neporadím. Ty se na to Smrťáku prostě vyser, lidi nepředěláš, musíš se stýkat jen s těma, se kterejma chceš, na ostatní házej bobek. Hele, já to tak už nějakou dobu dělám (už od čtyřicítky) a je mi fajn": dával nám ještě chvilku rady do života. Zajímavý je, že jsem si na jeho průpovídky nejvíc opravdu vzpomínal, když mi bylo také čtyřicet. Jana ale pořád měla pohled smutné raněné laně. Nemám rád, když holky pláčou. To se nemá, ženský se mají usmívat nebo radši klidně nadávat, ale brečet ne.

Dělal jsem ještě chvilku opičky pro rozveselení, pokazil pár vtipů, který pak nebyly vůbec vtipný, protože si je nejsem schopnej zapamatovat, ale nic nepomáhalo. Na Janu šla černota. Chtělo to ženskou. Ještě že přišla Míša. Přisedla si k nám. Prdelatá a kozatá, s tak obrovsky laskavým úsměvem, že jste ji prostě museli milovat. Moje babička by řekla "rozsochatá". Věstonická Venuše, matka rodu, žena s velkým Ž. Jestli jste viděli Helenu Růžičkovou v seriálu Vlak dětství a naděje, tak asi už víte, o kom píšu.

Pocházela odněkud z pomezí Čech a Moravy. Měla už dospělého syna a Sabathovi prodloužila o několik let život. Ani jsme nevěděli, že už tenkrát byl nemocný. Nikdo nám nic neřekl. Oni by se pro nás vůbec rozdali. Náš kamarád, starej, vyžilej rocker, mánička ze starých časů. Do nedávna ještě zapřísáhlý samotář, který teď doslova zářil. Byli oba úžasní. Lidi, na které nikdy v životě nezapomenete, protože mají v sobě dar dávat ostatním radost.

V našem případě, respektive spíše v případě Jany, to šlo jako po másle. Míša, které jsem důvěrně říkal Míšenka a pořád ji tvrdil, že si v příštím životě pospíším na svět, abych předstihl Sabatha a vezmu si ji za ženu, si sedla vedle nás, objala Janu rukou velkou a teple konejšivou. Nemluvil jsem, nedalo se, jen jsem poslouchal a připadla si jako na mši. Z její pusy se linula hebká, mateřsky teplá, ale zároveň rozumná a povzbudivá slova. Trošku mi připomínala mé moudré babičky a tetičky. 

"Pojď, dáme si panáka, zapomeneme chvíli na chlapy a všechnu tu bolest, kterou nám někdy dělají. Budeme myslet radši na radost, pohodu a bezpečí, které tenhle čertovskej druh taky dokáže vytvořit": s těmito slovy odešly do kumbálu. Nevím a vlastně ani jsem nechtěl vědět, co si holky řekly, ale když se Jana znovu objevila ve dveřích, smála se na celé kolo. Byl jsem moc rád, protože ty její problémy s chlapama byly už nekonečný. 

"Pojď, opijeme se": řekla Jana a já musel. Byla to kamarádka. "Ale na radost, ne na bolest": dodal jsem ještě a ona ke mě přišla, dala mi obrovskýho hubana a řekla mi, že je moc ráda, že mě má. To já byl samozřejmě taky. Stačilo se na ní podívat ze všech stran (a hlavně chvíli poslouchat - máš to má milá dodnes v hlavně neskutečně srovnané).

Pilo se hodně, desítky panáků. Byly to soukromé pivní slavnosti. "Na život, na lásku, na metal": řvali jsme až do zavíračky.

"Mládeži, musíte jít, nedá se nic dělat, my jdeme se Sabathem pryč": naznačila nám jemně Míšenka a my dopili poslední pivo. Vzala mi ruce do dlaní, hřála jako kamínka. Úplně jsem cítil, jak z ní září pozitivní energie. Hladila mi ruce a jako nějaká cikánka mi pořád dokola říkala, že se musím opatrovat, abych na sebe dával pozor a měla takovej divnej pohled. Milej, ale zároveň smutnej, prý mě brzy čekají těžký časy. Pamatuji si, že ztichla celá hospoda a všichni ti opilci a štamgasti na nás koukali jak na zjevení. "Míšo, nebuď jak Sybila, musíme končit": přerušil všechno Sabath a my se vydali na cestu.

Vzal jsem Janu kolem pasu, občas ji pohladil po vlasech. Celé se to odehrávalo přesně na hraně mezi kamarádstvím a něčím víc. Vím moc dobře, že kdybych tenkrát chtěl, tak by asi podlehla. Jenže já měl Kačíííí a taky dost zábran na to, abych chtěl Janě ještě víc ublížit. Slíbili jsme si zase, že se budeme milovat jen platonicky. 

Pak už jsme si jen vyprávěli o Míše, o naší Míšence. O ženský, která byla naší důvěrnicí (jo, i my drsňáci, metaláci, hovada a chuligáni jsme potřebovali pevný přístav, někam, kam se můžeme jako mladý mlíka obrátit pro radu - mámy měly většinou dost starostí s otcema nebo jen samy se sebou), člověkem, který uměl naslouchat. Trpělivě snášela naše srandičky, často blbý kecy. Nikdy jsem ji neviděl naštvanou, roztrpčenou. Často jsem se jí ptal:"Míšenko, lásenko, kde se rodí takové dobré ženy, jako jsi ty?". A ona se jen smála a její smích byl nejen nakažlivý, ale také zněl jako šustění ohně v krbu, jako zachumlání v peřinách, jako když proséváte mezi prsty jemný písek. 

Snad se nám povedlo moji kamarádku trošku povzbudit. Znáte to, na člověka občas přijdou smutné stavy. Je nevrlý, smutný, cítí se osamělý, i když má okolo sebe spoustu lidí. Byl jsem tenkrát opravdu moc rád, že jsem snad alespoň trošku Janě pomohl. Je hrozně dobré kolem sebe mít moudré a hodné lidi jako byla Míšenka. Dodnes se občas ptám, odkud se podobné ženy - bohyně vlastně berou? Myslím, že se vyplatí je hledat, potkat a nosit je na rukou, protože neznám nic krásnějšího, než laskavé a milé oči Míšenek celého světa. 

Dostal jsem od Jany pusu, zašeptala děkuji, takovým tím dívčím hlasem, kterým normálně vůbec nemluvila a pak už jsem viděl jen mizející záda v džínové bundě poskakující na schodech. Zastrčil jsem si ruce do kapes, povytáhl límec kolem krku a šoural se domů. Kolem se vznášel mráz a blikala světla panelových domů. Zítra zase do práce. No a co, pokaždé když uvidím debila, představím si Mišenku a bude dobře. Pevně v to věřím.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 27. ledna 2018

Rozhovor - RADIATION - Old school thrash death metal ze Slovenska!


Rozhovor s thrash death metalovou skupinou ze Slovenska - RADIATION.

Odpovídal Mrož.

Ave RADIATION! Sedím zrovna na chalupě v Jizerských horách u kamen. Řve mi tady k pivu, pohodě a zimě vaše letošní novinka „The Gift of Doom“ a já ji střídám se starými alby Venom, Motorhead,Celtic Frost, Hellhammer a pořád dokola si říkám, že jste ji měli vydat před dvaceti lety, když jsem byl ještě mladý a plný síly. Vaše album na mě působí až „omlazujícím účinkem“! Díky za to, jen si říkám, jak vaše nové CD pobírá nová, mladá generace fanoušků? Jsou vůbec nějací? Ptám se, protože od pár dříve narozených kamarádů jsem slyšel takové to.“Ty vole, tohle je muzika pro starý“ a pak si aktualizovali profil na facebooku.

- Zdravím Jakub. Sakra tak takúto pohodičku na chate ti teda závidím. Samozrejme existuje aj mladá generácia fanúšikov, ktorí nesedia celé dni za facebookom ale chodia na koncerty a majú radi aj takúto muziku "pre starých".

Čo si myslia o "The Gift of Doom" môžeme hádať, recenzenti sú ale poväčšine starí harcovníci, hehe. Mladých moc nepoznáme a časy keď o nás v recenziách písali ako o "mladíci z Bratislavy" sú už asi tiež preč haha. Každopádne môj názor je, nech si každý počúva čo chce.


Jestliže jsem byl z vaší předchozí desky „Plutonium Overdose“ nadšený a spokojený, tak letošní počin „The Gift of Doom“ mě doslova rozsekal. Normálně se nebráním vlastně jakékoliv hudbě, která řeže a pálí, ale tentokrát mi přijde, že jste ji nahráli snad „jen pro mě“. Doslova mě fascinuje zvuk. Kde jste nahrávali a jakým způsobem? Novinka je snad ještě větší „plesnivina a rez“ než minule. Mluvili jste hodně do zvuku?

- Ďakujem. Ak mám byť úprimný, zvuk ani muzika nie sú vyslovene pre každého, takže môžeš byť rád, že patríš k tej hŕstke vyvolených a album ti zvukovo sadol, haha.

Album nahrával tak ako aj Plutonium Overdose náš kamarát Bibo z Vomitor Sound (inak člen Abortion). Zvuk znie staro a špinavo, čiže dosiahli sme čo sme chceli.

Jakým způsobem u RADIATION vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

- Autorom hudby som ja, Mrož, aj keď samozrejme úpravy a prispôsobenie si podaktorých pasáží ostatnými členmi je bežné a povedal by som že aj žiadúce.

Proces nie je nič extra, mám proste nejaký nápad, zapíšem si to do Guitar Pro (program kde si môžeš písať taby, bicie a pod..), postupne pridávam dalšie pasáže a instrumenty, no a keď som s tým po nejakom čase spokojný posielam kolegom z kapely na zhodnotenie a aby si to doma v pokoji nacvičili. Následne na tom pracujeme v skúšobni a nakoniec z toho vyjde niečo úplne iné, ako malo pôvodne byť, haha.



Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? Často zmiňujete radioaktivitu a věci s ní spojené? Zajímáte se o tuhle problematiku nějak hlouběji? Co Černobyl, byli jste tam už na výletě?

- Autorom textov som tiež ja, Mrož. Pojednávajú (nečakane) o nukleárnej apocalypse, temnej budúcnosti, sci-fi a podobne. Inšpirácia jednoznačne z filmov, PC hier a podobne, ako aj z mojej bujnej fantázie.

Zaujímať sa preto o tému a problematiku radiácie úplne do hĺbky ani nie je nutné. Brožúry ako "Protiatomová ochrana obyvateľstva" alebo "Chování obyvatelstva v zamoreném prostoru", vydané v Československu na začiatku 60. rokov mám samozrejme preštudované, ale či by mi to v prípade núdze pomohlo si nie som istý.

V Černobyle sme na výlete samozrejme boli, okrem iného tiež nafotiť kapelné promo foto k "The Gift of Doom". Je to zážitok, odporúčam každému.

Vždycky jste měli skvělé obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem obalu novinky „The Gift of Doom“?

- Áno, obal aj celkové prevedenie je pre nás veľmi dôležitý. Nech okrem muziky dostane človek ktorý si album kúpi aj niečo viac. Obal rovnako ako "Plutonium Overdose" kreslil náš kamoš Peter "Šuhaj" Ličko, na základe nejakých našich požiadaviek a náčrtkov na úrovni bezrukého šimpanza. Oba sú robené klasicky, štetcom na plátno. Digitálne grafiky obalov nám veľmi nesedia.



„The Gift of Doom“ vychází na CD a digitálně u německých Witches Brew. Proč právě tento label? Myslím, že vaší muzice by slušel vinyl, uvažujete o něm?

- Ann Brew z Witches Brew je srdciarka, za tú dobu čo sa tomu venuje vydala už kopu skvelých kapiel. Skúsili sme ju osloviť, keďže nás už predtým videla hrať aj naživo a vedela čo sme zač heh. Vyšlo to a sme jej za to vďační.

Vinyl je v pláne v roku 2018 zatiaľ za kooperácie 2 slovenských labelov. O termíne vydania budeme včas informovať.

Thrash/death metal jsou natolik extrémní styly, že ho zase tak velké množství fanoušků neposlouchá. Kapely tak musí vyrazit a zviditelnit se i v zahraničí. Chystáte třeba nějaké koncerty venku? Oslovujete zahraničí labely? Snažíte a chcete prorazit i v mezinárodním měřítku?

- Koncerty vonku v pláne sú a so zahraničnými labelmi ako vidíš spolupracujeme. Avšak až nejakú prehnanú snahu presadiť sa v zahraničí by som za tým nehľadal. My si proste ideme svoje.

V zahraničí majú kapiel podobného razenia mnoho a kľudne si vystačia aj s vlastnou scénou, ale na druhú stranu napísať nejaký ten e-mail a poslať promo je najmenej. 



Jaký je vlastně v současnosti slovenský underground? Žije to u vás? Chodí lidé na koncerty? Od nás, z Plzně je to daleko, ale když už se mi povede na Slovensko vyrazit, tak mi „vaši“ lidé přijdou takoví „upřímnější“, víc si hudbu i všechno to kolem užívají apod. Jak to vidíte, cítíte vy?

- Niekedy chodia, niekedy pomenej. Samozrejme na niektoré kapely viac ako na iné. Záleží aj od proma.

Stáva sa, že sú organizátori sklamaní ako málo ľudí došlo, a pritom napríklad ja osobne som o akcii ani nevedel.

Čo sa týka užívania si muziky, neviem, podľa mňa si nie sme moc odlišní. Oproti južnej amerike sa tak či tak môžeme všetci ísť hanbiť..

Jsou nějaká alba, která tě v poslední době nejen z České a Slovenské republiky oslovila? Zajímá mě, co vlastně poslouchají muzikanti? Shodnete se třeba v kapele, když vyrazíte někam na koncert, co vám bude hrát v autě?

- Povečšine počúvame podobné veci a v aute ešte nikdy neboli problémy. Nechcem hovoriť za ostatných, mňa tento rok najviac nadchol nový Pagan Altar, úžasná muzika. 

Zo slovenskej scény jednoznačne nový Malokarpatan. Na tom sa asi všetci zhodneme.



Členové RADIATION jsou činní i ve skvělých DEMOLIZER. Zajímalo by mě, jestli je velký rozdíl skládat pro jednu nebo druhou kapelu? Jak na tom vlastně jsou DEMOLIZER? V Písku byli skvělí, ale jinak o vás není moc slyšet.

- V Demolizeri ja osobne neskladám nič, pôsobím tam len ako výpomoc na base, resp. fanúšik s basou v ruke. Hlavné slovo v tvorení majú Demolator a Vrana a myslím že im to ide dobre.

Mimo Demolizer hrá Demolator s členmi Radiácie Vranom a Jančim v black/deathovom zoskupení Goatcraft, a Janči taktiež klepe v crustových Right To Kill.

Co chystají RADIATION v nejbližších měsících? Navštívíte také Českou republiku?

- Zatiaľ toho nie je veľa, rok sa iba začína. Vo februári nás čaká koncert v Budapešti, postupne sa rieši vydanie "The Gift of Doom" vo vinylovej a kazetovej edícii a radi by sme tiež v druhej polovici roka vyrazili na turné kvôli podpore albumu, o tom budeme ale včas a vopred informovať. 

S tým pôjde ruka v ruke aj nejaký nový merch súvisiaci s novinkou. Samozrejme, ČR veľmi radi navštívime, keď sa nepodarí ako kapela, tak určite ako fandovia na nejakej dobrej akcii.

Už jsem dopil všechno pivo a vaše deska snad po padesáté dohrála. Venku jsou nad Ještědem mraky a vypadá to na sníh. Budu to muset celé ukončit. Rád bych poděkoval za čas strávený s otázkami, popřál vám osobně i celé kapele co nejvíc úspěchů, pohody, klidu a jen samé narvané sály plné fanoušků. Díky moc za rozhovor, ať se vám daří!

- Aj my ďakujeme za priestor. Konečne otázky ktoré neboli len copy/paste, ale autor sa nad nim aj trošku zamyslel. Dík.

TWITTER